U Idomeni se v močálu tísní 12 000 uprchlíků. Čekají na rozhodnutí EU, množí se hádky o jídlo
Uprchlická krize v Evropě.
Nedělní online reportáž končí, další informace přineseme v našem zpravodajství.
Podle lékařky Horské se zejména rodiny s dětmi, mezi nimiž se šíří nemoci z nachlazení, sice přestávají bránit a nechaly by se přemístit, ale není pro ně ve zřizovaných táborech s většími vojenskými stany místo. Dotklo se to například devítičlenné syrské rodiny, která chtěla zůstat pohromadě. Celkem se podařilo v posledních 24 hodinách odvézt z Idomeni zhruba stovku lidí ve dvou autobusech. Množství uprchlíků přítomných v divokém tábořišti ale neubývá, protože přicházejí noví, zejména pěšky v hloučcích na hlavním tahu od Soluně.
Podle náměstka řeckého ministra obrany Dimitrise Vitsase mnozí uprchlíci tvrdošíjně zůstávají u hranice, protože čekají na rozhodnutí summitu EU, který se bude konat příští týden. "Říkáme, že bez ohledu na to rozhodnutí jsou velmi blízko (hranice) tři tábory," řekl Vitsas v televizi.
Nové informace o žloutence ve stanovém městečku uprchlíků na hranicích Řecka a Makedonie: Zdravotníci diagnostikovali žloutenku typu A už u dvou osob, včetně dívenky školního věku, kterou vyšetřila česká lékařka Markéta Horská. Mezi hospitalizovanými je devítiletá Syřanka, uvedly jiné zdroje.
Řecká vláda dnes oznámila, že přijme turecké pozorovatele na ostrovy v Egejském moři v rámci dohody o uprchlících. Turecko má podle ní brát zpět běžence bez práva na azyl.
Rusko je ochotné koordinovat své vojenské akce v Sýrii se Spojenými státy, aby bylo možné osvobodit město Rakka, řekl podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rakka je považována za baštu Islámského státu.
Radikálové z Islámského státu podle Kerryho v minulých týdnech přišli v Sýrii o značnou část území a o 600 bojovníků. Kerry obvinil syrskou vládu, že svými výroky zveřejněnými před zahájením ženevských jednání tyto rozhovory ohrozila. V sobotu podmínky Damašku vyjmenoval syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.
V Sýrii je třeba udržet příměří a pokračovat v distribuci humanitární pomoci, aby bylo možné zajistit úspěch syrských mírových rozhovorů, jež začínají v pondělí v Ženevě. Po setkání skupiny ministrů zahraničí to v neděli řekl v Paříži šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault. Jeho americký kolega John Kerry varoval před porušením příměří. Další podrobnosti čtěte ZDE.
Shetty prý hodlá na schůzkách "tváří v tvář vyjádřit šok a pobouření" Amnesty International, uvedla agentura Reuters. Amnesty International a také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) varovaly, že plán EU a Ankary vracet migranty z Řecka do Turecka může být porušením mezinárodního práva. Podle AI i podle UNHCR by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku.
Generální tajemník Amnesty International (AI) Salil Shetty dnes řekl, že se kvůli plánované dohodě EU s Tureckem o uprchlících sejde příští týden s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, francouzským ministrem vnitra Bernardem Cazeneuvem a dalšími evropskými představiteli. Amnesty International kritizuje návrh dohody jako nelegální a nemorální.
"My nemáme ambici eskalovat ten konflikt, ale musíme mít partnera na druhé straně," řekl Chovanec. Připomněl že Česko poslalo do Řecka materiální pomoc za 4,5 milionu korun, dalších deset milionů korun dostala přímo řecká policie. "To jí vytrhlo," reagoval v debatě předseda Strany Zelených Matěj Stropnický. Podle tamější vlády je nyní v Řecku 42 000 uprchlíků, z toho 7700 na ostrovech, kam připlouvají stále další čluny.
Ministr vnitra se několikrát opřel do jihoevropské země, do které proudí velká část uprchlíků. Mimo jiné uvedl, že řecký ministr hází "jedovaté sliny" a že Chovanec nenechá urážet vlastní zemi. "Jestli argumentem Řeků je, že je věcně kritizujeme, tak je to naprostá malichernost z jejich strany," prohlásil Chovanec. Česku podle něj byl vstup do hotspotů v posledních týdnech odepřen několikrát.
Řecko nechce vpustit českého styčného důstojníka do registračních míst pro uprchlíky na ostrovech kvůli komplikovaným vztahům. Ze strany Řecka jde o malichernost, uvedl v neděli v Otázkách Václava Moravce ministra vnitra Milan Chovanec.
V uplynulých 24 hodinách dorazilo na řecké ostrovy z Turecka dalších 629 uprchlíků, v Řecku je jich nyní podle vládních údajů 41 000. Vláda oznámila, že přijme na ostrovy turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu. "Doufáme, že pozorovatelé dorazí na ostrovy, musíme nastolit pořádek v tom uprchlickém chaosu," řekl dnes řecký ministr pro migrační politiku Jannis Muzalas.
Podle řeckého tisku propukají mezi uprchlíky potyčky kvůli jídlu a dříví na zátop, mnozí spí pod širým nebem. Řecké úřady několik dní rozdávají letáky s informacemi o uzavření balkánské cesty a s výzvami k dobrovolnému přesunu do přijímacích center jinde v Řecku. "Nejde nám jenom o to dostat lidi z Idomeni, ale zcela tamní tábor zlikvidovat," řekl agentuře Reuters zástupce vlády z krizového střediska pro uprchlíky. Letáky budou mezi uprchlíky distribuovány také na ostrovech a v přístavech, aby se lidé k Idomeni vůbec nevydávali. "Řecko vám nabídne ubytování, jídlo a zdravotní péči," stojí na nich v arabštině, paštó a perštině.
Na makedonské hranice u přechodu Idomeni se tísní asi 12 000 uprchlíků, kterým se zavřela dosud používaná trasa na cestě dál do Evropy, když Makedonie přestala tento týden uprchlíky pouštět na své území. Žijí ve stanech a podmínky jejich ubytování komplikuje déšť a špatné počasí. U devítileté Syřanky zdravotníci diagnostikovali žloutenku typu A. Hepatitis tohoto typu se šíří kontaminovanou vodou, zeleninou a dalšími potravinami a také přímým kontaktem s nakaženou osobou.
Deníku Österreich kancléř uvedl jako příklad Francii, která se nabídla, že přijme 30 000 migrantů. Nepřišlo jich tam ale ani tisíc, "protože všichni chtějí do Německa a do Rakouska".
Faymann se vyslovil pro to, aby Německo obdobně jako Rakousko jasně stanovilo, že ročně přijme nejvýše 400 000 uprchlíků. EU a Německo podle rakouského kancléře musejí stejně jako Rakousko jednoznačně říci: "Kdo přijde k vnějším hranicím EU s pomocí pašeráků, bude poslán zpět. A to každý."
"Teprve když Německo stanoví směrné číslo a bude brát jen uprchlíky přímo z krizových oblastí, se prolomí logika neuspořádané migrace," uvedl Faymann. Merkelová podle něj musí "prolomit model, podle kterého je vítězem v závodě ten, kdo se dostane do Německa". V současné době totiž mají migranti jen pramalý zájem o jiné členské země Evropské unie a jejich kvóty.
Rakouský kancléř Werner Faymann vyzval svou německou kolegyni Angelu Merkelovou, aby stanovením horní hranice pro příjem uprchlíků zastavila "závod migrantů". Rozdělování běženců po EU nefunguje, protože doufají, že se dostanou do Německa, řekl šéf rakouské vlády listům Österreich a Kronen Zeitung.
Situace v Sýrii bude také tématem pařížského jednání amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a jeho partnerů z Francie, Německa, Británie a Itálie.
Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim v sobotu prohlásil, že syrská vláda nebude v Ženevě čekat na další účastníky rozhovorů déle než 24 hodin. Opozice, která má s vládou jednat odděleně, má ale mnohé výhrady k předmětu jednání a požaduje zejména udržení příměří a rozšíření humanitární pomoci. Chce se také zaměřit na vyjednání přechodné vlády.
Do Ženevy by v neděli měla dorazit syrská vládní delegace před očekávaným pondělním druhým kolem mírových rozhovorů mezi vládou a opozicí. Ve Švýcarsku už jsou od soboty podle světových agentur přítomni někteří představitelé opozice, například zástupce skupiny Armáda islámu (Džajš Islám) Muhammad Allúš.
Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400 000 Syřanů a dalších 70 000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270 000 mrtvých, z toho na 80 000 civilistů.
V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994. Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630.000 v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130.000 v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.
Právě se děje
Čech skupuje doubledeckery a vozí je do světa. Jsou z nich kadeřnictví, hotely i café
Horší než přijít o nohu. Cyklista Ježek popsal děsivou nehodu i přípravy na StarDance
Varovná čísla: Celý svět rekordně zbrojí. Největší nárůst nemá Rusko ani Ukrajina
ŽIVĚ
Americký Senát schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, země dostane 61 miliard dolarů
