Africké Československo.Obr Súdán se rozdělí na dvě země

Martin Novák Martin Novák
17. 1. 2011 9:55
Jižní Súdán - území větší než Francie - hlasoval o nezávislosti
Referendum trvalo celý týden. Přišlo 86 procent voličů.
Referendum trvalo celý týden. Přišlo 86 procent voličů. | Foto: Reuters

* Pokud se jih Súdánu osamostatní, stane se 54. africkým státem a 194. členskou zemí OSN * Vztahy se severem může zkomplikovat ropa * Seveřané a jižané v Súdánu proti sobě válčili desítky let

Chartúm - První odhady po skončení týden trvajícího referenda naznačují, že obyvatelé Jižního Súdanu hlasovali pro vznik samostatné republiky.

Potvrdil to mezi jinými i bývalý americký prezident James Carter, který na hlasování dohlížel v řadách mezinárodních pozorovatelů.

Největší africká země by se tak v červenci měla mírovou cestou rozdělit na dva státy. Severní a jižní Súdán.

Referendum je podle mezinárodních pozorovatelů platné. Zúčastnilo se ho 86 procent oprávněných voličů. Prezidenti severu a jihu se mají už příští týden sejít v Chartúmu a jednat o způsobu rozdělení.

Jižní Súdán se stane zemí větší než Francie, s počtem obyvatel menším než Česká republika a s velkými zásobami ropy, na které v budoucnosti spoléhá.

Foto: Aktuálně.cz

Referendum o nezávislosti je výsledkem smlouvy, kterou po mnoha letech občanské války vůdcové severu a jihu Súdánu uzavřeli před pěti lety. Dohodli se, že jih bude mít právo zvolit si samostatnost.

Po rozdělení Súdánu se rozlohou největší africkou zemí stane Alžírsko.

Súdánem od jeho vyhlášení nezávislosti v roce 1955 otřásaly boje mezi severem a jihem téměř nepřetržitě. Výjimkou bylo období příměří v letech 1972 až 1983, kdy se jih těšil autonomii. Pak ale válka vzplála znovu.

Obě části země toho moc nepojilo. Na severu země převládá arabské obyvatelstvo muslimského vyznání, jih je černošský a převládají tam křesťanství a tradiční africká animistická náboženství.

Ropa může spojit, ale i rozdělit

Současný súdánský režim prezidenta Umara Bašíra v devadesátých letech zesílil tlak na jih a snažil se zavést islámské právo šaríja i v oblastech, kde byli muslimové v menšině.

Většina obyvatel jižního Súdánu žije ve velmi chudých a skromných podmínkách.
Většina obyvatel jižního Súdánu žije ve velmi chudých a skromných podmínkách. | Foto: Reuters

To byla jedna z hlavních příčin intenzivních bojů od začátku devadesátých let. Druhou příčinou byla ropa.

Súdán je na ní poměrně bohatý, ale tři čtvrtiny jejích zásob se nachází na jihu. Velké ropné pole Abyei leží na hranici obou území a pokud jih vyhlásí samostatnost, hrozí podle mnoha expertů nová válka kvůli ropě.

Sever i jih jsou nicméně na sobě závislé. Jih má zdroje ropy, sever rafinerie a ropovody,  kterými lze surovinu přepravovat.

Válka by poškodila oba. "Starý" i nový Súdán. "Obě strany mohou tu druhou potopit, ale zároveň stáhnou ke dnu i sebe," tvrdí náměstek norského ministra zahraničí Barth Eide, který jihu i severu dělal poradce při jednáních o rozdělení příjmů z exportu ropy.

Chudí i ve srovnání s jinými Afričany

Chudoba v jižním Súdánu je hluboká i na africké poměry. Tekoucí vodu či elektřinu má málokdo (zdrojem elektřiny jsou hlavně generátory), škol je málo, asfaltované silnice téměř neexistují.

George Clooney v Džubě, hlavním městě jižního Súdánu.
George Clooney v Džubě, hlavním městě jižního Súdánu. | Foto: Reuters

Ještě před několika málo lety zde statisícům lidí hrozil hlad. Nyní žije na území, kterého se referendum týká, zhruba 8 milionů lidí. Sever má přes 30 milionů obyvatel.

Nový stát spoléhá na to, že svět pomůže. Pomoc slibují například USA, Velká Británie nebo skandinávské státy.

Na referendum přijela dohlédnout řada známých Američanů.

Dárfúru, kvůli kterému byl súdánský prezident Bašír Mezinárodním trestním soudem obviněn z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, se referendum netýká. Ten zůstává součástí severu.

Spojené státy slíbily súdánskému režimu na severu, že pokud výsledek referenda uzná a umožní nenásilné rozdělení země, vyškrtnou ho ze seznamu teroristických zemí.

Na něm je Súdán od devadesátých let, kdy hostil na svém území Usámu bin Ládina a poskytoval útočiště i lidem z dalších militantních organizací.


 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy