Tak, aby to žádný návštěvník už při vstupu do hirošimského Muzea míru nepřehlédl.
Ostrov na řece Otagawa uprostřed Hirošimy je dnes parkem plným památníků, náhrobků, květin, vzpomínek a výzev.
Právě nad tímto místem explodovala - ve výšce 600 metrů nad zemí - 6.srpna 1945 ve čtvrt na devět ráno první atomová bomba použitá ve válce.
V parku hoří věčný oheň, který Hirošima slíbila uhasit tehdy, až bude zničena na zeměkouli poslední jaderná zbraň.
Minulý týden ovšem potvrdil, že vývoj jde opačným směrem. Bomb nejen neubývá, nová naopak přibyla. A dokonce nedaleko Hirošimy.
Severní Korea Kim Čong-ila navíc nutně potřebuje peníze. Může být v pokušení prodat jaderné know-how tomu, kdo zaplatí.
Není divu, že jaderný test KLDR vrací do Hirošimy myšlenky na válku.
Co se dá dělat? Málo
Tehdy bylo Japonsko nepřítelem Ameriky. Dnes je naopak jeho spojencem. Proti severokorejskému režimu.
"Co mám říci... Je to hrozné, že se znovu začíná takhle zbrojit. Jsme z toho všichni velmi smutní. Ale nevím, co udělat, aby se Severní Korea bomb vzdala," říká průvodkyně muzea, které nabízí dobové fotografie, předměty ze zničeného města, makety a popis historie jaderných bomb od počátků do současnosti.
Hirošima je dnes prosperujícím, dynamickým městem. Má zhruba tolik obyvatel jako Praha (v době výbuchu jich měla 350 tisíc).
Hirošimané ale dělají vše pro to, aby se na výbuch nezapomnělo. Působivý památník obětí, kterému vévodí ztemnělá místnost s kruhovým půdorysem, připomíná muzeum holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Na videozáznamech tu stále dokola pouštějí svědectví lidí, kteří přežili.
Návštěvník si může z rozsáhlého archivu kliknout na jakékoliv jméno a dotyčný mu z obrazovky vypoví jeho příběh.
Většinou jsou si podobné. Po poklidném letním ránu bez jediného mraku na obloze najednou padající domy, všude nářek, lidé zalití krví, útěk do hor.
Na obrazovkách umístěných na stěně se objevují i jména těch, kteří patří mezi přibližně 140 tisíc obětí.
Výčitka A-Bomb Dome
Symbolem města zůstává takzvaný A-Bomb Dome, nad nímž puma vybuchla. Je to jedna z mála budov, které výbuch nerozmetal. Jeho torzo dodnes stojí.
Lidí, kteří pamatují jaderný úder, dnes přímo ve městě žije ještě kolem sta tisíc.
"Myslím, že ze Severní Koreje a její bomby mají strach hlavně starší lidé, kteří pamatují válku. A samozřejmě lidé v Hirošimě a Nagasaki, kteří jsou jadernou pumou specifickým způsobem poznamenáni," říká Čech Ondřej Hýbl, který studuje v nedaleké Ósace. V Japonsku se před rokem 1945 narodilo zhruba čtyřicet procent současné populace. "Mladí Japonci - myslím - Severní Koreu tolik neřeší. A to přesto, že místní televize a noviny už přes týden téměř neinformují o ničem jiném než o bombě a Severní Koreji," dodává.
Japonsko má možná ještě větší důvod, proč se obávat režimu v Pchjongjangu více než Jižní Korea.
Rivalové
Severní Korea ho považuje za nejvíce proamerický stát v oblasti. A tím pádem za největšího rivala. Nejčastěji mu vyhrožuje "odvetnými opatřeními."
"To, že Severokorejci vyzkoušeli bombu, tady nevyvolalo až takový šok. Všichni to už čekali. Tušili, že to přijde. Skutečným překvapením ale byla nedávná zkouška severokorejských raket, z nichž jedna dopadla do moře mezi Koreu a Japonsko. To tehdy vyvolalo skutečné obavy," říká Ondřej Hýbl.
Severní Korea totiž vyzkoušela svoji raketu středního doletu Taepodong už před osmi lety - způsobem, který Tokio moc nepotěšil. Střela totiž přeletěla území Japonska a spadla do Pacifiku.
Vlastní sankce
Nyní ale Japonsko, vědomé si hrozby, přitvrzuje. Přijalo proti KLDR vlastní sankce, které de facto znamenají přerušení kontaktů mezi oběma zeměmi. Do japonských přístavů nesmí severokorejské lodě, zmrazuje se veškerý obchod.
V japonských bankách úřady zablokují účty firmám, které udržují podezřelé kontakty se Severní Koreou. Mezi nimi figuruje například i jedna švýcarská společnost.
KLDR považuje sankce za "vyhlášení války."
- VEDLE si prohlédněte infografiku - JADERNÉ MOCNOSTI DNEŠKA
"Myslím si, že tyhle japonské kroky Severní Korea docela pocítí. Japonsko totiž od ní nakupovalo hodně mořských živočichů, třeba kraby. A naopak posílalo do Koreje stará kola a ojeté automobily i motocykly," tvrdí Ondřej Hýbl.
Severokorejský vůdce Kim Čong-il staví na dávném korejském odporu vůči všemu japonskému.
Země vycházejícího slunce Koreu okupovala od začátku 20.století až do porážky v roce 1945 a způsobila Korejcům četná utrpení. Japonsko je tak pro severokorejský režim hlavním nepřítelem po boku USA. Ne-li větším.
Ostatně: V hirošimském parku je mezi mnoha památníky i malé sousoší, které připomíná korejské oběti.
Korejci byli v Japonsku nasazeni na nucené práce a podle odhadů právě Korejci tvořili 6.srpna 1945 až desetinu všech obětí jaderné pumy.
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z KOREJSKÉHO POLOOSTROVA:
|
Pětapadesát kilometrů k hrozbě: Jihokorejská metropole Soul je nejbližším velkoměstem k hranici zřejmě nové jaderné velmoci. |
| Na hranici mezi Severní a Jižní Koreou nová válka nezačne. Protože ta předchozí tady ještě neskončila. Čtyři kilometry široké a 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo odděluje dvě země - a do jisté míry dva rozdílné světy od roku 1953, kdy znepřátelené korejské státy podepsaly příměří. |
| Dva dny poté, co Severní Korea oznámila úspěšný test jaderné pumy, byl zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz u hranic obou Korejí. Co prožívají lidé v regionu? Bojí se obyvatelé jihokorejského Soulu další války? A jak to vypadá v zóně mezi oběma Korejemi? |
