Washington - Prezident Donald Trump je na prahu velkého triumfu. Sněmovna reprezentantů Spojených států v úterý schválila jeho daňovou reformu a několik hodin poté vyslovil souhlas i Senát.
Půjde o největší změnu daňového systému USA za posledních třicet let, od prezidentství Ronalda Reagana. Ústředním bodem Trumpovy reformy je dramatické snížení korporátní daně z 35 na 21 procent.
Bílý dům si od toho slibuje hospodářské oživení, které by se pak mělo projevit i v nárůstu platů a životní úrovně obyčejných Američanů.
Poslední krok v celém procesu teď musí udělat Sněmovna reprezentantů, která z procedurálních důvodů bude o reformě ještě jednou hlasovat. Jde však o formalitu, dokument by měl být schválen hned ve středu.
Sněmovna napoprvé změnu daňového systému odsouhlasila 227 hlasy proti 203.
"Jako kandidát (na prezidenta) jsem slíbil, že schválíme masivní DAŇOVÉ ŠKRTY pro obyčejné americké pracující rodiny, které jsou páteří a srdcem naší země. A už zbývají jen dny," předpovídal prezident v neděli ve svém vzkazu na Twitteru brzké schválení reformy.
As a candidate, I promised we would pass a massive TAX CUT for the everyday working American families who are the backbone and the heartbeat of our country. Now, we are just days away... pic.twitter.com/MADTGUMktX
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) December 17, 2017
Nepůjde přitom o jediný Trumpův zisk ve dnech, které zbývají do konce roku. Už v pondělí prezident zveřejnil svoji národní bezpečnostní strategii.
Tedy komplexní dokument, který stanoví základní rámec a východiska zahraniční a bezpečností politiky USA.
Půlhodinový projev, během kterého Trump strategii představil, prezident znovu využil především k tomu, aby promluvil ke své voličské základně.
Ohrožení moci USA
"Amerika je zpět. A je zpět silnější," komentoval současný silný hospodářský růst nad hranicí tří procent, rekordně nízkou nezaměstnanost a vzhůru mířící akciový trh.
Ekonomičtí analytici ale upozorňují, že jde o dlouhodobé trendy, které byly nastavené už za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Je ale nesporné, že americká ekonomika je v nejlepší kondici za posledních deset let.
A Trump se to logicky snaží politicky "prodat". Svou daňovou reformu třeba dopředu označil za "největší daňové škrty" v americké historii.
V otázce samotné národní bezpečnosti se prezident zaměřil na Čínu a Rusko. Ty dokument označil za dvě ústřední výzvy vůči "americké síle, vlivu a zájmům".
Základem bezpečnosti je pak ochrana americké ekonomiky a tržních zájmů.
Američtí komentátoři si ale všimli, že ve svém projevu byl Trump vůči Číně a Rusku mnohem shovívavější, než jaký je oficiální text bezpečnostní strategie.
Dokument mluví například o snaze Ruska "delegitimizovat demokracie" po celém světě nebo o ruském "vměšování se do vnitřních politických záležitostí" cizích zemí.
Ve svém projevu ovšem Trump naopak vyzdvihl zpravodajskou spolupráci mezi USA a Ruskem, která podle Moskvy pomohla odvrátit teroristický útok v Petrohradu. Podle Trumpa je právě tohle ukázkou, "jak by věci měly fungovat".
Na vítězné vlně
Trump opakovaně čelí kritice kvůli nepředvídatelnosti a provokativním zahraničněpolitickým výrokům na Twitteru. Už samotné vypracování dokumentu o bezpečnostní strategii ale může předložit Američanům jako výrazný úspěch.
Rok 2017 se tak pro prezidenta uzavírá na vítězné vlně a o dost úspěšněji, než se zdálo ještě na začátku podzimu, kdy nejednotní republikáni v Kongresu nedokázali odvolat reformu zdravotnictví předchozího prezidenta Baracka Obamy.
Právě tento debakl vedl ke spekulacím, zda se Trump dokáže s Kongresem vůbec na něčem dohodnout. Pokud by měl do roku 2018 vstoupit bez jediné výhry, byl by v tomto srovnání nejhorším prezidentem moderní americké historie.
Toto nebezpečí mu ale už nehrozí, jak píší i američtí komentátoři, kteří dosud byli k Trumpovi spíše skeptičtí až kritičtí.
"Daňová reforma republikánům umožní, aby svým příznivcům ukázali, že dělají, co jim slíbili. Daňové škrty jsou po generace součástí republikánské mantry a často straně politicky pomohly," míní například Dan Balz, politický analytik deníku The Washington Post.
Prezident a republikáni podle něj mohou poukázat i na to, že Trump obrací
Obamovu politiku. A to tím, že ruší jeho regulační opatření v energetice, tvrději prosazuje imigrační zákony a daří se mu rychle obsazovat americké federální soudy svými kandidáty. Včetně Nejvyššího soudu USA, do kterého Senát letos v létě schválil prezidentova kandidáta Neila Gorsuche.
Nejistý rok 2018
Jenže nejen analytik Balz, ale i řada jeho kolegů v dalších médiích, včetně konzervativního listu Wall Street Journal, zároveň zdvihají varovný prst.
Svoji voličskou základnu prezident možná uklidnil a povzbudil, zbytek americké společnosti je však stále skeptičtější. Ani Trumpovy aktuální zisky tento trend nemusí obrátit k lepšímu.
Ve srovnatelném období prezidentství je Trump nejméně oblíbeným prezidentem poválečné historie USA. Jeho hodnocení se pohybuje pod 40 procenty popularity, což je o více než 10 procent horší ve srovnání s koncem prvního roku prezidentství Baracka Obamy.
Listopadové guvernérské volby ve Virginii a minulé úterý senátorské volby v Alabamě pak shodně ukázaly, že Trump nejen nebývale probouzí demokratickou opozici, ale že ztratil i část podpory u nezávislých voličů a středových republikánů.
To vše jsou před vstupem do roku 2018 varovné signály pro Trumpa a jeho republikány. V listopadu se budou konat volby do Kongresu a straně hrozí, že ztratí většinu.
Kdo přesvědčí o své pravdě?
A ani očekávaný triumf v podobě schválení daňové reformy by nemusel Trumpa a republikány zachránit. Poslední týdny totiž ukázaly, že do značné míry půjde o to, kdo vyhraje souboj o veřejné mínění.
Demokraté daňovou reformu označují za dárek pro nejbohatší Američany - střední a nižší třídě podle nich v dlouhodobějším horizontu nepomůže.
Navíc upozorňují na odborné analýzy, podle kterých se daňové škrty nezaplatí a americký státní deficit vzroste o bilion dolarů.
A většina průzkumů skutečně ukázala, že američtí voliči jsou zatím k Trumpově reformě nedůvěřiví. Ukazuje se, že zhruba dvě třetiny dotázaných ji považují za špatnou.
Podle politologa Marka Penna, který kromě jiného dělal prezidentské kampaně pro Billa Clintona, však nelze vyloučit, že Trump a republikáni nakonec obrátí názor veřejnosti na svoji stranu.
"Na začátku dvě třetiny řeknou, že jsou proti reformě. To se však obrátí v 51 procent podpory, když jim přečtete, co vše zákon obsahuje," popsal Penn svoji zkušenost pro americký list The Hill.
