Televizní duel CNN 27. června přinesl zlomový moment v americké předvolební kampani. Těsně před ní volební průzkum deníku The New York Times připisoval oběma kandidátům 46procentní podporu, v týdnu po debatě byl rozdíl až tři procentní body.
"V posledních sedmi prezidentských volbách získával odhadovaný vítěz první debaty v průzkumech v průměru tři procentní body. Někdy tento zisk vydrží, jindy slábne. V každém případě však duely obvykle zásadně nezmění průběh voleb," píší New York Times.
Tentokrát je ovšem situace jiná. Duel rozproudil debaty o Bidenově schopnosti zastávat nejvyšší funkci v USA. A jen potvrdil jeho klesající voličskou podporu. Prezidenta navíc už téměř dva týdny ostřelují vlivní spolustraníci. V neděli se na online schůzce šest demokratických kongresmanů shodlo na tom, že by Biden měl z voleb odstoupit. Ten to ale odmítá.
Z průzkumu pro list The Wall Street Journal z přelomu června a července vyšlo najevo, že téměř polovina Američanů by nejradši vyměnila oba kandidáty. Čtvrtina by nahradila alespoň jednoho z nich. Pouhá pětina je s Bidenem a Trumpem spokojená.
Důvodem je i věk. Joeu Bidenovi je 81 let, Donald Trump je jen o tři roky mladší. Právě stáří kandidátů, společně s jejich mentální i fyzickou kondicí, se proto stalo jedním z hlavních témat prezidentských voleb. Více než polovina amerických voličů si myslí, že Trump je příliš starý na to být prezidentem. Bidena tak hodnotí ještě víc Američanů, 80 procent.
Pro zvolení do Bílého domu je zásadní podpora v takzvaných swing states, tedy klíčových amerických státech, u nichž není dopředu jasné, ke komu se přikloní.
V americkém systému se nestává prezidentem kandidát, který dostane nejvíce hlasů, ale ten s většinou ve sboru volitelů. Každý stát má podle lidnatosti přidělený jistý počet volitelů. S výjimkou Nebrasky a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát politik, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) hlasů volitelů. Bylo tomu tak i při souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Nejsledovanějšími státy jsou v letošních volbách Wisconsin, Michigan, Pensylvánie, Nevada, Arizona, Georgia a Severní Karolína. Momentálně by ve všech z nich zvítězil Donald Trump.
Do voleb ale ještě zbývají čtyři měsíce a bude zásadní, jak kandidáti v těchto "swing states" zvládnou kampaň. Teoreticky má momentálně na základě dřívějších volebních výsledků a průzkumů Joe Biden jistých 226 hlasů volitelů, Donald Trump 219. Bojovat budou o 93 zbývajících volitelů z nerozhodnutých států.
Pokud by Donald Trump zvítězil ve všech státech, kde aktuálně vede, získal by 312 hlasů volitelů a stal se prezidentem. Následující mapa zobrazuje právě tento scénář.
Kdyby ale Joe Biden vybojoval státy, kde ztrácí nanejvýš čtyři procentní body, dosáhl by na nejvyšší americký úřad s nejtěsnější možnou podporou 270 hlasů volitelů.
