Praha – Byl to jeden z prvních "očistných" kroků tehdy nového pražského primátora Bohuslava Svobody z ODS: zbavil se dvou nejbližších spolupracovníků svého předchůdce Pavla Béma ve vedení magistrátu – Jiřího Tomana a Petera Ďurici. První z nich měl na starosti všechny velké investice, druhý zase pronájmy městského majetku.
Tomana proto sesadil z funkce ředitele Odboru městského investora a Ďuricův Odbor obchodních aktivit sloučil s dalšími odbory a propustil jej pro nadbytečnost. Krok posvětily i magistrátní odbory.
Zatímco Toman se se svým nedobrovolným odchodem smířil, Ďurica na magistrát podal žalobu – výpověď prý byla neplatná. Případem se zabývaly soudy více než pět let – a až minulou středu padl pravomocný verdikt, v němž Městský soud v Praze potvrdil, že výpověď byla oprávněná.
Až napotřetí
Prvoinstanční Obvodní soud pro Prahu 1 měl na stole případ třikrát. A třikrát žalobu zamítl. Jenže dvakrát mu verdikt vrátil k novému rozhodnutí odvolací soud. Prvoinstanční soudkyně totiž v písemném odůvodnění verdiktu nedostatečně zohlednila, že Ďurica měl na magistrátu dva pracovní poměry – byl jak šéfem správy majetku, tak na desetinový úvazek zástupcem ředitele magistrátu.
Až napotřetí byl soudce Městského soudu v Praze René Fischer spokojen. "Obě výpovědi měly všechny formální náležitosti," řekl a Ďuricovo odvolání zamítl. Jeho výpověď je tak pravomocná. Městu tak odpadla i hrozba, že propuštěnému úředníkovi bude hradit miliony korun na ušlé mzdě.
Zavři oko, Ďurico
Peter Ďurica řídil majetkový odbor magistrátu v letech 2003 až 2010. Podle uniklých policejních odposlechů zveřejněných v březnu 2012 v deníku MF Dnes se radil s pražským podnikatelem Romanem Janouškem o tom, za jakých podmínek má jako ředitel majetkového odboru pronajímat majetek magistrátu. A když pochyboval o výhodnosti, Janoušek mu říkal: "Zavři oko, je to v pořádku." Podle švýcarských vyšetřovatelů měl Ďurica i podpisová práva k Janouškovým švýcarským účtům.
Ďurica se od počátku hájil tím, že výpověď byla účelová. A navíc ji prý ani platně neobdržel. V den, kdy se mu ji vedení úřadu pokusilo doručit, měl totiž řádně nahlášenou dovolenou. Úřad mu sice výpověď hned ten den odeslal poštou, ale Ďurica si ji nevyzvedl, a tak podle magistrátu po deseti dnech na poště platila „fikce doručení“.
Účelově kličkoval
Ďurica sice připustil, že oznámení o zásilce obdržel, ale nebylo v něm uvedeno, o co se jedná – což prý v případě výpovědi z pracovního poměru má být.
Podle magistrátu byl ale Ďuricův postup účelový a doručení výpovědi se úmyslně vyhýbal. A stejně tak si v den, kdy měl výpověď obdržet, vzal schválně dovolenou.
„Jako jeden z členů vedení magistrátu věděl, jaké kroky nadcházejí a následným postupem zmařil doručení,“ uvedl před soudem právník magistrátu a poukázal na to, že o obsahu dopisu Ďurica věděl od svých podřízených, kteří to i potvrdili před soudem. Podle právníka magistrátu tak zneužil zvláštní ochrany zákoníku práce, která zakazuje pracovníkům zneužít svého postavení. "Takovému nepoctivému výkonu práva nelze přiznat soudní ochranu," podotkl.
Nejde to uřídit, vždyť to vidíte
Ďurica navíc poukazoval na to, že jeho odvolání bylo účelové. Magistrát podle něj jen proto, aby jej mohl odvolat, sloučil několik odborů v jeden obří. A pravda je, že vedení hlavního města mimo protokol přiznává, že to nebyl nejšťastnější krok. A už delší dobu zvažuje, že obří odbor zase kvůli snazšímu řízení rozdělí na několik.
Mluví se o tom ovšem dosud jen v kuloárech – právě z obav, že by to mohlo Ďuricovi v jeho sporu prospět.
"Samozřejmě že to sleduji. Už se ukazuje, že to nejde uřídit. Vím, že už z toho v květnu vyčlenili bytový odbor," uvedl Ďurica. "Dochází na naše slova. Začíná se rozšiřovat pavouk, ten vývoj dosvědčuje, že se jednalo o účelovou změnu, která měla dostat z magistrátu lidi, kteří se nelíbili," dodal jeho advokát Pavel Drumev.
Mohl se přihlásit do soutěže
Drumev se také marně pokoušel soud přesvědčit nejnovějšími judikáty Nejvyššího soudu, které prý řešily obdobné spory, v nichž se slučovaly odbory úřadu. A podle něj dokazují, že se o Ďuricovu nadbytečnost jednat nemohlo a on neměl být propuštěn.
Tyto argumenty ale podle soudce Fischera nemají pro spor žádný význam. "I kdyby to rozdělení bylo neúčelné, je to nerozhodné. To rozhodnutí o organizační změně bylo vydáno oprávněným orgánem, radou, a mělo všechny potřebné náležitosti," řekl Fischer. A poukázal na to, že Ďurica mohl o získání postu šéfa nového odboru usilovat. "Na vedoucího nového odboru bylo vypsáno výběrové řízení. Do něj se ale nepřihlásil," podotkl.
Jak Ďurica, tak jeho advokát rozhodnutí soudu nekomentovali a beze slova odešli ze soudní síně. Již dříve však Drumev připustil, že budou v případě neúspěchu zvažovat i dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zveřejnili jste můj plat. To je diskriminace!
Není to jediný spor Ďurici s městem. Bývalý úředník svého někdejšího zaměstnavatele zažaloval také za to, že rada města nechala před třemi lety zveřejnit výši jeho platu: A to poté, co o to podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal redaktor Hospodářských novin. A z něj vyplynulo, že jeho měsíční příjem byl 126 tisíc korun, tedy vyšší než ministra vlády.
Podle Ďurici jej to diskriminovalo – byť se prý novináři ptali na platy desítek úředníků, magistrát zveřejnil jen jeho a Tomana. "V tom vidím diskriminaci. Město si vybralo pouze mě a pana Tomana s tím, že pokud by ty údaje neposkytlo, bylo by poškozeno jeho dobré jméno. To je přece absurdní, ke všem se má přistupovat stejně," rozhorlil se před soudem.
Pravda ovšem je, že město jeho plat zveřejnilo až poté, co to dvanáctkrát odmítlo – a jeho rozhodnutí dvanáctkrát zrušilo ministerstvo vnitra. A město poté dostalo anticenu "Zavřeno" v soutěži pro úřady, které odmítají sdělovat informace.
Soud ale i tuto Ďuricovu žalobu letos v červnu pravomocně zamítl.
