Chartúm/Džuba - Svět je od soboty bohatší o další zemi. Ve 23 hodin SELČ (půlnoci východoafrického času) se z Jižního Súdánu stal samostatný stát.
O rozdělení Súdánu, největší země afrického kontinentu, na severní a jižní část rozhodli obyvatelé autonomní oblasti v lednovém referendu.
Devětadevadesát procent voličů na jihu v lednu hlasovalo pro odtržení od zbytku země a Jižní Súdán se tak 9. července stává nejmladší zemí na světě.
Uspořádání referenda o rozdělení Súdánu bylo součástí mírové dohody mezi znesvářeným severem a jihem, kterou obě strany po dvou dekádách krvavých konfliktů v roce 2005 uzavřely v keňském hlavním městě Nairobi.
Jižní Súdánci, kteří žili od padesátých let minulého století v područí centrální vlády na severu země, berou rozdělení jako velkou výhru a splnění snu. Místní rádia hrají novou jihosúdánskou hymnu a obyvatelé se připravují na velkolepé oslavy.
"Na tento den jsem čekala celý život. Jsem chudá, ale zároveň bohatá, protože konečně budu mít vlastní zemi. Budu šťastná, i kdybych měla spát pod stromem," řekla reportérům BBC bývalá zdravotní sestra Sarah Nyakuoth Williamová, která byla členkou povstaleckého hnutí.
"Když jsem vhodila svůj hlasovací lístek do urny, cítila jsem, že nadešla chvíle, na kterou jsem celý život čekala. A nejen já, ale i dalších 99 procent voličů, kteří hlasovali pro svobodu. Všichni v ulicích se smáli, tancovali a prostě se radovali," popsala Williamová atmosféru v nově vznikající zemi.
Jižní Súdán
- Počet obyvatel Jižního Súdánu je odhadován na 7,5 - 9,7 milionů lidí.
- Rozloha téměř 620 tisíc čtverečních kilometrů (přibližně jako Španělsko a Portugalsko dohromady).
- Po rozdělení se stane 54. africkým státem a 194. členskou zemí OSN.
- Jedná se o jednu z nejméně rozvinutých zemí na světě.
- Ekonomiku by měly táhnout velké zásoby ropy.
- 84 procent obyvatelek je negramotných.
- Většina dětí pod 13 let nechodí do školy.
Súdánský prezident přeje jihu štěstí
Súdánský prezident Umar Bašír vyjádřil nově vznikajícímu státu podporu. "Žehnáme našim bratrům na jihu a přejeme jim úspěch a stabilitu," prohlásil Bašír a dodal, že bratrské vztahy obou zemí budou záviset na bezpečných hranicích a nevměšování se jihu do interních záležitostí severu.
Súdánem zmítala prakticky celou druhou polovinu dvacátého století občanská válka. Černošské obyvatelstvo, vyznávající křesťanství a animismus, se nechtělo podřídit nadvládě arabského severu, který hodlal v celé zemi nastolit islám a zavést právo šaríja. Konflikt vyústil vznikem Osvobozeneckého hnutí pro spravedlnost (MLJ), které vedlo povstalce v boji proti centrální vládě.
Chtěli bychom doménu SS
Sobotním rozdělením ale složitá jednání nekončí. Obě země se musejí mimo jiné dohodnout, jak rozdělit ropná naleziště nebo súdánský zahraniční dluh.
Zajímavostí k rozřešení bude i moderní nezbytnost - oficiální kódová označení od mezinárodní standardizační organizace ISO.
Každá země uznaná OSN má nárok na národní zkratku, složenou ze tří písmen, a rovněž na dvouznakovou webovou doménu.
Nové země přitom mohou žádat označení, složené z jakýchkoliv písmen obsažených v oficiálním názvu státu, připomíná BBC.
"Severní" Súdán již obsadil doménu ".sd", zkratka ".su" zase v minulosti platila pro rozpadlý Sovětský svaz.
Jižní Súdán si proto vybral kombinaci vlastních znaků - rád by v internetovém prostoru vystupoval s nechvalně známým dvojznakem "tečka ss".
"SS značí Jižní Súdán ('South Sudan' - pozn.red.), proto bychom ho chtěli. Avšak lidé namítají, že zejména v Evropě je 'SS' synonymem pro nacisty," uvedl zástupce země Stephen Lugga. "Přesto jsme o tu zkratku požádali."
Podle expertů však taková doména mezinárodním společenstvím neprojde, uvádí BBC.
Máme rádi Súdán, nenávidíme jen jeho vládu
Jak BBC vysvětlila vdova po vůdci povstalců Johnu Garangovi - Rebecca Garangová, jižané necítí žádnou zášť k obyvatelům severu, ale pouze k tamní vládě, která se jim snažila vnutit islám.
"Mnoho našich kamarádů a kolegů za naši zem prolilo krev a jen díky nim jsme dospěli až k osamostatnění," řekla Garangová BBC.
Súdán získal autonomii na Velké Británii a Egyptu v roce 1956. Prakticky hned po tom se rozhořel spor mezi vládnoucím arabským severem a většinovým černošským jihem. V roce 1972 byla po sedmnáct let dlouhé občanské válce podepsána mírová smlouva.
Klid zbraní ale nevydržel dlouho. Částečná autonomie jihu přestala stačit a v roce 1983 se začalo bojovat znovu.
Nejtužší boje se odehrály v regionu Dárfúr na západě Súdánu. V roce 2003 začaly dvě organizace - Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a Súdánská osvobozenecká armáda - s ozbrojenými útoky proti vládním cílům. Vládu rebelové obviňovali zejména z protežování Arabů na jedné a utiskování černých Afričanů na straně druhé.
Celkem přišlo během dvou občanských válek v novodobé historii země o život 1,5 milionu lidí.
Křehký mír
K zatím poslednímu konfliktu došlo jen pár týdnů před rozdělením. Do úrodného a na zdroje ropy bohatého regionu Abyei, na který si činí nárok obě strany, vstoupila severosúdánská armáda pod záminkou "zbavit region sil, které se zde zdržují ilegálně".
Své domovy tehdy ze strachu opustilo 150 tisíc lidí a armáda spálila až třetinu civilních domů v oblasti. Vojáci se sice na nátlak mezinárodního společenství stáhli, OSN ale trvá na tom, aby sever ponechal v oblasti její mírové síly.
