Kdo stojí za útoky v Thajsku? Vojenská junta má nepřátele všude

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 8. 2016 16:20
Thajská vojenská vláda označila sérii bombových útoků, které otřásly turistickými destinacemi, za sabotáž. Přestože se armádě podařilo v celostátním referendu prosadit navrhovanou ústavu, a upevnit tak svoji moc v zemi, má v rozděleném Thajsku mnoho nepřátel. Na jihu bojuje s muslimskými separatisty. Kromě toho drží pod kontrolou dvě znepřátelené frakce obyvatelstva.
Thajský voják (ilustrační foto).
Thajský voják (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Bangkok - Během 24 hodin explodovalo v Thajsku hned několik náloží, které zabily nejméně čtyři lidi a desítky jich zranily. V politicky rozdělené zemi, jíž od roku 2014 vládne vojenská junta, nejsou bombové útoky ničím novým. Tentokrát ale zasáhly velmi neobvyklá místa.

Ve čtvrtek večer vybuchly dvě bomby v turistickém letovisku Čua Čin, o několik hodin později další dvě. K explozím došlo také na cizinci hojně vyhledávaném ostrově Phuket a v provincii Surat Tchani. Mezi zraněnými je desítka turistů.

V pátek odpoledne policie zadržela první dva podezřelé.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Vláda pouze popřela možnost, že by za nimi stáli radikální islamisté. A označila je za sabotáž.

Podle vicepremiéra vojenské vlády však byly "zcela určitě řízeny jednou sítí". "Vyšetřování ale neobjasnilo, kdo to vlastně udělal a jaké jsou za tím důvody," cituje jeho prohlášení The New York Times.

Na jihu Thajska žije muslimská menšina, která má separatistické tendence. Spory s tamními povstaleckými skupinami vláda řeší již několik let. Podle agentury AP ve třech nejjižnějších provinciích zemřelo od roku 2004 už 5000 lidí.

Země však není jednotná ani na celostátní úrovni. Minulou neděli se konalo celonárodní referendum, ve kterém obyvatelé odhlasovali přijetí nové ústavy, kterou navrhla vládnoucí vojenská junta. Ta se k moci dostala po vojenském převratu před dvěma lety.

Armáda a monarchie

Jedním z možných scénářů je, že útoky zosnovala skupina odpůrců vojenského režimu. Nová ústava totiž omezí pravomoci politických stran a naopak posílí roli armády.

Dvě z náloží navíc vybuchly v Čua Čin, kde stojí jeden z královských paláců, v den královniných narozenin. Podle informací The New York Times se exploze ozvaly ve chvíli, kdy hrála národní hymna.

Armáda je ke královské rodině tradičně velmi loajální a podle vlastního prohlášení je ochrana nejdéle vládnoucího monarchy na světě její hlavní prioritou.

Kdo přesně za atentáty stojí, je těžké určit. Proti vojenské juntě totiž nestojí jedna skupina, ale hned několik. Právě tomu lze podle expertů přičíst i úspěch referenda o nové ústavě: roztříštěnost země Thajci intenzivně vnímají a za jedinou sílu, která ji udrží pohromadě, považují armádu.

Žlutí proti červeným

Od roku 2006 je Thajsko každopádně rozděleno na dva nesmiřitelné tábory.

Armáda tehdy provedla státní převrat. Z pozice předsedy vlády sesadila populárního byznysmena Tchaksina Šinavatru, který zemi vedl pět let. Za tu dobu si ho oblíbili především chudí lidé z venkovských oblastí, ale příznivce měl také mezi levicovými aktivisty a studenty.

S jeho sesazením Thajsko pohltila vlna politického násilí, které vyvrcholilo masakrem demonstrantů v Bangkoku v roce 2010. Šinavatrovi stoupenci založili politickou skupinu Jednotná fronta za demokracii proti diktatuře. Její příznivci jsou označováni jako "červené košile".

Proti nim stojí Lidová aliance pro demokracii, takzvané "žluté košile". Ti svými demonstracemi podporovali převrat v roce 2006. Obě skupiny mají nicméně jedno společné: chtějí se podílet na moci, což jim armáda v současné době neumožňuje.

Společný nepřítel

Během sedmdesátileté vlády současného krále došlo hned k několika převratům. Při tom posledním ale junta zašla mnohem dál.

Zavedla cenzuru a prakticky zakazuje politiku, dokonce i kritiku navrhované ústavy. Využívá například starý zákon na ochranu majestátu, který stanovuje dlouhé tresty za pomluvu nebo kritiku krále.

Právě kvůli tomuto zákonu podle The Economist od roku 2014 prudce stoupl počet vězněných kritiků. Nejen politiků, ale i intelektuálů, novinářů nebo studentů.

Poslední bombové útoky se v Thajsku odehrály téměř rok po útoku na chrám v Bangkoku, při kterém 17. srpna 2015 zemřelo 22 lidí a přes 120 jich bylo zraněno. Podle vyšetřovatelů za ním tehdy stál gang pašeráků lidí, kteří převáděli menšinové Ujgury z Číny do Turecka.

Důvodem měla být msta za to, že thajské úřady rozprášili jejich síť.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy