Bejrút - Svět nyní zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války a politici nesou značný díl viny na tom, že se zatím nenašel způsob, jak milionům běženců lépe pomoci.
Ve své nově zveřejněné zprávě to uvedla mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).
Podle šéfa AI Salila Shettyho světoví lídři - pokud jde o reakci na obrovskou vlnu uprchlíků - "ostudně selhali" a jejich nečinnost vedla k tomu, že na útěku před krvavými konflikty zemřely tisíce civilistů.
"Jsme svědky nejhorší uprchlické krize naší epochy, během níž se miliony žen, mužů a dětí snaží přežít brutální války a zacházení pašeráků lidí a vlád prosazujících své sobecké zájmy namísto projevení základní lidské solidarity," uvedl Shetty.
"Tajná dohoda" o odsouvání problému
Zpráva už ve svém názvu hovoří o tom, že panuje jakási "tajná dohoda", v jejímž rámci se téma uprchlíků odsouvá stranou a neřeší.
Za nejkřiklavější případ označuje uprchlíky před konfliktem v Sýrii, kde podle AI běženci nezískali "žádnou smysluplnou mezinárodní podporu".
Před válkou už utekly čtyři miliony Syřanů a břemeno péče o ně nesou z 95 procent sousední státy. Například v Libanonu už tvoří uprchlíci pětinu populace.
Organizace upozorňuje i na tíživou situaci v Africe, kde jsou na útěku před konflikty v Nigérii, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Burundi přes tři miliony lidí.
V jihovýchodní Asii už se letos pokusilo v cestě za lepším životem 25 000 uprchlíků překonat Bengálský záliv, ve Středozemním moři už při plavbě z Afriky do Evropy zemřelo 1865 lidí.
"Krize v Evropě a jihovýchodní Asii ukázaly, že vlády dokážou ignorovat své právní závazky a humanitární požadavky," uvedla Amnesty International s tím, že pokud by státy reagovaly lépe, mohlo by být mrtvých uprchlíků mnohem méně.
