Čím pomaleji se bouře pohybuje, tím větší objem vody na dané území spadne a úměrně tomu se zvyšuje riziko záplav, vysvětluje britský list The Guardian. Vědci již dříve zjistili, že vyšší teploty vzduchu, spojené s klimatickými změnami, umožňují zadržování větší vlhkosti v atmosféře. To může vést k silnějším dešťům. Nová studie univerzity v Newcastlu se ale zabývá i rychlostí pohybu bouří a přidává tak nový faktor ovlivňující extrémní výkyvy počasí.
Důvodem pro pomalejší pohyb bouří by podle vědců mohla být rychle se oteplující Arktida, což zpomaluje proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ.
"Simulace naznačila, že mohou přijít ještě horší věci," uvedl vedoucí studie Abdullah Kahraman z univerzity v Newcastlu. Moderní technologie a superpočítače podle Kahramana umožňují podrobnější klimatické simulace s vyšším rozlišením a tím i přesnější odhady vývoje bouřkových systémů.
Podle autorů studie počet pomalu se pohybujících bouří nejvýznamněji roste v letních měsících, zejména v srpnu. Vědce překvapilo, že změna trendu se týká celého kontinentu, včetně chladných území na severu, kam řadí vedle Skandinávie i Británii. V roce 2100 bude v Evropě prostředí s potenciálem sedmkrát častějších extrémních srážek než dnes. Šance na téměř se nepohybující bouřky bude jedenáctkrát vyšší, nad pevninou čtrnáctkrát vyšší než nyní.
"Vlády po celém světě byly příliš pomalé ve snižování emisí skleníkových plynů a globální oteplování rychle postupuje," uvedla profesorka Hayley Fowlerová z univerzity v Newcastlu.
