V médiích se objevilo mnoho spekulací o pozadí obou vražd. Hovoří se o provokaci Moskvy, která má poštvat veřejné mínění proti ukrajinským národovcům, či o likvidaci svědků, kteří by mohli vypovídat o pochybném zákulisí hnutí Antimajdan, jež se stavělo proti prozápadním demonstracím v Kyjevě.

Podle Fesenka se e-mailový vzkaz zmiňuje i o odpovědnosti UPA za smrt několika dalších ukrajinských proruských politiků, jejichž úmrtí v nedávné době rozrušilo ukrajinskou veřejnost a podle některých novinářů zůstalo nevysvětlené.

Jde zejména o únorovou údajnou sebevraždu bývalého poslance Strany regionů Mychajla Čečetova, který vypadl ze 17. patra obytného domu v Kyjevě, nebo o březnovou smrt jeho stranického kolegy Stanislava Melnyka, který se zastřelil nedaleko Kyjeva. Neobjasněné zůstalo úmrtí Oleksandra Peklušenka, bývalého šéfa Záporožské oblasti, který byl v polovině března nalezen s prostřelenou hlavou.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko dnes vyslovil domněnku, že vraždy mohou být dílem radikálních ukrajinských nacionalistů, jimž skrytě vedla ruku ruská tajná služba, aniž by to atentátníci věděli.

Kalašnikov, bývalý poslanec za Stranu regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, byl zastřelen před svým domem ve středu.

Buzynu, promoskevského novináře a donedávna šéfredaktora ukrajinského listu Segodňa, stihl stejný osud o den později. Policie dosud po vrazích pátrá marně.

K nedávným vraždám ukrajinských proruských aktivistů Igora Kalašnikova a Olese Buzyny se přihlásila organizace zvaná Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Oznámil to dnes v Kyjevě politolog a šéf Střediska politických studií Volodymyr Fesenko, který vzkaz UPA našel v elektronické poště.

UPA byla ve 40. a 50. letech minulého století bojovou složkou ukrajinských nacionalistů vedených Stepanem Banderou. O její soudobé jmenovkyni se veřejnost nyní dozvěděla poprvé.

Ministr zahraničí Ukrajiny Pavlo Klimkin uvedl, že zatímco členství v NATO pro Ukrajinu zůstává otázkou, země se v budoucnu určitě připojí k Evropské unii.

Ohledně členství v Severoatlantické alianci podle jeho slov záleží na tom, jestli Ukrajina obdrží bezpečnostní záruky.

"Pokud Ukrajina od Aliance neobdrží žádné záruky, budeme nuceni se poohlédnout po dalších možnostech," cituje Klimkina server Ukrinform.

Foto: Thinkstock

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo s podporou separatistů. Zároveň vyjádřil obavy nad porušováním příměří dohodnutého v Minsku.

"Vyzývám Rusko, aby přestalo s podporou separatistů a ujistilo se, že využívá všechen svůj vliv na separatisty k tomu, aby respektovali příměří a stáhli své zbraně z kontaktní linie," cituje Stoltenberga agentura Ukrinform.

Vůdce samozvané "Luhanské lidové republiky" Igor Plotnickij se údajně chystá prchnout do Ruska. Tvrdí to alespoň zástupce velitele "protiteroristické operace" Valentyn Fedyčev.

Plukovník ukrajinské armády dodal, že "oklamaní občané Luhansku" se na lídra povstalců hněvají. Už v uplynulých týdnech se objevovaly zprávy, že dochází k půtkám mezi separatisty. Poslušnost lidové republice vypověděly například některé oddíly kozáků.

Igor Plotnickij. | Foto: Wikimedia

Výcvik ukrajinských gardistů potrvá šest měsíců, přičemž američtí instruktoři se budou střídat v dvouměsíčních intervalech.

Cílem je nejen bojový výcvik, ale také "udržení a posílení profesionality a odborných znalostí vojenského personálu", uvádí se v komuniké americké armády.

Foto: Reuters

V prohlášení americké armády se upřesňuje, že jednotka přijela do vojenského prostoru Javoriv u Lvova nedaleko polských hranic. Výcvikem jejích příslušníků by tam mělo projít na 900 vojáků ukrajinské Národní gardy.

Tuto součást ukrajinských ozbrojených sil tvoří zejména dobrovolníci, kteří byli členy milicí bránících proevropské hnutí Majdan v centru Kyjeva. Protesty v ukrajinské metropoli přerostly loni v únoru v krvavé střety a nakonec vedly k pádu režimu tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Příjezd amerických specialistů na Ukrajinu, kde mají pomáhat s výcvikem Národní gardy, by podle ruského pohledu mohl destabilizovat situaci ve východoukrajinském regionu. Informovala o tom agentura Reuters.

"Účast instruktorů a specialistů ze třetích zemí na ukrajinském území, kde zůstává nedořešený vnitřní ukrajinský konflikt… by mohla destabilizovat situaci," uvedl mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Mezinárodní tým odborníků našel na místě, kam se loni v červenci zřítil malajsijský stroj letu MH17, další lidské ostatky. Podle agentury Ukrinform o tom informoval šéf nizozemské mise Pieter-Jaap Aalbersberg. Obnovené práce na místě neštěstí v Doněcké oblasti by měly trvat několik týdnů.

Fotky z "největšího místa činu na světě". Tady sbírají MH17

Prohlédnout 26 fotografií

Připomeňme, že Zacharčenko ve čtvrtek prohlásil, že přístav Mariupol (v současnosti kontrolovaný ukrajinskou armádou) se dříve či později stane součástí "Doněcké lidové republiky".

"Osvobodíme naše krajany," citovala ho ruská nezávislá televize Dožď. "Pod mým velením je 23 000 vojáků, zatímco dalších 30 000 lidí je v pohotovosti. Je velmi snadné obklíčit Mariupol. Nezapomeňte, že tam žijí naše matky a sestry."

Foto: Reuters

Spojené státy odsoudily vraždy exposlance Janukovyčovy Strany regionů Oleha Kalašnikova a proruského novináře Olese Buzyny. "Vyzýváme (úřady) k veřejnému vyšetření těchto zločinů tak, jak prohlásil prezident Petro Porošenko," řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová.

Buzyna byl zabit ve čtvrtek nedaleko svého domu. Kalašnikov zemřel o den dříve. Podle vyšetřovatelů není vyloučeno, že jejich smrt souvisí s jejich působením v hnutí Antimajdan.

Nejprve krátké shrnutí čtvrtečních událostí:

"Co se týče vojáků na Ukrajině: Naše vojska na Ukrajině nejsou. To říkám zcela jasně," prohlásil prezident Vladimir Putin během tradiční debaty s obyvateli. Na dotazy, jichž se celkem sešly více než tři miliony, odpovídal čtyři hodiny.

Současné Rusko je nebezpečnější, než byl svého času Sovětský svaz. V rozhovoru pro Newsweek to prohlásil někdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.