Barcelona/Madrid - Katalánsko vyhlásí nezávislost na Španělsku v následujících dnech, prohlásil v rozhovoru s britskou stanicí BBC předseda tamní regionální vlády Carles Puigdemont.
Není ale stále přesně jasné, kdy se tak stane.
Španělská média spekulují, že parlament Katalánska by mohl přistoupit k tomuto kroku například v pátek.
Na tento den spadá symbolické výročí - uplyne přesně 83 let od chvíle, kdy tehdejší šéf regionu Lluís Companys vyhlásil nezávislost Katalánska. Později byl popraven za diktatury generála Franka.
Katalánský deník La Vanguardia přišel s jiným termínem. S odkazem na vládní zdroj napsal, že regionální parlament bude o nezávislosti jednat v pondělí.
Premiér Puigdemont svá slova pronesl jen krátce předtím, než se španělský král Filip VI. ve svém projevu ostře opřel do katalánské vlády.
Její lídři podle jeho slov prokázali uspořádáním nelegálního referenda "nepřijatelnou neloajalitu".
Katalánská vláda podle Puigdemontových slov nemá v současnosti žádné kontakty s centrální vládou s Madridem.
Co se bude v následujících dnech dít a jaké jsou možnosti pro obě strany? Shrnujeme možné varianty vývoje:
Jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku
Carles Puigdemont ještě před konáním samotného referenda několikrát veřejně slíbil, že pokud se přes 50 procent voličů vysloví pro, katalánský parlament oficiálně vyhlásí nezávislost.
A to nehledě na volební účast; ta dosáhla pouze 42 procent.
V nedělním nelegálním referendu, ktere doprovázel chaos a zabavování volebních uren španělskou policií, pro odtržení od Španělska hlasovalo přes 90 procent voličů.
Je možné, že Puigdemont už ve středu předá katalánskému parlamentu oficiální výsledky referenda.
Až to udělá, začne plynout 48hodinová lhůta, během které by měl katalánský regionální parlament jednostranně vyhlásit nezávislost.
Oriol Bartolomeus, politolog z vysoké školy Universitat Autonoma de Barcelona, se domnívá, že separatisté, aby si zachovali tvář, musí svému slibu dostát.
"Je to jako sněhová koule, která se řítí z hory a letí stále rychleji a rychleji a nikdo ji už nedokáže zastavit," uvedl pro agenturu AFP.
Pozastavení katalánské autonomie
Centrální vláda v Madridu vedená lidovcem Marianem Rajoyem má k dispozici "jaderný kufřík".
Tak španělská média často označují dosud nikdy nepoužitý a vágně sepsaný článek 155 španělské ústavy.
Jeho výklad umožňuje Madridu, aby například převzal vládu v Katalánsku nebo nechal pozavírat katalánské představitele.
"Můžeme použít veškerou sílu našeho práva," varoval v pondělí separatisty španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá.
"Je naší povinností řešit potíže a my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet," upozornil.
Premiér Rajoy se včera rozhodl, že článek ještě aktivovat nebude. Nemá pro to dostatečnou politickou podporu.
Proti je největší opoziční strana, socialisté (PSOE) v čele s Pedrem Sánchezem, který se k článku 155 zatím staví váhavě.
Pro je ale naopak Albert Rivera, šéf středopravicové strany Ciudadanos (Občané), která podporuje Rajoyovu menšinovou vládu.
Jenže vše se může změnit v okamžiku, kdy katalánský parlament vyhlásí jednostrannou nezávislost. To zamíchá kartami.
"Stát by v takovém případě musel zasáhnout," řekl pro agenturu AFP Javier Perez Royo, profesor ústavního práva z Univerzity v Seville. Tento krok katalánské vlády by zřejmě vedl k obratu v PSOE.
Použití článku 155 vyžaduje určitý formální postup, který zahrnuje například zaslat výzvu k respektování zákonů do rukou předsedy katalánské vlády, ten se pak k tomu musí vyjádřit.
Nakonec o něm hlasuje španělský Senát a v něm mají Rajoyovi lidovci většinu. Celý proces může zabrat až několik dnů.
A co by pak následovalo v Katalánsku? Zřejmě obrovské protesty, předpokládá agentura AFP.
Někteří experti se také domnívají, že by také mohla vzniknout situace podobná jako v roce 2011, kdy náměstí velkých měst na měsíce "obsadili" zástupci Hnutí rozhořčených.
Použití článku 155 by možná nakonec vedlo jak k regionálním volbám v Katalánsku, tak k vypsání předčasných voleb v celém Španělsku.
Vyslovení nedůvěry vládě a odchod premiéra Rajoye
Lidovecký premiér Mariano Rajoy stojí v čele menšinové vlády podporované stranou Ciudadanos.
Rajoyovi se sice podařilo provést Španělsko úskalími hospodářské krize, jenže v otázce Katalánka je neoblomný a nechce změnit svůj odmítavý postoj k tamnímu referendu.
Je možné, že by se v příštích dnech opoziční strany - malé regionální strany, Podemos a socialisté - mohly pokusit vyslovit Rajoyově menšinové vládě nedůvěru.
Pro tuto možnost se už vyslovil lídr krajně levicové strany Podemos (Můžeme) Pablo Iglesias. Ten by ale musel na svoji stranu ještě získat právě socialisty.
Tato možnost je však podle expertů méně pravděpodobná, protože část členů socialistické strany je proti tomu, aby Katalánci mohli rozhodovat o referendu.
Návrat k jednacímu stolu
Carles Puigdemont aktuálně nemá žádné kontakty s vládou v Madridu. Požádal ale Evropskou unii, aby katalánské vládě zprostředkovala dialog s centrálním kabinetem.
"Nechceme traumatické rozdělení," řekl Puigdemont.
Brusel se zatím k záležitosti staví opatrně. Násilí odsoudil, zároveň ale zdůraznil, že referendum o nezávislosti nebylo legální.
V tomto případě by obě strany - tedy katalánští zastánci nezávislosti a vláda v Madridu - musely přijmout velké ústupky. Ty by pak jen těžko "prodávaly" svým voličům.
Na možnost, že nakonec obě strany zasednou za jednací stůl a vyhnou se další eskalaci napětí, sází například ratingová agentura Fitch.
"Nakonec dojde k dohodě o reformě finančních záležitostí a posílení autonomie pro Katalánsko v rámci Španělska. Bude to ale zdlouhavý proces," uvedli analytici Fitch ve své zprávě.
