Zahraničí - Barack Obama rozpoutal nominací Chucka Hagela na post ministra obrany ve Washingtonu bouři, v jejímž oku je Izrael.
Šestašedesátiletý dlouholetý senátor za stát Nebraska má pověst jednoho z Izraeli nejméně nakloněných amerických politiků. Zastánci Izraele mu také vyčítají, že je smířlivý vůči Íránu, Hamásu a Hizballáhu.
A více než to. Jako jeden z mála se tvrdě pustil do proizraelských skupin a organizací. Jejich snaha ovlivňovat americkou politiku ve vztahu k židovskému státu podle Hagela zachází příliš daleko.
„Realita je taková, že židovská lobby tady hodně lidí zastrašuje,“ uvedl v rozhovoru v roce 2006.
Vzhledem k tomu, že postoj samotného Obamy k Izraeli je v USA předmětem vášnivých debat, nepřekvapuje ani ostrý spor, který se formuje kolem Hagela.
Ačkoliv Hagel je republikán a některým jeho spolustraníkům by z tohoto titulu měla volba vyhovovat, postoj k Izraeli vše komplikuje.
Někteří vlivní senátoři i členové Sněmovny reprezentantů už vyjádřili své výhrady. Například bývalý kandidát na prezidenta John McCain. Americký židovský výbor vyzval Senát k zablokování Hagelovy kandidatury.
Méně radikální je Liga proti antisemitismu. Její šéf Abraham Foxman uvedl, že nominaci nevítá, ale respektuje Obamovu volbu.
Jeden z hlavních obhájců Izraele v USA, vlivný právník Alan Dershowitz, napadal Hagelovu údajně příliš umírněnou pozici vůči Íránu, což dle něj židovský stát ohrožuje vzhledem k íránskému jadernému programu a antiizraelské rétorice tamního režimu.
Komentátor listu Wall Street Journal Bret Stephens (bývalý šéfredaktor izraelského deníku Jerusalem Post) označil výběr prezidenta za důkaz, že není přítelem Izraele, a komentář nazval „Židovský problém Chucka Hagela“.
Potvrzení nominace v Senátu tak zřejmě přeroste v emotivní výměnu názorů mezi těmi, kdo jsou pro apriorní podporu Izraele za všech okolností, a těmi, kteří sice považují židovský stát za spojence, ale vyhrazují si právo ho kritizovat.
Hagel se omluvil za výraz „židovská lobby,“ chtěl prý říci proizraelská. V USA to není totéž. Protože mnozí proizraelští aktivisté nejsou Židé a naopak část amerických Židů je dosti kritická k té či oné izraelské vládě. Například k té současné politice za rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu. S rozšiřováním nesouhlasí ani Obama a Hagel.
Co se týká Íránu, Hagel tvrdí, že jen podporuje společné mezinárodní sankce, protože individuální akce USA by ničemu nepomohla. Hagel není zastáncem amerických vojenských angažmá ve světě, pokud nejsou nezbytně nutná.
Veterán z Vietnamu byl před deseti lety jako jeden z mála republikánů odpůrcem války v Iráku. Lze očekávat, že se nijak nepožene ani do nějakého útoku proti Íránu a už vůbec ne do zásahu v Sýrii.
V americké vládě už dlouho neseděl nikdo, kdo by v Izraeli a mezi jeho zastánci vyvolával tolik obav. Bushův ministr zahraničí Colin Powell z let 2001 až 2004 sice kritizoval izraelského premiéra Ariela Šarona a neměl ho rád, ale vyjadřoval se tak jen na uzavřených, neveřejných jednáních.
Otevřeným kritikem židovského státu tak byl naposledy na začátku devadesátých let ministr zahraničí James Baker, který odsuzoval výstavbu židovských osad a přiměl prezidenta George Bushe staršího, aby Izraeli pohrozil zastavením finanční pomoci.
