Co je důležité mít na paměti: průzkumy veřejného mínění takto daleko od dne voleb nemají velkou vypovídací hodnotu. Přízně veřejnosti se mohou zvrtnout, zvlášť u tak polarizujících figur, jako jsou Clintonová a Trump. Citovaný průzkum je velmi cenný v tom, že zkoumá podporu na úrovni jednotlivých a k tomu navíc klíčových států. Je to právě úroveň konkrétních členských států americké unie, kde se prezidentské volby rozhodují.
Podzimní duel mezi Trumpem a Clintonovou se rýsuje jako souboj pohlaví. Zatímco pravděpodobnou demokratickou kandidátku podporuje na Floridě o 13 procent víc žen než Trumpa (48:35), realitní magnát má mezi muži stejný, třináctiprocentní náskok (49:36).
Na Floridě vede Hillary Clintonová nad Donaldem Trumpem o pouhé procento, což je z pohledu průzkumu naprostá remíza. V Ohiu už však vede Trump, který získává o čtyři procenta vyšší podporu než bývalá ministryně zahraničí: 43:39 procentům. V Pennsylvánii autoři průzkumu změřili opět pouze jednoprocentní náskok Clintonové.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 181 dní, další dvojice primárek v Nebrasce a Západní Virginii se koná dnes
Také jste slyšeli, že Trump nemá ve finálním souboji s Hillary Clintonovou šanci? Můžeme-li radit, nevěnujte těmto předpovědím velkou pozornost. Chcete důkaz? Jsou to čerstvé výsledky respektovaného průzkumu Quinnipiac University, provedeného ve třech státech, které tradičně výsledky amerických prezidentských voleb rozhodují: na Floridě, v Ohiu a Pennsylvánii.
Palinová se před osmi lety tímto výrokem znemožnila. Kolik vsadíme, že Trumpa jeho výrok o Rusku letos nepoškodí ani zbla? Doba se změnila.
Demokraté měli v prvních dnech nové fáze Trumpovy kampaně ještě jednu příležitost na rychlou reakci. To když Donald Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl, že Rusko zná velmi dobře a zdůvodnil to tím, že v Rusku před dvěma až třemi lety pořádal významnou událost - soutěž Miss Universe. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a dle očekávání zahrnula výrok někdejší viceprezidentské kandidátky Sarah Palinové, která své porozumění Rusku dokladovala tím, že do Ruska vidí z domovské Aljašky přes hranici.
Kampaň Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové ale pochopitelně nespí a dokázala na Twitteru zareagovat přesně 52 minut poté: "Miluji Hispánce!" - Trump před 52 minutami. "Deportuji Hispánce." - Trump včera. Připojeno video s Trumpovými výroky.
Je to důkaz, že kampaň Clintonové bude reagovat rychle a je připravena. Porovnejme ale prosím sociálně-síťový dopad: počet retweetů 5,5 tisíce, počet lajků 6 tisíc.
“I love Hispanics!” —Trump, 52 minutes ago https://t.co/b9mv7nUduN
— Hillary Clinton (@HillaryClinton) May 5, 2016
“They’re gonna be deported.” —Trump, yesterday https://t.co/HzFWUT1XFl
Jsou to jen tři dny, co se Donald Trump stal faktickým kandidátem republikánů do prezidentských voleb, a už neváhal rozjet kampaň mířící na získání Hispánců na svou stranu. Udělal to tak hezky po "trumpovsku": nechal se vyfotit ve své newyorské Trump Tower nad miskou tacos a do tweetu napsal, že ty nejlepší dělají právě v jeho podniku. "Miluji Hispánce!" zvolal ve svém tweetu Trump. V čase, kdy je ukládána tato aktualizace, byl tento jeho vzkaz více než 76tisíckrát retweetnut a získal přes 93 tisíc lajků. Tak se dělá kampaň, když jste Trump.
Happy #CincoDeMayo! The best taco bowls are made in Trump Tower Grill. I love Hispanics! https://t.co/ufoTeQd8yA pic.twitter.com/k01Mc6CuDI
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 5, 2016
Do amerických prezidentských voleb zbývá 185 dní, do další dvojice primárek v Nebrasce a Západní Virginii čtyři dny
Čekejte neočekávané, připravujte se na neodhadnutelné, mějte se na pozoru před nepřijatelným. Jen tak budete nachystáni na předvolební kampaň, kterou po faktickém skončení primárkové fáze rozjede Donald Trump.
Jde pochopitelně o demonstrace vyvolané šokem z Trumpova vítězství v primárkách. Pro konečný výsledek realitního magnáta v listopadovém souboji s Hillary Clintonovou je ale kromobyčejně důležité, kolik republikánů se ho rozhodne nevolit. Mimochodem, níže ukázaný Lachlan Markay na Twitteru dál specifikuje, že nejenže spálil svou republikánskou registraci, ale provedl už též přeregistrování: bude nyní uváděn jako nezávislý volič.
For those asking, yes, I have officially changed my party affiliation pic.twitter.com/E9tz16PmYQ
— Lachlan Markay (@lachlan) May 4, 2016
Ne každý republikán si mohl dovolit takovou ukázku diplomacie, a přesto být srozumitelný a zároveň slyšen. Jiní se vydali na Twitter a pochlubili se tam s tím, jak demonstrativně spálili republikánskou registraci k volbám.
— Lachlan Markay (@lachlan) May 4, 2016
Do amerických prezidentských voleb zbývá 186 dní, do další dvojice primárek v Nebrasce a Západní Virginii pět dní
Patery prezidentské volby zažily Spojené státy od doby, kdy úřad prezidenta opustil George H. W. Bush. V každých z nich tento doyen bushovské politické dynastie veřejně a vřele podpořil kandidáta Republikánské strany, jedno, zda se jmenoval Dole, Bush, McCain, nebo Romney. Letos se tak nestane.
Mluvčí bývalého prezidenta stručně uvedl, že George Bush starší neplánuje podpořit v letošních volbách Donalda Trumpa. Zdůvodnění bylo tak diplomatické a decentní, jak byste ho od prvního z prezidentů Bushů očekávali. "Ve svých 91 letech už se prezident Bush neúčastní politického života. Porušil to jen ve chvíli, kdy chtěl trochu pomoci synu Jebovi, to však byla výjimka potvrzující pravidlo," konec citátu.
Nic o tom, že Bush starší Trumpa nemusí, či dokonce nemůže, že je takovýto postoj výjimkou z pravidla, které Bush téměř pětadvacet let uplatňoval, že jde o naprostou nezvyklost v americké politice vůbec, aby bývalý prezident nepodpořil kandidáta téže strany v nových volbách. V tom stručném prohlášení mluvčího je distanc narýsován, aniž by byl vysloven.
O tom, jak zoufalá je situace odpůrců Trumpa v Republikánské straně, svědčí skutečnost, že z níže zmíněných čtyř alternativ, které se jim rýsují, jen ta první, tedy přímé hlasování pro realitního magnáta, skýtá aspoň nějakou šanci na to, že v Bílém domě po Baracku Obamovi neusedne Hillary Clintonová.
Republikánům tak zůstává v tuto chvíli jako designovaný vítěz tříměsíční volební bitvy Donald Trump. Vybírat mohou z těchto čtyř alternativ:
1. Přijmout Trumpa coby republikánského kandidáta jako fakt, a ať už se jim to líbí, nebo ne, sjednotit se za ním a volit ho. (Ti, kdo Trumpa nemusí, jako menší ze dvou zel, jež se jim budou nabízet.)
2. Volit na podzim Hillary Clintonovou jako menší ze dvou zel. (Pokud k takovému závěru při srovnání Clintonové s Trumpem dojdou.)
3. Zkusit v šibeničním termínu postavit "republikánského" kandidáta mimo Republikánskou stranu a hlasovat pro něj. (Tato varianta s velkou pravděpodobností vede k podzimnímu vítězství Hillary Clintonové.)
4. Přijmout Trumpa jako fakt pouze navenek či "naoko" a během podzimních voleb zůstat sedět doma, v naději, že Trump je prohraje a pak bude čas převzít si zpět Republikánskou stranu, Trumpovi na rok "zapůjčenou".
Že tento převlékací manévr, ve své bláznivé kreativitě zoufalý, nevyšel, není šokující, nýbrž logické. Cruzovo vyřazení má snadnou příčinu: ti, kdo nenávidí všechny politiky, měli v letošních primárkách v Donaldu Trumpovi lepší volbu. Ti, kdo se nenávistí k politice nenechali nakazit a dál jí dávají šanci, měli v Tedu Cruzovi volbu naprosto mizernou.
Coby prezidentský kandidát Cruz začínal právě jako nepřítel všech republikánů zvolených ve Washingtonu do jakékoliv funkce. Jak postupně odpadali konkurenti Donalda Trumpa a on zůstal jeho posledním vážným soupeřem, pokusil se stát mužem kompromisu, za kterým by se Republikánská strana děsící se vedení realitního magnáta mohla sjednotit.
Co říct k odstupujícímu Tedu Cruzovi? Coby senátor si dokázal znepřátelit takřka všechny své kolegy, včetně spolustraníků. Za všechny citujme výrok republikánského senátora Lindseyho Grahama, který v nadsázce pravil: "Pokud byste Teda Cruze zavraždili na půdě Senátu a sám Senát vás pak měl soudit, mezi senátory nenajdete nikoho, kdo by se uvolil vás ze zločinu usvědčit."
Primárky v Indianě se staly zároveň nástupní stanicí pro Donalda Trumpa: zisk více než pěti desítek delegátů v tomto státě znamená, že se mu podaří získat většinu potřebnou pro zvolení na nominačním sjezdu Republikánské strany.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 187 dní, do další dvojice primárek v Nebrasce a Západní Virginii šest dní
Primárky v Indianě se staly konečnou stanicí pro Teda Cruze: texaský senátor z boje o republikánskou nominaci po jasné porážce od Donalda Trumpa odstoupil.
Jsou přitom republikánští voliči, kteří jdou v nadsázce ještě dál. Jeden z republikánů, jenž se dovolal do vysílání televize C-SPAN, se přiznal, že když se ho přítel zeptal, pro kterého z republikánských kandidátů by se rozhodl hlasovat, kdyby mu mířili pistolí do spánku, odvětil, že by volil zmáčknutí spouště.
GOP caller on @cspan says a friend asked him if a gun were to his head, who would he vote for? "I think I'll take the gun option."
— Josh Lederman (@joshledermanAP) May 2, 2016
To samozřejmě neznamená, že všichni republikáni jsou vidinou Trumpovy kandidatury nadšeni. Nespokojenost až rozhořčení nad ní vyjadřuje v průzkumu třetina republikánů. U Teda Cruze je to ale opět o poznání víc – 45 procent (u Johna Kasicha 39 procent).
Dobrou zprávu pro Trumpa skrývá i průzkum CNN, podle nějž si 91 procent republikánů myslí, že realitní magnát bude jejich prezidentským kandidátem. To je očekávání, které se evidentně propisuje do rozhodování voličů ve zbývajících primárkách.
Co navíc odhalila reportáž deníku Washington Post, Trumpovy útoky na Teda Cruze zabraly. Oslovení voliči v Indianě mají do myslí vrytý do omrzení opakovaný Trumpův výrok o „lháři Tedovi“, stejně jako podezření, že Cruz se snaží nekalým způsobem otočit volby ve svůj prospěch.
Průzkumy konané v Kalifornii přitom hovoří jasně: jen za poslední měsíc tam Trumpova podpora vzrostla trojnásobně. Důvod? Přesvědčivá vítězství Trumpa v primárkách na severovýchodě USA minulý týden nahnala voliče do jeho náruče i v jiných regionech.
Indiana rozděluje 57 delegátů a činí tak převážně většinovým způsobem. Vítěz z Indiany si tak připíše naprostou většinu z 57 delegátů. Pro Trumpa by to znamenalo, že bude mít otevřenou cestu k většině pro nominační sjezd, kterou tvoří 1237 hlasů. Trumpovi do ní po případném vítězství v Indianě bude chybět zhruba 180 hlasů. V Kalifornii a New Jersey, což jsou státy, které hlasují až v poslední primárkový den 7. června a budou Trumpovi podle všeho velmi nakloněny, je k mání 223 delegátů.
Budou-li takto vypadat finální výsledky, Trumpovi soupeři ztratí možnost ho připravit o většinu delegátů pro sjezd Republikánské strany a tím získání nominace pro prezidentské volby v prvním kole hlasování.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 188 dní, dnes hlasuje v dalších klíčových primárkách Indiana
Pokud primárky v Indianě dopadnou tak, jak předvídají průzkumy veřejného mínění, mohou fakticky rozhodnout republikánský souboj o prezidentskou nominaci. Trumpovi připisuje průměr průzkumů počítaný serverem RealClearPolitics zisk 42 procent hlasů. Jeho hlavnímu konkurentovi Tedu Cruzovi o deset procent méně. Co je pro Cruze ještě horší, před měsícem byl v Indianě poměr sil obrácený. Přízeň voličů se tak krátce před hlasováním přelévá k Trumpovi.
Čím déle a čím úspěšněji se odvíjí Trumpova cesta za prezidentskou kandidaturou, tím patrnější se jeví, že jen máloco v ní bylo, je a zřejmě bude ponecháno náhodě. Fakt, že Trump se diví svému úspěchu v médiích, by měl americké mediální manažery a novináře přimět k tomu, aby se v šílené honičce při informování o letošních volbách zastavili a zkusili pár hlubokých nádechů i výdechů.
Trump se v rozhovoru se sloupkařkou New York Times Maureen Dowdovou nechal slyšet, že za nejbláznivější věc považuje to, jak uveřejní tweet týkající se klidně něčeho docela nepodstatného a televize rázem přerušují své standardní vysílání a zařazují do něj mimořádnou zprávu informující o jeho nejnovějším postoji. Netřeba pochopitelně dodávat, že stejně promptně reagují i webové zpravodajské servery.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 189 dní, do dalších klíčových primárek v Indianě jediný den
Až budou psána obsáhlá post mortem letošní kampně před prezidentskými volbami v USA, nejrozsáhlejší z kapitol budou zřejmě věnovány médiím a tomu, jakou roli sehrála v nástupu Donalda Trumpa.
Snad nejvíc fascinující na celé věci je, že sám realitní magnát se počítá mezi ty, kteří v údivu žasnou nad úspěchem, jehož se svou mediální strategií dosáhl.
Jedna z nejpozoruhodnějších a nejprůlomovějších myšlenek, kterých se Trump dopustil: Spojené státy musí být ve svém chování na světové scéně nepředvídatelné. Realitní magnát v tom vidí základ úspěchu v diplomatických jednáních. V jiné části své řeči Trump uvedl, že USA musí být v očích svých spojenců spolehliví. Skloubit nepředvídatelnost a spolehlivost zároveň, to je majstrštyk, který svede jenom Donald Trump. Muž a politik, spolehlivý ve své nepředvídatelnosti.
Final thought on Trump's foreign policy speech -- Ronald Reagan must be rolling over in his grave.
— Lindsey Graham (@LindseyGrahamSC) April 27, 2016
Budiž Cruzovi útěchou, že není jediným "zoufalým" republikánem kandidujícím na prezidenta.
Server Politico před nedávnem napsal, jak zděšeným dotazům čelí Barack Obama, další američtí vládní představitelé a především pak američtí diplomati po celém od zahraničních představitelů. Ti je při každé příležitosti atakují nevěřícnými otázkami, zda je skutečně možné, aby se někdo s názory na zahraniční politiku, jaké má Donald Trump, stal americkým prezidentem.
Tyto obavy měl rozptýlit Trumpův středeční proslov na téma jeho pohledu na svět a roli USA v něm. Měl, leč nerozptýlil.
Trump je dobrý řečník, když mluví spatra. Je velmi mizerný řečník, když loví proslov ze čtecího zařízení. Navíc je-li mu tam někým jiným napsáno cosi, čemu až tak úplně nerozumí.
Přesně tímto způsobem Trump při svém prvním větším zahraničně-politickém proslovu působil. Těžko někoho ze zahraničních státníků uklidnil. Může mu však být útěchou, že ze svých příznivců mohl tímto projevem jen těžko někoho odradit.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 193 dní, do dalších klíčových primárek v Indianě pět dní
Nemusíte nutně vypustit z úst větu "Jsem zoufalý", aby vám všichni ve vašem okolí rozuměli, že skutečně hodně moct jste. Takto se to povedlo zařídit Tedu Cruzovi, který se na mimořádně špatný výsledek v pětici úterních primárek rozhodl zareagovat jmenováním Carly Fioriny jako své viceprezidentské spolukandidátky.
1. Ted Cruz má k získání republikánské nominace na prezidenta dál než kdykoli za poslední týdny.
2. Nominace Fioriny jako potenciální viceprezidentky těžko oslabí nástup k finiši Donalda Trumpa, podpořený pěti drtivými výhrami.
3. Pokud by republikánský souboj nakonec vyústil v divoké hlasování na samotném nominačním sjezdu, Cruz takto brzkým ukázáním prstu na jednoho člověka přišel o možnost pomoct si jmenováním spolukandidáta ve sjezdových kuloárech.
Ted Cruz se v reakci na aktuální stav jeho souboje s Donaldem Trumpem chová jako zoufalý muž. Jen on sám nejlépe ví, zda to má zapotřebí.
Hillary Clintonová dokázala na Trumpa zareagovat elegantně a zjevně odvrací zrak od souboje s Bernie Sandersem. Ten ji sice v noci dokázal porazit v jednom z pěti hlasujících států (na Rhode Islandu), jeho situace v počtu delegátů pro nominační sjezd Demokratické strany je však beznadějnější než kdykoli před tím.
Jak jsme v našem onlinu psali už dříve, popularita Hillary Clintonové se za poslední rok výrazně propadla a do podzimního souboje o Bílý dům tak bude vstupovat zřejmě jako nejméně populární demokrat za řadu desetiletí. Jsou to nepřístojné výroky a chování Donalda Trumpa, které z ní dělají favoritku boje o nástupnictví po Baracku Obamovi.
Donald Trump tento zápisník docela jistě nečte, a tak si následujících pár faktů připomeňme pro vlastní přehled a orientaci:
- ženy tvoří nadpoloviční část americké populace
- ženy chodí k volbám s přehledem ve větším počtu než muži
- tři čtvrtiny Američanek si podle posledního průzkumu veřejného mínění deníku Washington Post a televize ABC utvořilo na Trumpu nepříznivý názor (pozitivní postoj k Trumpovi vyjadřuje 23 procent žen v USA)
Autor těchto řádků nevěří, že ženy ve volbách hlasují na základě příslušnosti k pohlaví, jsou však věci, které logicky, přirozeně a nevyhnutelně vyvolávají reakci. Trumpův útok na Hillary Clintonovou a potažmo všechny ženy se mezi takové věci zařadí.
Jak marnou se ukazuje snaha Trumpových soupeřů, tak marným se Trump prokazuje být kandidátem pro finální podzimní souboj proti Hillary Clintonové. Při déle než půlhodinové povolební řeči v jejím závěru zapomněl na umírněnější tón vystoupení z minulého týdne po výhře v New Yorku a nevybíravě zaútočil na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, kterou považuje za svou poslední překážku na cestě do Bílého domu.
"Kdyby byla Hillary Clintonová muž, nevěřím, že by dosáhla na víc než pět procent hlasů," pustil se do nejdivočejších spekulací Trump.
Pravděpodobnost, že Trump ještě před sjezdem na tuto absolutní většinu dosáhne, se úterními výsledky zvýšila. Takřka finální odpověď pak může dát příští týden hlasování v Indianě. Republikáni v tomto státě udělují většinu delegátů vítězi. Pokud se jím stane Trump a získá všech 57 rozdělovaných delegátů, společné úsilí jeho soupeřů Teda Cruze a Johna Kasicha o to Trumpovu cestu k většině zatarasit, bude v předsmrtné křeči.
Trump s vyhlídkou na nominační sjezd Republikánské strany, který o kandidátovi definitivně rozhodne, nyní nepočítá až tolik státy, jež vyhrál, respektive procentuální rozdíly v zisku, ale především počty delegátů. A i v tomto pro něj byla úterní noc mimořádně úspěšná. Připsal si přes sto delegátů a do magického čísla 1237, které pro něj značí praktickou jistotu nominace, mu zbývá už "jen" 287 delegátů.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 194 dní, do dalších klíčových primárek v Indianě šest dní
Pětíce primárek na severovýchodě USA ukázala marnost snahy těch republikánů, kteří si nepřejí za prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Realitní magnát triumfoval velmi přesvědčivým způsobem, když ve všech státech získal přes 50 procent hlasů a ve dvou dokonce více než 60 procent.
U demokratů i u republikánů je přitom v USA zažitou a platnou tradicí, že kandidáti, kteří v primárkách neuspějí, se pro rozhodující podzimní souboj sešikují za tím, kdo je zvolen prezidentským kandidátem. Letošní rok může evidentně přinést trocha víc napětí mezi demokraty, u republikánů pak kvůli Donaldu Trumpovi naprostý rozštěp.
Bernie Sanders dal v předvečer pětice primárek najevo, že nehodlá vzdát boj s Clintonovou lacino a rychle. Na přímý dotaz, zda po skončení boje v primárkách vyzve své příznivce, aby v listopadových volbách hlasovali pro Clintonovou, odpověděl velmi vyhýbavě. S tím, že to je úkol bývalé ministryně zahraničí, aby jeho příznivce přesvědčila, že si zaslouží jejich hlas. Až na opakovaný dotaz ujistil, že si nepřeje, aby se do Bílého domu stěhoval republikán.
Pět případných vítězství pro Hillary Clintonovou z dnešní noci by dál zvýšilo tlak na Bernieho Sanderse, aby se ze souboje o demokratickou nominaci stáhl. Co hraje proti němu: ve čtyřech z pěti států, kde se hlasuje, pořádají takzvané uzavřené primárky. Tedy takové, kterých se mohou účastnit pouze registrovaní voliči Demokratické strany. To je prostředí, které zvýhodňuje Clintonovou, jelikož mladí lidé coby nejsilnější stoupenci Sanderse často nemají volební a stranickou registraci vyřízenu.
Stejně jako v New Yorku i tento týden je pro Trumpa klíčové nejen to, zda vyhraje, ale jak vyhraje. Pouze Delaware rozdělující skromný počet šestnácti delegátů přiřkne všechny vítězi. V ostatních státech uplatňují komplikované kombinace většinového a poměrného volebního systému, kdy se navíc rozhoduje na dvou úrovních: celostátní a v jednotlivých kongresových obvodech. Pro Trumpa je důležitý každý delegát, s ohledem na jeho těsný souboj s hranicí pro absolutní většinu na nominačním sjezdu, která mu jako jediná zajišťuje prezidentskou nominaci za republikány.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 195 dní, dnes se koná další série pěti primárek na Severovýchodě USA
Hned v pěti převážně menších státech dnes rozhodují o prezidentských kandidátech: Delaware, Connecticutu, Marylandu, Rhode Islandu a Pensylvánii. Favorité na nominaci Hillary Clintonová a Donald Trump míří podle průzkumů ve všech pěti státech k vítězství.
Pro republikány jde o jedno z nejvážnějších varování před podzimními volbami: hrozí jim, že jeden z hlavních penězovodů jejich kampaní zůstane letos uzavřen. A to je v listopadu ve hře nejen Bílý dům, ale i Sněmovna reprezenatntů, třetina Senátu, posty guvernérů a zákondárné sbory jednotlivých států.
Na otázku, zda by ji mohl ve volbách podpořit, odpovídal s lehkým zakoktáním, že by bylo třeba, aby se její počínání v prezidentském úřadě lišilo od její předvolební rétoriky. Stejný požadavek však vzápětí snesl i na Donalda Trumpa a Teda Cruze, k nimž se vyjádřil mimořádně kriticky.
Miliardář Charles Koch, muž, který se díky svému sponzorování konzervativních politiků stal jedním z nejvlivnějších hráčů v zákulisí Republikánské strany, se velmi pozoruhodným způsobem vložil do letošní kampaně před prezidentskými volbami. V rozhovoru pro televizi ABC naznačil, že demokratka Hillary Clintonová by byla lepší prezidentkou než její republikánští konkurenti v boji o Bílý dům.
Jde o zřejmý důkaz, že i politici se po vyčerpání všech možností uchylují k rozumným řešením. Zcela jistě pak tímto tahem Cruz i Kasich přiznávají, že situace je kritická a Donald Trump bez takto mimořádného opatření míří buď přímo k většině delegátů pro nominační sjezd, nebo do její bezprostřední blízkosti.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 196 dní, do další série pěti primárek na Severovýchodě USA už jenom den
Poslední dva zbylí soupeři Donalda Trumpa se odhodlali učinit to, k čemu byli řadu týdnů neúspěšně vyzýváni. Pro blížící se troje primárky spojili síly a rozhodli se, že ve třech vybraných státech povede kampaň proti realitnímu magnátovi jen jeden z nich. Ted Cruz uvolní Johnu Kasichovi pole v Novém Mexiku a Oregonu. Kasich naopak nepovede kampaň v Indianě.
"V okamžiku, kdy bude nominační sjezd republikánů začínat, ve 12 státech už bude po lhůtě, do které se je třeba přihlásit k volbám jako nezávislý kandidát," upozornil Karl Rove. Spočítal zároveň, že tyto státy disponují více než polovinou hlasů volitelů, která je potřeba k vítězství v prezidentských volbách.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 200 dní, do další série pěti primárek na Severovýchodě USA pět dní
Karl Rove, muž, který dostal nadvakrát do Bílého domu George Bushe mladšího, v deníku Wall Street Journal upozornil, že Donald Trump už letos nebude mít alternativu ke kandidatuře za republikány.
Pokud by mu nevyšlo získání nominace na republikánském sjezdu, který se koná v Clevelendu od 18. do 21. července, nebude už mít dost času na to, aby kandidoval jako nezávislý.
Podívejte se v přehledné grafice, jak si momentálně jednotliví kandidáti stojí v počtu získaných delegátů na nominační sjezdy.
Kromě téměř šedesátiprocentního volebního zisku může Hillary Clintonová najít největší uspokojení v jednom konkrétním závěru z průzkumu před volebními místnostmi. Dvě třetiny demokratických voličů v New Yorku uvedly, že dosavadní kampaň přispěla k oživení strany, jen 29 procent se obává jejího rozdělení. U republikánů je poměr opačný: 60 procent vidí rozdělenou stranu, jen 36 procent stranu oživenou.
Zda půjde o trvalejší změnu rétoriky, se musí teprve ukázat. Fakt je ten, že Trump v posledních dvou týdnech výrazně obměnil personální obsazení ve vedení své kampaně. Do nejdůležitějších funkcí obsadil zkušené lidi s letitými kontakty do vedení Republikánské strany. Ti mu mají pomoct nejen se získáváním delegátů pro nominační sjezd, ale vnést i trochu víc disciplíny do organizace kampaně.
Trump se v posledních dnech kampaně v New Yorku důsledně držel hovoru o ekonomických potížích běžných lidí, což zjevně na voliče zabralo.
Trump po vítězství v New Yorku prokázal, že dokáže být můžem vícero tváří. V projevu ve své Trump Tower se prakticky zdržel jakýchkoli invektiv. Svého nejvážnějšího soupeře, texaského senátora Teda Cruze, kterého dosud tituloval jako "lháře Teda", zmínil jako "senátora Cruze".
Druhý faktor, který přispěl k Trumpově dominanci, je nízký počet newyorských republikánů, kteří se hlásí ke konzervativnímu smýšlení. U Trumpa jde o klíčový údaj předpovídající jeho úspěch. Jeho dosud nejvýraznější vítězství se ziskem 49 procent přišlo v Massachusetts, kde volil po New Yorku druhý nejmenší počet konzervativních republikánů.
Donald Trump dosáhl v New Yorku vůbec největšího zisku v primárkách. Jak ukázal průzkum u volebních místností, pomohla mu k tomu především touha newyorských republikánů vyslat do Bílého domu člověka mimo politiku. Šedesát procent z nich uvedlo, že preferuje právě "nepolitického" kandidáta, což je vůbec nejvíc, co jakýkoli průzkum u volebních místností letos v USA ukázal.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 201 dní, do další série pěti primárek na Severovýchodě USA šest dní
Hillary Clintonová i Donald Trump kráčejí po primárkách v "domovském" New Yorku jistějším krokem. Oba dosáhli výraznějších vítězství, než jim přisuzovaly průzkumy, a se ziskem 58, resp. 60 procent hlasů se přiblížili k prezidentským nominacím.
U demokratů je favoritkou Hillary Clintonová, která stát New York zastupovala po osm let v Senátu. Průměr RealClearPolitics jí přisuzuje 53 procent, zatímco newyorskému rodákovi, nyní senátorovi za stát Vermont Berniemu Sandersovi 41 procent.
Co ukazují průzkumy? Trump má dobrou šanci získat na území celého státu nad padesát procent. Podle průměru průzkumů, který počítá server RealClearPolitics, získá Trump 53 procent, druhý John Kasich 23 procent a až třetí by měl skončit Ted Cruz s 18 procenty hlasů.
Tohoto pravidla se pokouší využít dva zbylí Trumpovi konkurenti: Ted Cruz a John Kasich. V kampani se soutředili na ty obvody, kde čekají slabší podporu Trumpovi. A snaží se mu uloupnout co nejvíce hlasů, aby na absolutní většinu v každém z nich nedosáhl, a tím tratil v celkovém výlovu 95 newyorských delegátů.
S ohledem na složitý volební systém uplatňovaný v New Yorku (jde o důmyslnou kombinaci většinového a poměrného systému) Trumpovi nestačí získat nad padesát procent na úrovni celého státu. Potřebuje vybojovat absolutní většinu i v každém ze sedmadvaceti kongresových obvodů napříč celým státem. Zatímco za absolutní většinu na území celého New Yorku získává kandidát 14 delegátů, na úrovni obvodů se rozdělují delegáti podle následujícího pravidla: získáte přes padesát procent, máte všechny tři delegáty. Získáte nejvíc, ale méně než padesát: berete delegáty dva a druhý v pořadí jednoho.
Aby Trump ještě před sjezdem dosáhl na absolutní většinu delegátů, a tím zamezil pro něj kritickému druhému kolu volby, kdy se delegátům uvolní ruce, potřebuje získat buď všech 95 míst rozdělovaných v New Yorku, anebo číslo, které se pětadevadesátce velmi blíží. To pro něj znamená imperativ získat nad padesát procent hlasů.
Nejvíc je letos v newyorských primárkách v sázce pro Donalda Trumpa. Má za sebou nejtěžší sérii týdnů své prezidentské kampaně. Průzkumy ukazují, že negativní pohled většiny Američanů na něj se šíří a utvrzuje. Co je ale ještě daleko horší: napříč Spojenými státy prohrává málo viditelný souboj o obsazení delegátských míst pro nominační sjezd republikánů, kde se bude o stranickém kandidátovi s finální platností rozhodovat. Texaskému senátorovi Tedu Cruzovi se daří obsazovat posty delegátů "svými" lidmi, tedy sympatizanty, kteří ačkoli budou v prvním kole volby vázáni hlasovat pro Trumpa, v těch dalších jsou připravení zběhnout a volit Cruze.
Newyorčané tak byli v posledních týdnech svědky neobvyklých scén, jak tři zbylí republikánští kandidáti křižují město i stát a snaží se získat na svou stranu voliče. Jsou to scény a situace, které v "normálních" letech nejsou k vidění ani během podzimního volebního finále. New York je natolik silnou baštou demokratů, že se tam republikánskému uchazeči o Bílý dům nevyplatí vést kampaň. Pokud za ni nepovažujeme soukromá setkání s bohatými sponzory, sloužící k vybírání peněz.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 202 dní, další klíčové primárky v New Yorku se konají už dnes
New Yorku se v letošním prezidentském klání dostává postavení a pozornosti, na které rozhodně není zvyklý. Primárky se v tomto státě konají v čase, kdy je standardně v obou stranách o vítězi a nominantovi na prezidenta rozhodnuto. Ne tak letos. Donald Trump sice vede, nemá ale zdaleka vítězství v republikánském souboji jisté. Hillary Clintonová až nepříjemně dlouho čeká na vyřazení Bernieho Sanderse.
Až se člověk chce ptát sám sebe: jak s takovýmto trendem může a chce Hillary Clintonová vyhrát letošní souboj o Bílý dům? No, ona se vlastně odpověď nabízí: letos jí může stačit to, že na druhé straně bude stát jako kandidát Donald Trump, respektive zcela rozložená Republikánská strana.
Když před rokem Clintonová do svého druhého boje o prezidentskou nominaci vstupovala, činilo toto pozitivní skóre u ní 63 procent. Během dvanácti měsíců intenzivního přesvědčování voličů se tedy názor na Clintonovou zhoršil u 27 procent demokratických voličů.
Gallupův ústav zveřejnil minulý týden průzkum, podle kterého má nyní 66 procent demokratických voličů pozitivní názor na Hillary Clintonovou. Třicet procent k ní zaujímá postoj negativní. To je pozitivní skóre ve výši 36 procent.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 203 dní, další klíčové primárky v New Yorku se konají zítra
Podíváte-li se na první pohled na současnou předvolební situaci v USA, nechtěli byste zřejmě být republikánem. Rozložená strana a na jejím čele jako favorit člověk, který se zhruba dvěma třetinám lidí silně příčí.
Podíváte-li se ale trochu blíže, být demokratem není o mnoho lepší. Strana ne sice rozložená, ale rozklížená jistě. A na jejím čele jako favoritka politička, která čím déle vede kampaň za své zvolení, tím méně oblíbená je.
Podle průzkumů je favoritkou primárek v New Yorku Hillary Clintonová. Průměr průzkumů počítaný serverem RealClearPolitics jí přisuzuje 53 procent hlasů, zatímco Sandersovi 39 procent.
Hillary Clintonová a Bernie Sanders během debaty natolik zvyšovali hlas, že je v jednu chvíli musel moderátor Wolf Blitzer upozornit: "Pokud budete takto jeden na druhého křičet, diváci neuslyší ani jednoho z vás."
"Co před mnoha měsíci začalo jako relativně civilní souboj, v němž se Sanders i Clintonová vyhýbali negativním útokům, se dostalo do stadia, kdy vznikají pochybnosti, zda se Demokratická strana dokáže sjednotit, až bude znám vítěz," napsal Dan Balz. "New York má pověst místa, kde se politika dělá bez rukaviček, a poslední debata ji víc než naplnila. Šlo o nejostřejší střet v čím dál špinavější kampani."
Do amerických prezidentských voleb zbývá 206 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku čtyři dny
Hillary Clintonová a Bernie Sanders si dali před klíčovým hlasováním v New Yorku ještě jedno dostaveníčko před televizními kamerami.
V televizní debatě vysílané CNN se do sebe pustili zostra, především vermontský senátor s vědomím, že pokud v New Yorku výrazně neuspěje, jeho předchozích osm vítězství v primárkách v řadě bude znehodnoceno.
Politický reportér Washington Post Dan Balz po debatě poznamenal, že jak Hillary Clintonové, tak Bernie Sandersovi evidentně došla trpělivost s tím druhým.
Jak hluboko sahá uvnitř Trumpovic rodiny neznalost pravidel, jimiž se řídí volby v USA, dokazuje i bizarní příběh dvou dětí realitního magnáta. Jeho dcera Ivanka a syn Eric jsou sice obyvateli New Yorku, který bude v důležitých primárkách hlasovat příští úterý, přesto se republikánského hlasování nemohou zúčastnit, a tudíž odevzdat hlas pro svého tátu. Nedokázali se totiž včas registrovat jako republikánští voliči pro potřeby primárek. (Tak jako se výběr prezidentského kandidáta odbavuje ve dvou stupních, i jako volič se v USA musíte obvykle nejdřív k volbám registrovat a až pak můžete přijít volit.)
Co na tom, že Trumpovy děti loni na podzim natočily propagační spot, v němž se volební pravidla vysvětlovala, samy se jimi řídit nedokázaly.
To je naopak strategie, na kterou vsadil texaský senátor Ted Cruz. A to je také sázka, která se mu nyní - když se naplno rozběhl proces výběru delegátů - začíná vyplácet.
Jak napsal deník Washington Post, již nyní začíná být zřejmé, že pokud Trump nezíská v primárkách dostatek delegátů pro získání absolutní většiny na sjezdu a nezvítězí tam v prvním kole hlasování, jeho cesta za nominací končí. V druhém kole, kdy pravidla umožňují delegátům, aby si sami vybrali, pro koho budou hlasovat, totiž zběhne od Trumpa tolik z nich, že jeho vítězství v dalších kolech bude nemožné.
To, nad čím se Donald Trump pohoršuje, je ona druhá fáze výběru. Kdy se získané posty pro delegáty na nominační sjezd plní konkrétními lidmi.
Proč je Trumpovo rozhořčení neupřímné? Níže zmíněná pravidla jsou dlouho zavedená a dobře známá. Trump je jen nenastudoval, respektive trestuhodně podcenil.
Vědomě, cíleně, záměrně se rozhodl vybudovat pouze kampaň zaměřenou na lákání voličů. Vypracoval dokonalý systém vlastní sebeprezentace v televizi a v sociálních médiích, doplněný o neméně propracovanou podobu mnohatisícových veřejných shromáždění s fanoušky.
Naopak se naprosto nezaobíral a nezdržoval budováním organizační struktury napříč celými Spojenými státy, která by mu zajistila výběr jemu nakloněných delegátů na nominační sjezd.
Skutečnost je taková, že způsob výběru prezidentských kandidátů, ostatně stejně jako prezidentské volby samotné, je ve Spojených státech nadmíru komplikovaný.
Základem jeho pochopení je to, že se jedná o dvoustupňový proces výběru, přičemž to, o co se hraje, nejsou hlasy voličů, ale hlasy delegátů na nominačním sjezdu strany.
V kroku jedna se delegáti rozdělují (chcete-li alokují) mezi jednotlivé politiky kandidující na prezidentskou nominaci. Vychází se přitom z hlasování voličů (registrovaných coby republikáni a někde i těch ostatních) v primárkách či na stranických shromážděních.
V kroku dva se volí konkrétní delegáti, tedy fyzicky existující lidé, kteří na nominační sjezd jako delegáti pojedou. Rozhoduje se přitom na uzavřených stranických schůzích a jednáních, kde do výběru mluví straničtí funkcionáři, místní volení politici, sponzoři strany. Systém voleb postupuje od lokálních schůzí až po ty na úrovni celého státu.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 207 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku pět dní
"Ten systém je, pánové, zmanipulovaný. Je to zmanipulovaný, nechutný a špinavý systém," nechal se Donald Trump se svou typickou rétorikou rozhořčeně slyšet, pokud jde o pravidla výběru republikánského kandidáta na prezidenta.
Trumpovo čílení se je hra a zároveň taktika zaměřená na přilákání dalších voličů, pořádně naštvaných na politiku a politiky. S odrážením skutečného stavu věcí ale nemá mnoho společného.
Sondáž provedená lidmi napojenými na Demokratickou stranu ukázala, že pokud se konkrétní kandidát přihlásí k Donaldu Trumpovi, může čekat úprk 40 procent "svých" potenciálních voličů. Pokud se od Trumpa distancuje, může čekat úprk stejného počtu, jen jiných voličů.
To je situace, ve které se člověk neodvažuje poradit...
Do amerických prezidentských voleb zbývá 209 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku 7 dní.
Psali jsme tu minulý týden, jak velké rozpolcení způsobuje kandidatura a případné získání stranické nominace Donaldem Trumpem mezi republikánskými voliči (37 procent z nich v případě Trumpovy nominace hodlá zůstat doma, hlasovat pro někoho třetího, nebo dokonce pro Hillary Clintonovou).
Rozpolcení se však netýká pouze voličů, přenáší se i na republikánské politiky, kteří budou v podzimních volbách kandidovat do "nižších" úřadů, než je ten prezidentský. Ukazuje to průzkum z minulého týdne.
A kdy že tedy naposledy Američané prožili neděli bez Donalda Trumpa na televizní obrazovce? 1. listopadu 2015. Trump si tehdy vybíral krátké volno před startem propagační šňůry spojené s vydáním nové knížky rozhovorů s ním.
Pokud by platila druhá varianta, šlo by o menší průlom. Trump se dosud ke svým televizním vystoupením choval jako skutečný otesánek, nenasyta, a prohlašoval, že jeho vystoupení zvedají sledovanost diskusních pořadů. Skutečnost, kterou producenti neradi přiznají, těžko by vám ji ale bez trapnějšího sklopení očí vyvraceli.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 210 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku 8 dní.
Amerika zažila včera nevídanou věc. Poprvé za pět měsíců se Donald Trump neobjevil v žádné z tradičních nedělních politických debat v televizi. A to ani naživo, ani po telefonu, ani v předtočeném rozhovoru.
Není úplně jasné, zda se ho producenti rozhodli nepozvat, nebo jde o záměrnou taktiku Trumpova tábora, který nechce riskovat, že by nepovedeným vystoupením poškodil své šance v blížících se primárkách v New Yorku, kde mu průzkumy přisuzují více než padesátiprocentní podporu.
Kampaň obrací pozornost i ke zdánlivým detailům. Bernie Sanders například v jednom rozhovoru nedokázal správně odpovědět na otázku, jak a kolik se nyní v New Yorku platí za cestu metrem.
Hillary Clintonová, aby jeho neznalost znásobila, se vydala fyzicky na cestu newyorskou podzemkou a chtěla - znalá místních poměrů - projít turniketem s pomocí tamní "lítačky". Ne vždy se vše podaří podle plánu. Jak můžete vidět na videu, bývalé ministryni zahraničí přece jen trochu chybí každodenní cvik. Až na pátý pokus dokázala kartičku projet čtečkou takovým způsobem, že se před ní brána do metra otevřela. Co na tom, že i běžní Newyorčané to ne vždy dokážou na první pokus, motivace, s níž do metra vyrazila, se jí přece jen lehce "píárově" vymstila.
Jelikož jde o New York, řeší se pochopitelně i to, kdo je pravější Newyorčan. Bernie Sanders může oprávněně poukazovat na to, že se ve městě narodil a prožil v něm dětství i podstatnou část mládí. Hillary Clintonová zase osm let zastupovala New York jako stát v Senátu.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 213 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku 11 dní
Celý americký cirkus spojený s výběrem prezidentských kandidátů pro republikány a demokraty se přesunul do New Yorku. Nezvykle přituhlo na demokratické straně, kde Bernie Sanders čuje jednu z posledních možností opravdu vykolejit favoritku Hillary Clintonovou. Mezi oběma tábory lítají obvinění z toho, kdo je skutečně kvalifikovaný pro to zastávat prezidentský úřad či kdo je opravdový demokrat.
Donald Trump kandiduje na prezidenta Spojených států. Kandiduje na něj proto, aby ukojil své "šoumenské" a "egomaniakální" ambice. Kolik tisíc lidí přijde na jeho akci, je pro něj důležitější než cokoli jiného.
Brát jeho kandidaturu vážně ve smyslu zkoumání jeho politických plánů, představ, jak řešit vážné problémy, jimž čelí americká společnost a ekonomika, jimž čelí západní společenství šířeji, je omyl. Člověk by se pouštěl na hřiště, na kterém Donald Trump nehraje a evidentně nemá zájem hrát.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 214 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku 12 dní
Odhalovat kouzlo/triky/nebezpečí/ohrožení, které ukrývá a zároveň nabízí kandidatura Donalda Trumpa, může být jednodušší, než se zdá. Stačí ho v některých chvílích dobře poslouchat a brát ho za slovo.
V úplném finiši před úterními primárkami ve Wisconsinu na velkém předvolebním setkání tisícům svých příznivců Trump řekl: "Mohu se klidně chovat tak, aby to odpovídalo představě o chování prezidenta. V takovém případě by ale čtyři pětiny z vás, co tu jste, nepřišly, protože bych vás k smrti nudil."
Zkontrolujte si v přehledné grafice Aktuálně.cz, jak si jednotliví kandidáti po primárkách ve Wisconsinu stojí, pokud jde o počty delegátů pro nominační sjezd.
Tato situace vytváří mimořádný tlak na republikánský nominační sjezd, aby se v případě zablokování pokusil přijít s kompromisním kandidátem, který bude mít nejlepší šanci aspoň zhruba stranu sjednotit. Je to přesně ten důvod, proč se objevují spekulace o možné kandidatuře předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana, o nichž jsme tu psali předevčírem. Není zřejmě mezi republikány politika, který by byl pro takto nemožný úkol vhodnějším mužem.
Ještě jeden návrat k republikánům: To, že čtyři z deseti jejich voličů zvažují v případě Trumpovy kandidatury podzimní volby ignorovat nebo zběhnout ke konkurenci, neznamená, že Trumpovo odklizení nabízí řešení. Velká část Trumpových příznivců nebude zřejmě v případě jeho odstavení ochotna na podzim k volbám přijít.
Potvrzují to opět i výsledky průzkumu provedeného u volebních místností ve Wisconsinu. Zatímco devadesát procent demokratických voličů označilo Sanderse za čestného a věrohodného, Clintonovou se takto odhodlalo popsat šedesát procent voličů. To je podstatně méně, není to však znak takového rozkolu, jaký ukazují průzkumy u republikánů.
Tento závěr platí dokonce i při zohlednění pohledu na situaci v Demokratické straně. Hillary Clintonová v noci ve Wisconsinu prohrála šestý ze sedmi posledních soubojů s Bernie Sandersem. Mladí voliči a lidé s nižšími příjmy ji stále nepřijali za svou kandidátku a zatvrzele hlasují pro vermontského senátora, který je s ohledem na volební pravidla takřka bez šance stáhnout náskok Clintonové v počtu delegátů pro nominační sjezd. Těžko si však představit, že by při volbě mezi Clintonovou a Trumpem podstatná část demokratických voličů přeběhla na stranu realitního magnáta.
Pokud by takto vysoký počet republikánských voličů v listopadu dodržel své předsevzetí, pak Donald Trump nemá šanci v souboji s Hillary Clintonovou či Bernie Sandersem uspět.
A pro Republikánskou stranu ještě hůř: 37 procent jejích voličů ve Wisconsinu uvedlo, že pokud bude Donald Trump prezidentským kandidátem strany, pak buď dají hlas Hillary Clintonové, nebo někomu třetímu, nebo radši zůstanou doma.
Co už je o trochu méně viditelné, pro další politický vývoj v USA v tomto roce však neméně zásadní: Republikánská strana (jako organizace, ale i jako uskupení voličů, kteří pro její kandidáty hlasují) je dramaticky rozpolcena. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi lidmi, kteří odhlasovali v primárkách ve Wisconsinu.
Osmapadesát procent republikánských voličů odpovědělo, že by bylo buď znepokojeno, nebo dokonce zděšeno, pokud by se Donald Trump měl stát prezidentským kandidátem jejich strany.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 215 dní, do dalších klíčových primárek v New Yorku 13 dní
Výrazné vítězství Teda Cruze ve Wisconsinu, resp. těžká porážka, kterou tam utrpěl Donald Trump, znamená z pohledu dalšího vývoje v republikánském souboji o prezidentskou nominaci jednu základní věc: varianta, že na nominační sjezd nepojede žádný kandidát s většinou delegátů, je opět pravděpodobnější.
David Plouffe, který se podílel na obou volebních vítězstvích Baracka Obamy, to na Twitteru komentoval lapidárně. Pokud Trump prohraje, bude si za to moct jedině sám, výmluvy na neférové zacházení budou plané.
If Trump loses, not because he was "treated unfairly". It was because of epic political malpractice on many levels. Controlled his destiny.
— David Plouffe (@davidplouffe) April 3, 2016
Jinými slovy: proces výběru je ovlivněn především letitými stranickými funkcionáři, kteří v převážné většině nejsou Trumpovi nakloněni.
Na druhou stranu: Trump tento proces zřejmě totálně podcenil a nemá širokou síť spolupracovníků, kteří by i místní stranické schůze v jednotlivých státech obráželi a snažili se tam získat pro něj podporu. Což je přesně ten přístup, který volí Ted Cruz.
Ptáte se, jak jsou tedy jednotliví delegáti pro sjezd vybíráni? Pravidla se liší stát od státu, většinou však jde o několikastupňový proces, kdy se nejdříve sejde stranická buňka na nejnižší regionální úrovni a pak se postupuje až na tu celostátní. Pro hrubou představu se to dá přirovnat k procesu, jakým třeba velké české politické strany vybírají delegáty na své sjezdy.
Jako příklad může posloužit Arizona, kde Trump jednoznačně vyhrál primárky. Při fyzickém výběru delegátů, kteří budou Arizonu zastupovat na nominačním sjezdu, už však byl podle zákulisních informací úspěšnější Ted Cruz. Arizonští delegáti jsou vázáni hlasovat pro Trumpa jen v prvním kole, v druhém už si mohou vybrat, jak uznají za vhodné. Velká část z nich chce ve druhém kole volit právě Cruze.
Co je důležité: to, co se v malém děje ve státech jako Severní Dakota, kde se primárky nekonají, se ve velkém děje i ve státech, které primárky pořádaly. Jejich delegáti jsou sice v prvním kole vázáni hlasovat pro vítěze primárek, v dalších kolech - pokud to úvodní nepřinese vítěze - však mohou většinou hlasovat dle své preference.
Štáb texaského senátora Teda Cruze se "pochlubil", že z pětadvaceti vybraných delegátů je osmnáct připraveno hlasovat právě pro něj. Pouze jediný se přihlásil k tomu, že jeho hlas bude patřit Donaldu Trumpovi.
O víkendu například vybírali republikáni na uzavřených stranických jednáních delegáty v Severní Dakotě. Zástupci tohoto státu nepojedou na sjezd se závazkem hlasovat pro konkrétního kandidáta. Jde o lidi, kteří se dle vlastního úsudku mohou rozhodnout, komu dají svůj hlas. Příznivci koho mezi nimi budou, je pro možný těsný výsledek na sjezdu klíčové.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 216 dní, další klíčové primárky ve Wisconsinu se konají dnes
Psali jsme tu včera o možnosti, že Trump nezíská na nominačním sjezdu většinu a v jeho průběhu se tak složitě bude hledat kompromisní kandidát. Tuto variantu vedle možných nepřesvědčivých výsledků Trumpa u voleb přibližuje už teď probíhající výběr delegátů ve státech, které nepořádají primárky.
Jak moc je sjezd, kam žádný kandidát nepřijíždí s většinou delegátů, reálnou variantou, ukáže už úterní hlasování ve Wisconsinu. Pokud tam Donald Trump prohraje s Tedem Cruzem, jak nyní naznačují průzkumy, představa dlouhého schůzování, během něhož se složitě hledá pro kohokoli většina, se z oblasti teorie zase výrazněji přesune k praxi.
Jak dotyčný republikán jednoznačnost Ryanovy volby a jeho spasitelské role zdůvodňuje?
"Je nejkonzervativnějším a zároveň nejméně zprofanovým členem stranického vedení. A to je přesně to, čím v takové situaci potřebujete být," vysvětlil.
Republikáni už začali s ohledem na delikátnost takto předběžných diskusí používat ve vzájemných diskusích místo jména Paul Ryan i kódové označení "čerstvá tvář".
Po splnění těchto tří podmínek přichází na řadu Ryanova varianta: zoufalé vedení Republikánské strany navrhne jako zachránce pro podzimní volby Ryana a sjezd mu dá většinu hlasů.
Zmíněný nejmenovaný vlivný republikán propočítává pravděpodobnost naprosto zablokovaného sjezdu na 90 procent. A pravděpodobnost, že v takové patové situaci bude prstem ukázáno na Ryana, na 60 procent.
Posun Ryana na post prezidentského kandidáta republikánů předpokládá souslednost několika důležitých událostí, v tuto chvíli však jen teoretických předpokladů:
1. Donald Trump nezíská v primárkách absolutní většinu pro letní nominační sjezd.
2. Absolutní většinu nezíská žádný jiný kandidující politik, tedy ani Ted Cruz, který zůstává už jediným dalším možným aspirantem na tuto metu.
3. Republikánský nominační sjezd nedospěje v prvních třech kolech volby ke konsensu na žádném jméně, neboli žádný z dosud kandidujících politiků nezíská většinu.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 217 dní, do dalších klíčových primárek ve Wisconsinu už jen jediný den
Zoufalství v Republikánské straně se dá měřit různě, jedním ze spolehlivějších ukazatelů je míra a intenzita, s jakou se věnuje promýšlení a propočítávání i těch hodně vzdálených možností a scénářů. Je to celkem zábavná hra, pojďme na ni tedy na chvíli přistoupit.
Mike Allen, autor proslulého politického newsletteru serveru Politico, v něm dnes napsal, že protřelý zákulisní hráč v Republikánské straně propočítal, že republikánským kandidátem na prezidenta se letos se čtyřiapadesátiprocentní pravděpodobností stane Paul Ryan, takto předseda Sněmovny reprezentantů a viceprezidentský kandidát z posledních voleb v roce 2012. A takto také - a to se sluší zdůraznit - člověk, který zatím na prezidenta vůbec nekandiduje, a nezískal tudíž v probíhajících primárkách od voličů žádné hlasy.
Úkolem takového člověka a účelem jeho kandidatury by bylo zachránit tvář konzervativního hnutí v USA a umožnit skutečně konzervativně smýšlejícím lidem, aby měli pro koho hlasovat.
V praktické rovině však bude důsledkem této republikánské kandidatury mimo Republikánskou stranu rozdělení hlasů na pravici a vítězství Hillary Clintonové v podzimních volbách.
Těžko se divit, že se nikomu do takové sebevražedné mise nebude chtít.
Takový scénář má mnoho organizačních, termínových, finančních komplikací. Hlavní nezodpovězenou otázkou však zůstává, kdo by se k takové kandidatuře uvolil, respektive koho by organizátoři schůzky do této nevděčné role chtěli obsadit.
Asi nejdivočejší alternativa byla diskutována pro případ, že by dvě níže popsané možnosti selhaly a Trump získal na sjezdu většinu. Pro takový případ zvažují účastníci schůzky postavení konzervativního kandidáta, který by šel do voleb mimo oficiální strukturu Republikánské strany.
Do voleb zbývá 234 dní, do dalšího klíčového hlasování v Arizoně už jen čtyři dny
Vlivní republikánští aktivisté, zákulisní hráči, ale i členové Kongresu se ve čtvrtek sešli ve Washingtonu a radili se o tom, jak a zda vůbec se dá ještě zastavit Donald Trump. Jednou z cest, kterou chtějí jít, je snaha zabránit Trumpovi, aby ve zbývajících primárkách získal tolik hlasů delegátů, aby mu to na nominačním sjezdu vystačilo na většinu.
Souběžně poběží aktivity, které by měly zajistit výběr takových delegátů, kteří v případných dalších kolech volby na sjezdu (pokud v té první nikdo většinu nezíská) nebudou nakloněni Trumpovi.
Firma mediaQuant spočítala, v jaké ceně dostal Donald Trump mediální prostor od začátku své kampaně. Počítala přesně, podle typu média a jemu odpovídající ceně reklamy, zahrnula tištěná média, elektronická i ta sociální.
A došla k částce téměř dvou miliard dolarů, což je dvojnásobek, než kolik dosud stály rekordně drahé kampaně z posledního volebního cyklu. Jen v posledním měsíci dostal Trump prostor v ceně 400 milionů dolarů, což je kompletní částka, kterou do své kampaně před osmi lety investoval republikánský kandidát John McCain.
Pro srovnání: Hillary Clintonová letos dostala mediální prostor v ceně 746 milionů.
Druhý "nejobdarovanější" republikán Ted Cruz dostal prostor za 313 milionů, tedy šestinu hodnoty času Trumpova!
Donald Trump si letos skutečně může dovolit vlastní či někým věnované peníze do kampaně nedávat.
Donald Trump se pochopitelně ani při neúčasti v nakonec zrušené debatě nemusí bát, že by nebyl v televizích vidět. Najel si na takový hezký ranní rituál, kdy každý den tak nějak po vyčištění chrupu zvedne telefon a zavolá do jedné ze zpravodajských stanic, aby jí poskytl rozhovor do živého vysílání. Tam odolá neslaným nemastným atakům moderátora a poví si v klidu, co má na srdci. No a pak zavěsí a tweetne či postne na Facebook jakýsi výkřik pro zhruba dvanáct milionů svých fanoušků a sledujících.
Do voleb zbývá 235 dní, do dalšího klíčového hlasování v Arizoně už jen pět dní
Kdo režíruje mediální pokrytí letošní americké předvolební kampaně? Pravda, tušení jsme měli, ale pěkný důkaz přišel nyní.
Televize Fox News měla v pondělí vysílat další, v pořadí třináctou předvolební debatu republikánských kandidátů na prezidenta. Donald Trump se rozhodl, že na ni nepřijde. John Kasich podmínil svou účast přítomností Trumpa. Televize Fox News se vzápětí rozhodla, že debatu zruší. Rozumíte? TA Fox News, která kdysi, třeba v předchozích volbách, udávala tón. Jiná doba, zvykejme si.
A ještě trocha matematiky: Rubiových 165 delegátů je plných 13 procent z množství, které je na sjezdu potřebné k většině. Tedy v těsných počtech, čekajících na republikány, žádné drobné.
Pokud skutečně pojedou republikáni na sjezd bez kandidáta s většinou delegátů, Rubio - bude-li chtít - se může stát důležitým zákulisním vyjednavačem o tom, kdo bude republikánský kandidát na prezidenta. 165 hlasů může vážit setsakramentsky moc.
Máte rádi paradoxy? Tady je jeden možný z republikánského boje o prezidentskou nominaci v USA.
Marco Rubio odešel v noci na hlavu poražen a po těžkém zklamání na Floridě zastavil svou prezidentskou kandidaturu. Na svém kontě už ale díky dosavadním hlasováním má 165 delegátů. Ti se kvůli jeho odstoupení mohou na nominačním sjezdu republikánů zachovat podle své vlastní preference a svědomí a hlasovat pro kteréhokoli kandidáta.
Rubio tak prostřednictvím "svých" delegátů může rozhodnout o soudu Donalda Trumpa. Ten pojede na sjezd buď s velmi těsnou většinou, nebo těsně bez většiny nutné pro zvolení.
Podívejte se v přehledné grafice Aktuálně.cz, na kolik hlasů delegátů na nominačních sjezdech mohou spoléhat všichni kandidáti.
Praktické uzmutí demokratické nominace také Clintonové umožní soustředit se v dalších měsících na přípravy na podzimní souboj o Bílý dům. To je privilegium, které si rozhodně její republikánský soupeř, ať už se bude jmenovat jakkoli, nebude moci dopřát.
Pro Clintonovou je navíc důležité, že dokázala zvítězit v Ohiu a Illinois, tedy dvou státech na průmyslovém Středozápadě, a dokázala tak aspoň pro tuto chvíli zahnat něco z pochybností, které se objevily po její prohře minulý týden v Michiganu.
Zatímco u republikánů je situace kromobyčejně zapeklitá, na demokratické straně je po úterku více méně jasno. Hillary Clintonová vyhrála ve všech pěti státech a vytvořila si nad Bernie Sandersem takový náskok, že už ji nemůže předběhnout.
Jak moc se na tento boj o delegáty chystá John Kasich, dokládá informace, že do svého poradního týmu zařadil muže, který v roce 1976 zajišťoval na nominačním sjezdu vítězství tehdejšího prezidenta Geralda Forda. Ten na konvent přijel jako favorit, neměl však jistou většinu a čelil ostré výzvě ze strany Ronalda Reagana.
Pro tři republikány zbývající v boji se tak teď otvírá druhá válečná fronta. Vedle honby za voličskými hlasy v dalších plánovaných primárkách se musí pokusit maximálně ovlivnit proces výběru delegátů pro nominační sjezd. Čím víc těch jim nakloněných do Clevelendu v červenci pojede, tím větší šance pro ně, že se nakonec z prezidentské nominace budou radovat.
Samotný proces fyzického výběru delegátů na sjezd se liší stát od státu. Jde však většinou o mnohostupňový výběr, v němž mají velké slovo místní straničtí funkcionáři, případně významní sponzoři strany.
Do třetice krátká poznámka k Arizoně: ačkoli jsou její delegáti v prvním kole vázáni hlasovat pro vítěze tamních primárek, před čtyřmi lety tři z nich hlasovali pro Rona Paula, ačkoli volby v Arizoně vyhrál Mitt Romney a oni byli povinováni pro něj hlasovat.
V normálním roce, jako byl ten 2012, takoví zdivočelí delegáti na výsledku nic nezmění, neboť vítěz, v tomto případě Mitt Romney, má dostatečnou většinu.
Ve zcela ne-normálním roce, jako je ten letošní, a při pravděpodobném scénáři, že většina vítěze bude buď zcela těsná, nebo dokonce nebude existovat, mohou takoví "přeběhlíci" rozhodnout o tom, kdo bude za republikány kandidovat na prezidenta.
Když se ještě na chvíli podržíme Arizony, na jejím příkladě se dá dobře ilustrovat i případný další vývoj, dojde-li na druhou alternativu a Trump většinu pro nominační sjezd nezíská. Podle pravidel, která si v Arizoně schválili, jsou její republikánští delegáti vázáni hlasovat pro vítěze z jejich státu jen v prvním kole hlasování na červencovém sjezdu. Pokud v něm žádný kandidát nezíská většinu, jsou arizonští delegáti zcela uvolněni a mohou hlasovat pro kohokoli. Což je přesně scénář, na který myslí John Kasich.
Významnou nápovědu může v této otázce poskytnout už hned příští týden, kdy hlasují republikáni v Arizoně. To je právě stát, který všech 58 delegátů připisuje vítězi. Je to navíc stát se silnou hispánskou menšinou. Triumf Trumpa tam by byl na jeho cestě za přímou většinou na nominačním sjezdu velmi významný.
Zda se to Trumpovi podaří, nebo ne, je nyní zcela otevřené. Aby na kýženou metu dosáhl, potřebuje ze zbývajících primárek získat 54 procent delegátů. To není věc vyloučená, zvlášť s ohledem na Trumpův noční výsledek a fakt, že řada států přiděluje všechny delegátské hlasy vítězi. Nebude to ale ani snadné, Trump dokázal z dosavadních hlasování vytěžit přibližně 44 procent delegátů.
Jedinou Kasichovou možností tak zůstává získání nominace skrze divoké hlasování na červencovém nominačním sjezdu, a tudíž sázka na to, že Donaldu Trumpovi se nepodaří ve zbývajících hlasováních k většině 1237 delegátů dostat.
Potíž Kasicha spočívá v tom, že nemá šanci získat republikánskou nominaci skrze hlasování v primárkách. Až dosud si připsal pouhých 138 delegátů pro letní nominační sjezd, k většině na něm je přitom potřeba 1237 hlasů. S ohledem na to, že zbývá k rozdělení zhruba 1 100 hlasů, ani kdyby Kasich získal všechny zbývající (věc zhola nemožná), k většině by mu to nestačilo.
Pro ty republikány, kteří se Trumpovy prezidentské kandidatury děsí, přinesla volební noc jedinou dobrou zprávu, zato z kategorie těch, které se opravdu počítají. V Ohiu dokázal zvítězit tamní guvernér John Kasich, který tak nyní zůstává v souboji o nominaci jako jediný a poslední autentický kandidát umírněné, středové části Republikánské strany.
Nejpřesvědčivější bylo Trumpovo vítězství na Floridě, kde za sebou nechal tamního senátora a někdejšího miláčka republikánské pravice Marca Rubia o téměř dvacet procent hlasů. Tak výrazný triumf přitom trochu zpochybňuje tvrzení, že Trump není schopen vítězit v rasově i sociálně různorodých státech. Florida patří mezi ty "nejpestřejší" z amerických států, Trump ji přesto v republikánských primárkách dokázal zcela ovládnout a získat bezmála padesát procent hlasů.
Do voleb zbývá 236 dní, do dalšího klíčového hlasování v Arizoně už jen šest dní
Pomineme-li Ohio, jen těžko se hledá vada na kráse na volebních výsledcích Donalda Trumpa z klíčové noci, kdy hlasovalo pět důležitých států. Není přeháněním říct, že drtivě vyhrál.
Trump znovu prokázal, že je schopen vítězit napříč Spojenými státy: opanoval Floridu, ale uspěl i na Středozápadě v Missouri a Illinois, a také v Severní Karolíně jako jednom z historických jižanských států.
Pokud chcete drama spojené se sčítáním výsledků nočních primárek sledovat naživo, přijďte s důvěrou na stránky Aktuálně.cz. Od desáté hodiny večer pro vás budeme vše sledovat ve zpravodajském online přenosu poutaném z naší hlavní stránky.
Připomeňte si v grafice Aktuálně.cz, jak jsou na tom jednotliví kandidáti s počty získaných delegátů na nominační sjezdy před noční pěticí primárek.
Ve zbylých třech státech, kde se hlasuje, je situace otevřená a Bernie Sanders si dělá naděje na podobné překvapení, jaké se mu povedlo minulý týden v Michiganu. Jak v Ohiu, tak v Illinois se mu podle posledních průzkumů podařilo dotáhnout do bezprostřední blízkosti za Hillary Clintonovou a jeho vítězství v těchto státech (z Missouri nejsou k dispozici prakticky žádné výsledky průzkumů) by dál posílilo pochybnosti o tom, jak je bývalá ministryně zahraničí schopná uspět na průmyslovém Středozápadě, který může být klíčovým regionem i pro výsledek finálního hlasování v listopadu.
Hillary Clintonová je vysokou favoritkou při hlasování na Floridě, disponující největším přídělem delegátů. Zvítězit by měla také v Severní Karolíně.
Na demokratické straně zůstává situace dál přehlednější, byť ani tam není zcela nouze o drama.
Hillary Clintonová si udržuje před Bernie Sandersem bezpečný náskok v počtu delegátů a na tom by noční výsledky neměly nic podstatného změnit.
Cruz tak může spoléhat spíš na předchozí scénář, kdy ani Trump, ani on nebudou mít na sjezdu pro první kolo hlasování většinu. A doufat v to, že horečné vyjednávání přímo mezi delegáty sjezdu mu v některém z dalších kol hlasování přihraje většinu, poté co se kolem něj seskupí anti-trumpovské síly.
Kdyby po úterní noci odstoupili z boje Marco Rubio i John Kasich, splní se sen třetího ze zbylých Trumpových soupeřů – Teda Cruze. Jeho stratégové se domnívají, že v duelu s Trumpem, kdy on zůstává jeho jediným konkurentem, má reálnou šanci na výhru. Je pravda, že průzkumy veřejného mínění, které simulují dvoučlenný souboj Trump – Cruz, ukazují na vítězství Cruze. Potíž se však skrývá v tom, že to klíčové, o co se nyní hraje, nejsou hlasy voličů, ale počty delegátů.
A pokud se chce Cruz dostat na většinovou metu pro nominační sjezd, potřeboval by po úterku získat 70 procent ze zbylých delegátů, což je prakticky nedosažitelný cíl.
V případě, že Trump nedokáže vyhrát ani na Floridě, ani v Ohiu, Republikánská strana se může rovnou začít chystat na situaci, kdy se budou v létě sjíždět delegáti na nominační sjezd, aniž by jakýkoli kandidát disponoval většinou potřebnou pro zvolení prezidentským kandidátem. Donald Trump by v tomto scénáři potřeboval po úterku získat 69 procent všech rozdělovaných delegátů, což je krajně nepravděpodobné.
„Poté, co jsme se věnovali namodelování situace v jednotlivých volebních obvodech a použili k tomu demografická data, výsledky průzkumů i předchozích voleb, vychází nám, že pokud Trump vyhraje na Floridě i v Ohiu, dosáhne na 1350 delegátů. Bez těchto vítězství se bude jeho zisk pohybovat kolem 1200 delegátů. Pokud by vyhrál jeden z těchto států, má šanci na většinu 1237 delegátů, bude to ale velmi těsné,“ popsal situaci pro server Politico jeden z republikánských stratégů, který nepracuje pro žádného z kandidátů.
Pokud Trump v noci vyhraje na Floridě a v Ohiu zaostane za Kasichem, jeho cesta k většině delegátů bude daleko komplikovanější. Ve zbylých hlasováních by musel „urvat“ 59 procent delegátů. Není to scénář nemožný, je však značně nejistý.
Aby této mety dosáhl, potřeboval by ve zbývajících hlasováních získat 52 procent delegátů. Až dosud se mu podařilo si připsat 43 procent z nich. S ohledem na pravděpodobně zúžený počet konkurentů, většinové přerozdělování hlasů a jeho favorizované postavení v tak velkých státech, jako je Kalifornie či New York, by však měl na většinu dosáhnout.
Co znamená scénář, kdy by Donald Trump dokázal porazit Rubia na Floridě i Kasicha v Ohiu? Oba státy věnují všechny hlasy delegátů pro rozhodující nominační sjezd vítězi primárek. Pro Trumpa by to znamenalo zisk 165 delegátů a podle sofistikovaných propočtů otevřenou cestu k tomu, aby před koncem primárek – v posledních pěti státech hlasují republikáni 7. června – dosáhl na potřebnou většinu 1237 delegátů.
V Ohiu to vypadá na velmi dramatický souboj mezi Johnem Kasichem a Donaldem Trumpem. Podle RealClearPolitics tam vede Kasich nad Trumpem o tři a půl procenta.
Pokud můžeme věřit průzkumům veřejného mínění, pak pravděpodobnější je konec Marca Rubia. Podle průměru průzkumů počítaných serverem RealClearPolitics vede Donald Trump nad Rubiem na Floridě o téměř dvacet procent.
Do voleb zbývá 237 dní, další klíčová hlasování na Floridě, v Ohiu, Illinois, Severní Karolíně a Missouri se konají už dnes
Pokud jste v rámci už téměř dvouměsíčního sledování amerických voleb dychtivi aspoň nějakého vyjasnění, pak úterní noc by mohla být ta vaše.
Na republikánské straně mohou noční výsledky způsobit, že v souboji o prezidentskou nominaci už budou dál pokračovat pouze dva kandidáti: Donald Trump a Ted Cruz. Pokud floridský senátor Marco Rubio prohraje primárky v domovském státě, kandidaturu bude muset ukončit. To samé platí pro guvernéra Ohia Johna Kasicha v případě porážky ve státě, kterému vládne.
Konkrétní početní důkaz?
Donald Trump ve všech dosavadních hlasováních získal zhruba 34 procent hlasů odevzdaných voliči. Při rozdělování delegátů pro nominační sjezd strany, který fakticky o vítězi rozhodne, si však připsal přibližně 43 procent. Má tedy o devět procent větší sílu, než jak by odpovídalo výsledkům voleb.
Marco Rubio, takto favorit stranického vedení, získal až dosud přibližně 21 procent hlasů voličů. Delegátů má pouze 17 procent.
Nikdy nevíte, komu kopete jámu a kdo se bude naopak na jejím kraji smát těm, kdo do ní spadli. Pravidlo, které by si po letošku mohli zapamatovat funkcionáři Republikánské strany.
Nezamýšlené důsledky jsou často ty prekérní okolnosti, které člověka v životě nejvíc doběhnou. Mohla by o tom nyní vyprávět i Republikánská strana.
Po posledních volbách vymyslela jako poučení z krizového vývoje několik opatření, která měla - kromě jiného - ochránit stranického favorita na prezidentskou nominaci, takto vyvoleného syna stranického vedení, před pozdními ataky "vzbouřených soupeřů".
Pro ten účel byly do přepočítávání hlasů odevzdaných v primárkách na počty delegátů vloženy "matematické vzorečky" chránící kandidáta s nejvíce hlasy.
Ouha, co se nestalo, právě tyto úpravy teď z Donalda Trumpa činí většího favorita na získání prezidentské nominace, než co by odpovídalo počtu voličských hlasů pro něj.
Do voleb zbývá 238 dní, další klíčová hlasování na Floridě, v Ohiu, Illinois, Severní Karolíně a Missouri se konají už zítra
Donald Trump se rád prezentuje jako pořádně neohrožený macho, který - jen kdyby mu to dovolili - tak rozdá pár ran pěstí lidem protestujícím na jeho předvolebních shromážděních, kdyby jen nezasáhla ochranka, rád by si to ručně vyřídil i s člověkem, co se sápal na jeho řečniště při sobotním mítinku.
Ok, to je jedna image. Posuďte druhou tvář, kterou poodkrývá tento výrok Donalda Trumpa z prestižní nedělní diskuse Meet the Press na televizi NBC. V odpovědi na otázku, zda přijímá odpovědnost za násilí na svých akcích, zabloudil až k hrozbě rajčat: "Zrovna když jsem se chystal vystoupit na řečniště, řekli mi pracovníci ochranky, že v publiku je jeden nebo dva lidé, kteří mají rajčata, a že se obávají, že se je chystají na mě hodit. ´Pokud je skutečně hodí, buďte připraven.´ Tito lidé jsou skutečně nebezpeční, škodí. Musíte proti nim použít stejnou sílu."
Jak to pan Trump myslel? Měli by se agenti prezidentovy ochranky, kteří zajišťují jeho bezpečnost, také vybavit rajčaty? Nebo by měli automaticky vyvést každého s rajčetem? Možná by se pan Trump mohl telefonicky spojit s Jiřím Paroubkem, ten má s mítinky plnými rajčat svoje zkušenosti...
Trump:"Ochranka mě varovala, že v publiku jsou 1-2 lidé s rajčaty. Lidé škodí, musíte na ně se stejnou silou." Hodil by se poradce Paroubek?
— Pavel Tomasek (@Pavel_Tomasek) March 14, 2016
Tým Marca Rubia dnes přeci jen vystoupil za sjednocení republikánských voličských hlasů proti Trumpovi. "Pokud budete v Ohiu hlasovat v primárkách a nechcete, aby nominaci získal Donald Trump, vsaďte na Johna Kasiche," prohlásil Rubiův mluvčí Alex Conant o Kasichovém domovském státě.
Zároveň znovu vyzval, aby se Trumpovi odpůrci spojili i na Floridě a svým hlasem podpořili právě místního senátora Rubia.
Pravda, průzkum z tohoto týdne znovu ukázal, že ať už by v souboji dvou mužů stál proti Trumpovi Cruz, nebo Marco Rubio, nebo John Kasich, všichni tři by získali víc hlasů než realitní magnát.
Cruz, Kasich a Rubio tak mají jeden společný cíl, který je dělí: porazit Trumpa. Pokud by spojili síly, mají šanci ho porazit. Místo toho složitě manévrují, aby vyautovali zbylé dva. Jejich souboji vládne zvláštní logika: nepřítel mého nepřítele je můj nepřítel.
Lze se divit, že výsledkem je smějící se Trump?
A ještě jedna poznámka k Floridě. Je zřejmé, že na vítězství si tam dělají šance dva muži: Donald Trump a Marco Rubio. To přesto nebránilo Tedu Cruzovi, aby tam v posledním předvolebním týdnu nezintenzívnil svou kampaň a úsilí?
Jaký to má účel? Sebrat hlasy Marcovi Rubiovi a přispět tak k jeho porážce?
Jaký to má smysl? Když Rubio na Floridě s Trumpem prohraje, bude muset vzdát svou kandidaturu. A přímý duel s Trumpem, jehož už se neúčastní žádní další soupeři, je přesně tím, po čem Cruz prahne. Domnívá se, že v něm má šanci uspět.
Pouhé tři dny před klíčovými primárkami na Floridě a v Ohiu se však zatím bezvýsledně čeká na vyslovení jiného bývalého republikánského kandidáta: Jeba Bushe. Ten už měl dostatečný čas strávit zklamání ze svých volebních výsledků, je však stále nejasné, zda natolik překonal zášť vůči Marcovi Rubiovi, že ho před úterním hlasováním podpoří. Na Floridě Bushovo jméno i hlas stále platí a s ohledem na to, že v souboji Rubia s Trumpem může rozhodovat každé procento, floridskému senátorovi by se přímluva jeho politického mentora určitě hodila.
Pátek přinesl jeden ne úplně překvapivý krok: Ben Carson, zřejmě nejbizarnější z letošní sestavy republikánských kandidátů, se rozhodl podpořit Donalda Trumpa. Carsonův "hlas" ani nemohl patřit nikomu jinému. Pokud by podpořil některého z politiků "z profese", zpronevěřil by se afroamerický neurochirurg své kandidatuře i svým "neználkovským" vystoupením v předvolebních debatách.
Že se Trump kvůli stále zřetelněji se rýsující vyhlídce na podzimní duel s Hillary Clintonovou pokouší prezentovat státnicky, je zcela pochopitelné. Taktika "neútočení" ze strany jeho soupeřů, kteří ho stíhají, je už překvapivější a může mít tři vysvětlení:
1. Všichni už jsou po dvanácti debatách tak unaveni, že jim na další výpady nezbyly síly.
2. Všichni došli k závěru, že co mohli až dosud vyzkoušet, to vyzkoušeli, a stejně to nikam nevedlo.
3. Všichni už se sžívají s představou Trumpa jako republikánského kandidáta a nehodlají dál polarizovat stranu a ztěžovat proces jejího sjednocení.
Ať už byly myšlenkové pochody Teda Cruze, Marca Rubia a Johna Kasicha jakékoli, bude v úterý zajímavé sledovat, zda tento "experiment" dokázal jakkoli zamíchat s výsledky voleb.
Do voleb zbývá 241 dní, do dalších klíčových hlasování na Floridě, v Ohiu a Illinois už jen tři dny
V pořadí dvanáctá a zatím poslední republikánská televizní debata přinesla to, co málokdo čekal: téměř naprostou absenci osobních útoků, zesměšňování či obscénností. Ani ze strany Trumpa, ani ze strany jeho soupeřů takové výroky nezazněly.
Stejně tak je těžké mluvit o nějakém vážném rozkolu v Republikánské straně, pokud sedm měsíců před volbami dává 75 procent registrovaných republikánů jasně najevo, že budou Trumpa volit.
Na druhou stranu: s ohledem na to, jakých neuvěřitelností se Trump v kampani dopouští a jak neortodoxní způsob kampaně volí, je jeho devítiprocentní odstup za Clintonovou mezi nezávislými voliči překvapivě malý a svědčí i o velkém nezájmu, resp. chladu, které kandidatura bývalé ministryně zahraničí u Američanů vyvolává.
S ohledem na to, že mezi voliči, kteří jsou nezávislí, má v průzkumu Clintonová nad Trumpem náskok devíti procent (48 ku 39), je zřejmé, že Trump, pokud republikánskou nominaci získá, má před sebou více přesvědčování než Hillary Clintonová.
Do voleb zbývá 242 dní, do dalších klíčových hlasování na Floridě, v Ohiu a Illinois už jen čtyři dny
Zaspekulovali jsme si tu včera, kudy by mohla vést cesta Donalda Trumpa k vítězství v případném podzimním souboji s Hillary Clintonovou. Důkladný průzkum, který učinil deník Washington Post, ukazuje, že Trumpova cesta k Bílému domu je v tuto chvíli pořádně zarostlá klestím.
Autoři výzkumu se v něm ptali voličů, kteří jsou buď registrováni jako demokraté nebo jako republikáni. A položili jim otázku: Kdyby se dnes konaly volby a kandidovali Hillary Clintonová za demokraty a Donald Trump za republikány, pro koho byste hlasovali?
Devět procent demokratů odpovědělo, že by dali hlas Trumpovi. U republikánů se však našlo hned 14 procent respondentů, kteří by volili Hillary Clintonovou.
Je velmi brzy, jsou to mimořádně předběžná data, ukazují ale, že Demokratická strana může stát za Clintonovou sešikovanější než Republikánská za Trumpem.
A ještě jedna poznámka, která může být pro Hillary Clintonovou i předzvěstí věcí příštích. Ve stejný čas, kdy hovořil Donald Trump, pronášela svou povolební řeč i ona. Všechny americké zpravodajské kanály do jednoho vysílaly Trumpa, ne ji.
Chcete si užít trochu "bizáru" a také možná o něco lépe pochopit fenomén Trump v letošních volbách? Pak si pusťte tento záznam z Trumpova vystoupení a tiskové konference po jeho nočních vítězstvích v Michiganu a Mississippi. Ukazuje se tam jeho časopis, prezentují jeho steaky či víno, jakož i úspěchy na golfových hřištích... Vítejte do světa, kde platí vskutku pramálo z dosud zažitých volebních zvyklostí...
Trump přesvědčivě vyhrál u lidí s nejnižšími příjmy. Největší zisky si připsal v obvodech, které jsou sídlem takzvaných "Reaganových demokratů", tedy bývalých voličů Demokratické strany, kteří se v 80. letech přidali na stranu republikána Reagana.
Je ještě velmi brzy, ale Donaldu Trumpovi se v případném souboji s Hillary Clintonovou může rýsovat cesta k triumfu.
Jestliže šest z deseti volících demokratů vyjádřilo názor, že mezinárodní obchod odvádí z USA práci, pak Donald Trump je pro tyto lidi přirozenější volbou než Clintonová. Trump zběsile útočí na všechny obchodní dohody uzavřené v posledním čtvrtstoletí, slibuje obchodní válku s Čínou a Mexikem, obviňuje Clintonovou, že za ztrátu pracovních míst může.
Není vůbec nemyslitelné, že tito lidé, až Clintonová velmi pravděpodobně porazí v konečném součtu primárek Bernieho Sanderse, dají v listopadu před ní přednost Trumpovi.
Psali jsme včera níže v tomto onlinu, že Michigan otestuje i hypotézy, které se vážou k podzimním volbám. A to je zdroj asi vůbec největších potenciálních obav pro Clintonovou. Zatímco Donald Trump dokázal v Michiganu, státě obývaném zaměstnanci průmyslových podniků postižených krizí, ztrátou pracovních míst a stagnací platů, vyhrát, Clintonová tu prohrála.
Těžkou poraženou úterka je ale i Hillary Clintonová. Michigan byl důležitý test, zda dokáže zabrat v průmyslovém státě postiženém ekonomickou krizí. Nedokázala. Šest z deseti demokratických voličů v Michiganu v průzkumu u volebních místností uvedlo, že mezinárodní obchod odvádí z USA pracovní místa. U těchto lidí vyhrál Sanders nad Clintonovou o dvacet procent.
Je zvláštní označit za poraženého Bernieho Sanderse, když ten v nejvíc šokujícím výsledku noci porazil v Michiganu o dvě procenta Hillary Clintonovou (podle průzkumů s ní měl o zhruba dvacet procent prohrát). Nicméně tak neúprosná je volební matematika: Sanders má po úterku opět o něco dál k demokratické nominaci.
Hillary Clintonová získala v Mississippi o nějakých 27 delegátů víc než Sanders. Z Michiganu si oba připíší zřejmě přibližně stejný počet (ne o všech delegátech je už rozhodnuto). To tedy znamená, že náskok Clintonové v klíčové metrice delegátů pro nominační sjezd se opět zvýšil. Sladký Sandersův triumf v Michiganu na tom nic nezměnil.
Totálním poraženým volební noci je Marco Rubio: ani v Michiganu, ani v Mississippi se nedokázal dostat na hranici deseti procent, a tak ho zcela minuly delegátské hlasy, jakkoli se v obou státech rozdělovaly podle poměrného principu. Stejně jako u Kasicha v Ohiu, u Rubia může být definitivní konečnou prohra příští týden "u něj" na Floridě.
Velmi bolestivou prohrou je výsledek z Michiganu pro guvernéra Ohia Johna Kasicha. Středozápad Spojených států a konkrétně i Michigan se měly stát místem, kde on začne konečně bodovat (dosud nevyhrál ani v jednom státě). Leč nestalo se, v Michiganu zaostal za Trumpem o 12 procent a o zhruba půl procenta ho předstihl i Ted Cruz. Kasichovi zbývá jediná naděje: primárky v jeho Ohiu příští úterý.
Ted Cruz sice vyhrál v Idahu, ve větším a významnějším Mississippi však zaostal za Trumpem o 11 procent hlasů a 11 delegátů na nominační sjezd. Kde jinde by měl Cruz začít stahovat náskok realitního magnáta než ve státech, jako je právě Mississippi?
Pojďme si postupně rozklíčovat noční výsledky, nejdřív na republikánské straně: Trump jednoznačně potvrdil roli favorita.
Dokázal přesvědčivě zvítězit v jižanském Mississippi, kde opět porazil Teda Cruze na jeho vlastním hřišti: křesťanští konzervativci hlasovali víc pro Trumpa než pro Cruze.
Přesvědčivě vyhrál i na průmyslovém středozápadě v Michiganu, kde pro změnu zafungovaly jeho jednoduché ekonomické recepty.
Do voleb zbývá 243 dní, do dalších klíčových hlasování na Floridě, v Ohiu a Illinois už jen pět dní
Další volební noc v Americe má jen jednoho vítěze a všichni ostatní jsou poražení. Vítězem je Donald Trump. Poraženými jeho republikánští konkurenti Ted Cruz (navzdory vítězství v Idahu), John Kasich a Marco Rubio. Mezi poražené je ale možné započítat i Hillary Clintonovou (navzdory triumfu v Mississippi) a Bernieho Sanderse (navzdory nečekané výhře v Michiganu).
Průměr průzkumů serveru RealClearPolitics ukazuje na dvacetiprocentní náskok Hillary Clintonové. Kdyby byl u voleb potvrzen, je to pro Sandersovu kampaň další z už dlouhé řady těžkých ran.
Důležitý bude výsledek z Michiganu i pro demokraty. Pokud chce Bernie Sanders nějak podpořit svou rétoriku o vážném pokračování v souboji s Hillary Clintonovou, musí v tomto státě zabodovat. Nadprůměrně zastoupení lidé organizovaní v odborech a zaměstnanci v průmyslu by měli slyšet na jeho sliby týkající se nerovností v platech.
Těsný volební výsledek by zřejmě podpořil spekulace, že Trumpovi dochází voličský dech a podpora pro něj je za svou kulminací.
Co je důležité: Michigan je poslední velký stát, který musí na republikánské straně voličské hlasy přepočítat na mandáty delegátů pro nominační sjezd poměrným způsobem. Florida, Ohio i Illinois příští úterý dávají všechny delegáty vítězi. Byť jednoprocentní rozdíl v každém z nich může na konci znamenat rozdíl mezi tím, kdy máte 234 delegátů, nebo nemáte žádného.
Podroben novému, klíčovému testu bude v Michiganu i fenomén dobře odpozorovatelný při víkendovém hlasování v Louisianě: Lidé, kteří se rozhodovali až poslední dny před volbami, hlasovali daleko méně pro Trumpa než ti, kdo byli o své volbě rozhodnuti dříve.
Podobný trend se zdají ukazovat i průzkumy konané teď, před hlasováním v Michiganu. U lidí, kterých se Manmouth University dotazovala minulý čtvrtek a pátek, měl Trump 39 procent, zatímco Cruz 22 a Kasich 17. U lidí kontaktovaných v sobotu a v neděli získal Trump 32 procent, Kasich 26 a Cruz 25.
V Louisianě dokázal Trump navzdory pozdní vlně zvednuté proti němu vítězství uhájit, byť těsně, o tři procenta před Cruzem (průzkumy mu předvídaly až patnáctiprocentní náskok). Podaří se mu totéž v Michiganu?
Podle průměru relevantních průzkumů, které činí server RealClearPolitics, má Trump podporu 38 procent republikánů, druhý John Kasich se těší podpoře 22 procent voličů a Ted Cruz jednadvaceti.
Pokud by reálné volební výsledky tyto průzkumy potvrdily, šlo by o důkaz, že Trumpovy velkorysé sliby, jak zajistí zvednutí platů dělnické třídy a zatočí s čínskou i mexickou konkurencí, v průmyslových státech, jako je Michigan, zabírají.
Michigan patří ke státům, které nejvíce postihla hospodářská krize a zároveň se nejhůř vyrovnávají s širšími změnami v americké ekonomice vyvolanými globální konkurencí. Tradiční odvětví jako automobilový průmysl postihla stagnace mezd a úbytek pracovních míst.
Pokud má někde dopadnout na zušlechtěnou půdu populistická ekonomická rétorika Donalda Trumpa, pak Michigan je oním místem.
Do voleb zbývá 244 dní, dnes hlasují republikáni i demokraté v Michiganu a Mississippi, republikáni navíc i v Idahu a na Havaji
Volební souboj mezi demokraty a republikány se v noci přesouvá do klíčového regionu, jemuž ve Spojených státech říkají "Středozápad". Primárky v Michiganu dávají příležitost k otestování hned několika důležitých hypotéz, které se vážou nejen k výsledku nominačního zápolení, ale i podzimních voleb.
Zkontrolujte si v přehledné grafice, jak si jednotliví kandidáti v souboji o prezidentskou nominaci stojí. Grafika Aktuálně.cz ukazuje aktuální stav zisku delegátů pro stranické sjezdy demokratů a republikánů.
Sluší se ještě vysvětlit, proč byla sobotní noc pro Cruze tak úspěšná, a dokázal v počtu delegátů dokonce o zhruba 15 hlasů stáhnout náskok vedoucího Trumpa.
V sobotu se rozhodovalo ve státech, které umožňují hlasovat jen těm republikánům, kteří mají už z dřívějška stranickou registraci (jiné státy dávají možnost registrovat se až přímo u primárních voleb, jiné dokonce umožňují, aby v republikánských primárkách hlasovali nezávislí, či dokonce demokraté). Právě u těchto voličů, kteří se k republikánům hlásí tradičně a hlasovali i v minulých volbách, je Trumpův výsledek dosud relativně nejslabší. Jeho voličským jádrem jsou nově příchozí, případně ti, kteří dříve hlasovali u demokratů.
Cruz tak slaví velmi dobrý výsledek, je však dobré mít na paměti, že ho dosáhl na území, které jemu jako nejkonzervativnějšímu ze zbylých republikánů, bylo příznivě nakloněno. Další hlasování se budou odehrávat ve státech, které mu a priori tolik nepřejí.
Jasným poraženým volební noci je Marco Rubio, který se nedokázal nikde dostat ani na druhé místo a jeho volební zisky jsou proklatě nízké. Pro Rubia už zbývá skutečně jediná a poslední záchrana: vítězství příští týden na domovské Floridě. Průzkumy tam stále ukazují na vítězství Donalda Trumpa, jeho náskok před Rubiem se ale začal ztenčovat.
A pokud ještě něco ukázaly noční výsledky, pak to, že republikáni, kteří se rozhodovali krátce před volbami, hlasovali všude velmi výrazně proti Trumpovi.
Pro umírněné republikány je to však perspektiva značně nevábná. Cruze velká část z nich nepovažuje za kandidáta, za nějž by se byla ochotna postavit. A někteří dokonce dali najevo, že ho nejsou schopni ani volit.
V tomto smyslu zůstává situace republikánského středu zoufalá.
U republikánů se hlasovalo ve čtyřech státech a Donald Trump si s Tedem Cruzem rozdělili vítězství rovným dílem. Potvrzuje to dvě věci:
1. Cesta k zatarasení Trumpovy cesty za většinou delegátů je dál volná, a po sobotě dokonce pravděpodobnější než po superúterý.
2. Ted Cruz má nyní největší šanci stát se posledním kandidátem stojícím proti Trumpovi.
Vysvětlení, proč Sanders nedokáže prorazit, je prosté. Dokáže vítězit jen ve státech s nejvíc bělošskou populací. Bez hlasů Afroameričanů však nelze prezidentskou nominaci v Demokratické straně získat.
Sanders has won 7 states. All rank among the 18 whitest in the country, at 86%-plus.
— Aaron Blake (@AaronBlake) March 6, 2016
Může to znít paradoxně, ale na demokratické straně zůstává situace Bernieho Sanderse dál stejně bezvýchodná jako po volebním superúterý. Paradoxní je to proto, že Sanders v noci dokázal opanovat dva státy, zatímco Hillary Clintonová jen jeden.
Má to však svou interně-volební americkou logiku: Clintonová vyhrála ten stát, který rozděloval nejvíc delegátských hlasů pro nominační sjezd. Její náskok nad Sandersem v této klíčové metrice, která rozhoduje o konečném vítězi, se tak znovu zvětšil a Sandersova situace je ještě kormutlivější, než byla dosud.
Do voleb zbývá 246 dní, dnes hlasují demokraté v Maine a republikáni v Portoriku
Sedm nočních hlasování v republikánských a demokratických primárkách a stranických shromážděních v souboji o obě prezidentské nominace mnoho nezměnilo.
Sluší se říct "proti gustu žádný dišputát", pokud však platí poslední možnost, je namístě největší pochybnost o politickém úsudku pánů Cruze, Rubia a Kasiche. V prvních dvou variantách jde o spekulativní sázku na krátkodobou, respektive dlouhodobou úvahu, jejíž správnost se může, ale také nemusí prokázat.
Pokud lze jejich slova vzít vážně, pak je možné si jejich odpovědi vysvětlit třemi možnými způsoby:
1. Jde o taktický kalkul: všichni tři se domnívají, že pokud by nyní Trumpovi podporu neslíbili, poškodí tím své volební vyhlídky v rychle následujících primárkách a stranických shromážděních. Jinými slovy: uvnitř chovají možnost, že svůj postoj v budoucnu ještě změní.
2. Upřímně věří, že podpora Trumpovi je pro Republikánskou stranu, politiku ve Spojených státech a/nebo jejich vlastní politické kariéry lepší než možné alternativy, které zahrnují rozpad strany či kandidaturu někoho z republikánů jako nezávislého. Jde tedy opět o taktický kalkul: v této variantě si zřejmě - navzdory tomu, co v debatě říkají - budou přát, aby Trump v podzimních volbách s Hillary Clintonovou prohrál.
3. Skutečně věří, že Trump je dobrý kandidát na prezidenta a v situaci, kdy se jím nebudou moct stát oni sami, pak on je alternativa, která - po poměření se všemi ostatními myslitelnými - vychází jako nejlepší.
Do voleb zbývá 247 dní, dnes se hlasuje v dalších pěti státech (Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Nebraska)
Poslední, v pořadí už jedenáctá televizní debata republikánů, byla z pohledu budoucnosti pozoruhodná snad jen jednou věcí: všichni tři muži, kteří stáli na pódiu po boku Donalda Trumpa, na přímý dotaz moderátora televize Fox News v závěru odpověděli, že pokud se realitní magnát stane republikánským kandidátem na prezidenta, tak ho podpoří.
Málo proto, že Donald Trump si na základě průzkumů veřejného mínění stáhne k sobě podstatnou část Carsonových voličů. Přesnější pohled říká: největší část se přesune k Tedu Cruzovi (24 %), druhá největší část k Donaldu Trumpovi (22 %) a třetí největší část k Marcu Rubiovi (16 %).
Skoro se chce říct, že nula od nuly u odstoupení Carsona a jeho vlivu na další vývoj republikánského souboje pojde. (Data jsou čerpána z průzkumu NBC News učiněného 18. 2. letošního roku.)
Hodně proto, že přeliv jeho voličů může míchat pořadím na prvním místě v řadě států. Pohledem zpět zjistíme, že hned v několika státech vyhrál v úterý Donald Trump menším rozdílem než pět procent. Pokud by se pět procent (zaokrouhleně výsledek, kterého Carson byl schopen dosahovat) přelilo jinam než k Trumpovi, realitní magnát by se z vítěze proměnil v druhého (máloco má Trump rád tolik jako být druhý).
A když se přesuneme z minulosti do budoucnosti, od 15. března rozdělují republikáni delegáty na úrovni států podle principu vítěz bere vše. Rozdíl mezi tím, když jste první a když jste druhý, tak může mít váhu třeba i stovky delegátů (například Florida rozděluje 99 z nich).
Za důsledek výsledků superúterka můžeme považovat i odstoupení Bena Carsona z republikánského boje (on tedy pan Carson tak úplně na plná ústa neřekl, že ručník letí do ringu, ale prakticky ho takto můžeme vzít za ne-slovo).
Co to pro republikánský souboj znamená? Málo i hodně.
Do voleb zbývá 249 dní, do hlasování v dalších pěti státech (Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Nebraska) už jen dva dny
Pojďme se ještě jednou notickou vrátit k volebnímu superúterý. Jeho výsledky přiblížily silně variantu podzimního souboje mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. Zdaleka ne všichni Američané jsou z toho nadšení: Google zaznamenal historicky největší nárůst výskytu vyhledání termínu "Vystěhovat se do Kanady".
Američané ještě nehlasují nohama, ale už evidentně hlasují na Googlu a ukazují dlouhý nos jak paní Clintonové, tak panu Trumpovi (jak ho oslovuje jeho zbrusu nový stoupenec Chris Christie).
Searches for "Move to Canada" are higher than at any time in Google history #SuperTuesday pic.twitter.com/0KBJPrHdEO
— GoogleTrends (@GoogleTrends) March 2, 2016
Milí čtenáři,
čtyřiačtyřicet dní, přesně od 18. ledna, už pro vás denně sledujeme a komentujeme zajímavé dění kolem amerických voleb 2016. Aby se vám náš online přenos dál rychle a komfortně načítal, zakládáme nový (stránka s tím původním už byla příliš dlouhá) a symbolicky náš přenos dělíme na ten před superúterkem a po něm.
Pokud si chcete přečíst naše poznámky a glosy, které jsme dosud publikovali, není nic snazšího než kliknout na odkaz, resp. pouták níže.
Zachovejte nám prosím i nadále vaši čtenářskou přízeň.