Peking - Súdánský prezident Umar Bašír v pondělí zahájil čtyřdenní oficiální návštěvu Číny.
Vrcholní představitelé režimu jej přijali i přes silný odpor mezinárodního společenství, které jej viní z masakrů, k nimž docházelo během konfliktu mezi Araby a černošským obyvatelstvem v regionu Dárfúr.
Boje se rozhořely v roce 2003 a v podstatě trvají dodnes. Jedná se o jeden z nejkrvavějších konfliktů poslední doby. Své domovy musely opustit miliony lidí a stovky tisíc jich přišly o život.
Mezinárodní soudní tribunál proto Umara Bašíra obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti.
"Je to urážka všech obětí ohavných zločinů, k nimž v Dárfúru docházelo. Ignorování mezinárodního zatykače by mělo být důvodem k odsouzení, nikoliv pozvání obviněného. Peking by měl využít svůj vliv a přispět k nalezení spravedlivého řešení konfliktu," řekl CNN ředitel organizace Human Rights Watch pro otázky spravedlnosti Richard Dicker.
Súdánský prezident si ale z mezinárodního zatykače velkou hlavu nedělá. Vznešená obvinění jsou podle něj jen snahou Západu zamaskovat válečná tažení v Iráku a Afghánistánu. Do Číny podle svých slov přijel prohloubit partnerství obou zemí.
"Vnímáme Čínu jako strategického partnera Súdánu v mnoha rovinách, včetně politické, ekonomické, obchodní a kulturní. Čína se nevměšuje do vnitřních záležitostí ostatních. Úspěch čínsko-súdánské spolupráce motivuje africké země, aby hledaly skutečné a loajální partnery," řekl Umar Bašír agentuře Sin-chua před odletem do Číny.
O tom, že soud v Haagu nebere vážně ani Čína, svědčí fakt, že muže obviněného ze zločinů proti lidskosti pozval sám prezident Chu Ťin-tchao. Za dobu svého prezidentování (od roku 1989) je súdánský prezident v Číně po čtvrté.
Nekonečný konflikt
Súdán získal autonomii na Velké Británii a Egyptu v roce 1956. Prakticky hned po tom se rozhořel spor mezi vládnoucím arabským severem a většinovým černošským jihem. V roce 1972 byla po sedmnáct let dlouhé občanské válce podepsána mírová smlouva.
Klid zbraní ale nevydržel dlouho. Částečná autonomie jihu přestala stačit a v roce 1983 se začalo bojovat znovu.
Nejtužší boje se odehrály v regionu Dárfúr na západě Súdánu. V roce 2003 začaly dvě organizace - Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a Súdánská osvobozenecká armáda - s ozbrojenými útoky proti vládním cílům. Vládu rebelové obviňovali zejména z protežování Arabů na jedné a utiskování černých Afričanů na straně druhé.
Celkem přišlo během dvou občanských válek v novodobé historii země o život 1,5 milionu lidí. Situace by se měla stabilizovat 9. července letošního roku, kde se Súdán na základě lednového referenda rozdělí na samostatný jih a sever.