Od našeho zvláštního zpravodaje - Věřili Donaldu Trumpovi před čtyřmi lety a na tom se vůbec nic nezměnilo. Jedině snad, že mu věří ještě více. Prohru si nepřipouštějí. V úterý "náš prezident" obhájí Bílý dům, jsou přesvědčeni Trumpovi voliči.
"Bude to, jak říká Trump, červená vlna," tvrdí Irene Markertová z amerického státu Pensylvánie, že navzdory průzkumům, které ukazují, že prezident před úterními volbami stále výrazně ztrácí na demokratického vyzyvatele Joea Bidena, si jde Trump pro další vítězství.
"Další čtyři roky," zaskanduje Irene a vítězně zvedne pěst. Podle průzkumů přitom Biden vede právě i v Pensylvánii, která je pro výsledek celých voleb naprosto klíčovým státem. Různé volební propočty ukazují, že Trump by bez Pensylvánie prakticky neměl šanci.
Paní Irene, která má v angličtině přísný německý přízvuk, nasadí shovívavý, až mateřský tón, jako by mluvila s dítětem. "Vůbec nechápete, kolik je tady lidí, kteří se tím sice nechlubí, ale v úterý půjdou a budou volit Trumpa. Bylo to tak před čtyřmi lety a letos to je stejné," říká.
Je dokonce přesvědčena, že tento dosud "neviditelný tichý hlas" bude letos ještě silnější než v roce 2016. Před čtyřmi lety následné analýzy opravdu ukázaly, že v Pensylvánii a například ještě v Michiganu průzkumy tuto skupinu voličů nezachytily, a tak ji podcenily.
Nyní ale profesionálové, kteří se zabývají předvolebními analýzami, tvrdí, že se poučili a letošní předpovědi jsou přesnější. Konkrétně v Pensylvánii vede Biden o čtyři procentní body - podle průměru různých průzkumů, který zveřejňuje respektovaný web RealClearPolitics. Což je více než dvojnásobný náskok, než jaký zde měla těsně před volbami v roce 2016 Hillary Clintonová (1,9 bodu).
Evropě se o tom může jen zdát
O uplynulém víkendu Trump v Pensylvánii uspořádal čtyři velká předvolební shromáždění. Prolétl státem jako bouře, místní média ho byla plná. Bidenovy akce, na kterých se uprostřed pandemie koronaviru dodržují bezpečnostní odstupy a lidé mají roušky, vedle toho působí mnohem skromněji.
Irene už na jednom velkém Trumpově mítinku byla před několika týdny, sama se o posledním víkendu před volbami snažila pomoct jinak. Na křížení silnic u města Pottstown si zřídila stanoviště, kam si místní Trumpovi příznivci mohli přijet pro propagační materiály, případně zakoupit trička, mikiny, čepice s nápisy a symboly k podpoře jejich prezidenta.
Irene je původem z německého Hamburku, v USA se vdala před třiceti lety. Do své rodné země se pravidelně vrací, a proto tvrdí, že oproti samotným Američanům může lépe srovnávat, v čem jsou Spojené státy jiné a výjimečné. Zároveň tím vysvětluje i svoji podporu Trumpa.
"Trump je byznysmen, a přesně to Amerika po demokratických politicích potřebovala. Obama se snažil dostat z recese osm let. A pak přišel Trump a nastartoval ekonomiku. Už teď je vidět, že po pandemii půjde znovu rychle nahoru. O tom si v Evropě můžete nechat jen zdát," tvrdí Irene.
Námitku, že konkrétně německé zdravotnictví a celý tamní systém, což by měla sama dobře znát, zvládá pandemii zatím lépe, než se daří v USA, Irene nepřijímá. Lépe řečeno, přeslechne ji a mluví o něčem jiném.
"USA mají špičkovou péči. Nejlepší doktoři a nejlepší metody jsou tady, v Americe. A já rozhodně nechci, aby mi někdo v sedmdesáti řekl, že jsem moc stará na operaci, což by se mi stalo v Evropě. Nechci, abych na obyčejné vyšetření čekala několik týdnů," argumentuje Irene.
Nezáleží, jestli si Trump vymýšlí
Podle ní v Evropě většina lidí vůbec nechápe, že Trump symbolizuje to, "co dělá Ameriku Amerikou". "Vyrobit, vydělat peníze, jít dál," vysvětluje Irene "úžasnou dynamiku Spojených států".
Jako příklad uvádí "demokraty a jejich elektrická auta". "Já nemám čas dobíjet si auto, já chci natankovat a jet. Klik a je to!" luskne Irene prsty.
Jerry si přijel pro propagační materiály ve svém mocném trucku Chevrolet Silverado, 4×4. Jako většina Trumpových voličů se i on řídí tím, že tam, kde není rouška vyloženě předepsána, ji rozhodně nenosí. Novináře v roušce si naopak rád vychutná.
"Cože, já vás neslyším?" nakloní se dvacet centimetrů před redaktorův obličej. Chvíli pak Jerry přemýšlí, zda mu vůbec ty podivné novinářské otázky stojí za to, ale nakonec si chce říct své.
"Mně je úplně jedno, co Trump říká nebo jak vypadá. Jestli si vymýšlí, provokuje nebo jestli je na ženský. Důležité je, co dělá, a to je skvělé," použije Jerry slovo, která má v oblibě právě sám Trump - "great".
Jerry, oblečený v lovecké baseballové čapce a džínových montérkách, je instalatér. Po nástupu Trumpa do funkce šel prý jeho byznys výrazně nahoru. "Lidé mají více peněz, já mám víc práce. Musel jsem přijmout dva lidi a měl jsem problém je sehnat. Jaký chcete další důkaz?" rozhodí Jerry rukama. Před odjezdem se nechá vyfotit, s transparentem "Majitelé zbraní pro Trumpa" a se svojí labradorkou Stacy.
Holky to na Trumpa samy zkouší
Zapojit se do kampaně "pro našeho prezidenta" se poslední víkend před volbami rozhodly také Nicole i Priscila z Yorku v Pensylvánii. V obchodním centru na kraji města, před místní buňkou republikánské organizace "Ženy pro Trumpa", mávají na projíždějící auta transparenty a nabízejí letáky.
Někdo zastaví a vezme si, někdo třikrát souhlasně pozdraví klaksonem. Občas se ale v otevřeném okénku objeví zdvižený prostředníček. Priscilu to ovšem jen rozveselí. "Počkejte si na úterý," vykřikne Priscila. Odpovídá tak prý všem, kteří by snad pochybovali o Trumpově vítězství.
Nevadí jí Trumpovo chování k ženám? "Ale, to jsou je takové zoufalé demokratické lži… Sami se nechovají jinak. A když jste bohatý a úspěšný jako Trump, hodně holek to na vás samo zkouší, Trump za to nemůže," je přesvědčena Nicole.
Kdy budeme znát výsledky amerických voleb?
Nový americký prezident je znám obvykle na konci volební noci podle toho, v kolika státech získá bezkonkurenční náskok. Letos se ale sčítání může protáhnout a 4. listopadu znát vítěze ještě nebudeme. A to z několika důvodů:
-
Přes 100 milionů Američanů, což je rekordní množství, se kvůli koronaviru rozhodlo využít možnost volit korespondenčně. Než se všechny hlasy sečtou, může to trvat několik dní.
-
Korespondenční hlasy začne většina států USA počítat až po uzavření volebních místností, někde v průběhu volebního dne. V některých státech, například v Kalifornii, jde ale poslat hlasovací lístek poštou ještě v den voleb. Takový hlas je platný, i když přijde až po skončení voleb.
-
Poštovní služba bude zavalená a některé hlasy může doručit se zpožděním.
-
Kvůli korespondenčnímu hlasování bude otevřeno méně hlasovacích místností. To znamená i méně lidí ve volebních komisích a pomalejší zpracování hlasovacích lístků.
-
Sčítání korespondenčních hlasů je náročnější kvůli kontrole podpisů na volebním lístku a na registračním listu.
-
Kandidát, který prohraje, může napadnout výsledek voleb. Donald Trump se už nechal slyšet, že výsledky voleb mohou skončit u Nejvyššího soudu. Dokonce řekl, že by mohlo jít o obrovský podvod.
-
Více demokratů volí korespondenčně, panují tedy obavy, že Donald Trump se prohlásí vítězem a pak napadne později došlé hlasy pro kandidáta demokratů Joea Bidena.
Jako mnozí další Trumpovi voliči pak Nicole a Priscila zdůrazňují, že Trump podle nich plní své sliby. "Slíbil konzervativní soudce, máme je. Slíbil lepší ekonomiku, máme ji," vypočítává Priscila. Její manžel je vládní zaměstnanec. "A zatímco Obama platy vládním zaměstnancům zmrazil, Trump jim přidal, máme se lépe," vysvětluje.
Neříkal ale Trump, že sníží rozpočtový deficit a že oseká právě federální výdaje? "Tomu přesně nerozumím, ale co jsem slyšela, tak to není důležité," odpoví Priscila a převede řeč na Bidena. "Biden je socialista, loutka levičáků, to by nám hrozilo," říká a Nicole souhlasně pokyvuje hlavou.
Zajatec levice
Toho, že Biden je "zajatcem levice", se bojí i Donna Sivignyová z Carroll County ve státě Maryland. Vedle ekonomiky to ovšem paní Donně ještě více vadí v širších společenských tématech. "Ve školství, kde se děti začínají učit, že americká historie je jen o otrokářství. Ale to není pravda, to je levicový výklad," říká Donna.
Maryland sice v prezidentských volbách volí většinou demokraticky, ale Carroll County je republikánský okres. Donna Sivignyová o víkendu navíc před místní volební místností, kde lidé využili možnost předčasného hlasování, dělala kampaň sama ze sebe. Obhajuje totiž místo v okresní školské radě.
"A z této pozice mohu ovlivnit osnovy, ohlídat, co děti ve škole slyší," vysvětluje Donna. Věří, že své místo v radě obhájí. A věří, že uspěje i Donald Trump. "Jsem dokonce optimističtější než před čtyřmi roky," říká.
Edwan Beane je sice původně "rodem a výchovou demokratický katolík z Bostonu", ale už dávno prý přešel na stranu republikánů. Byl ve válce ve Vietnamu, pak pracoval jako státní zaměstnanec, teď je v důchodu. Před volební místnost v Carroll County přišel o víkendu propagovat zvolení konzervativního kandidáta Richarda Tituse do okresního soudu.
Na Trumpa se hluboce věřící Edwan v roce 2016 díval "docela skepticky". "Vadilo mi, jak se chová, nevěděl jsem, co si o něm mám myslet," říká Edwan. Letos už ale se svým hlasem váhat nebude.
"Trump doručil, co slíbil, změnil Nejvyšší soud USA," vyzdvihuje Edwan, že prezident prosadil hned tři kandidáty do nejvyšší americké soudní instance. "A myslím, že pro hodně lidí to bude důvod, proč o něm, stejně jako já, už vůbec nepochybují. Amerika znovu zvolí Trumpa," je přesvědčen, že Trump v úterý vyhraje volby.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
