Byl to úspěch, ale proti drogám uděláme víc. Filipínský prezident má po roce na kontě tisíce mrtvých

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 7. 2017 6:30
Rodrigo Duterte nastoupil do funkce filipínského prezidenta loni 30. června. Sliboval vyčistit zemi od drog a dealerů a nastolit pořádek. Za prvních 12 měsíců své vlády dokázal na Filipínách rozpoutat téměř peklo. Podle lidskoprávních organizací v zemi za tu dobu zemřelo nejméně 7000 lidí. Samotné úřady se pyšní desítkami tisíc zadržených.
Rodrigo Duterte byl uveden do úřadu filipínského prezidenta loni 30. června.
Rodrigo Duterte byl uveden do úřadu filipínského prezidenta loni 30. června. | Foto: Reuters

Manila - Do úřadu nastupoval s tím, že nadobro skoncuje s narkomafií a nepoleví, dokud z ulic nezmizí i ten poslední drogový dealer.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte je v úřadu už rok a jeho krvavé tažení proti drogám si za tu dobu vyžádalo tisíce obětí.

"Pokud se dostanu do prezidentského paláce, udělám přesně to, co jsem dělal jako starosta. Všechny vás, kdo máte co do činění s drogami, zabiju!" prohlašoval bývalý starosta města Davao loni během předvolební kampaně.

Svůj slib zatím plní. 

V rámci války proti drogám zemřelo od loňského července na Filipínách podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch minimálně 7000 lidí. Přes 3000 z nich zabila policie během razií a policejních akcí.

Během jediného roku tak Duterte překonal filipínského diktátora Ferdinanda Marcose, který v zemi autoritářsky vládl mezi lety 1972 a 1981, připomíná americký magazín Newsweek.

Podle neziskové organizace Amnesty International je válka proti drogám v této zemi na jihovýchodě Asie ve skutečnosti válkou proti chudobě. Většina obětí pochází z nejchudších předměstí a oblastí.

Lidé jsou nemilosrdně stříleni na ulicích i ve svých domovech. Stačí jen podezření, že jsou zapleteni do obchodu s drogami, anebo že drogy sami užívají.

V médiích se stále častěji ozývají hlasy příbuzných obětí, které volají, že umírají nevinní lidé.

Filipínská policie se však hájí tím, že střílí jen v takových případech, kdy se obžalovaní brání zatčení. A kdo se brání, nemá přece čisté svědomí.

Ostatní úmrtí pak připisují na vrub neznámým ozbrojencům.

Sám Duterte přitom vyzval obyvatele Filipín, aby narkomany a závislé sami likvidovali. Dokonce navrhl najímat nezaměstnané jako ozbrojenou domobranu.

Byl to úspěch, ale musíme pokračovat

Filipínský národní úřad pro kontrolu drog označil první Duterteho rok v úřadu za úspěch. Podle jeho ředitele Isidra Lapeñi policie zadržela bezmála 87 tisíc lidí podezřelých z obchodu s drogami.

Mezi zatčenými je i 302 vládních úředníků, kteří byli obžalováni z napojení na obchod s drogami. Dále stihl Duterte podle oficiálních údajů zničit devět laboratoří na výrobu drog a 152 drogových buněk. Při tom se zlikvidovalo téměř 2500 kilogramů metamfetaminu.

Duterteho předchůdci přitom za prvních 12 měsíců v úřadu stihli jen zlomek toho, co současný prezident.

V souvislosti s rekordními počty zadržených upozorňuje taky organizace Human Rights Watch na nelidské podmínky ve filipínských věznicích. Teď je v nich navíc asi šestkrát více vězňů, než kolik umožňuje jejich kapacita.

Kromě toho ale v zemi vyrostly i tajné věznice, kam policie podle organizace zavírala podezřelé, které propouštěla za úplatky vymáhané na jejich příbuzných.

Zatímco opozice a lidskoprávní organizace Duterteho tažení nazývají vražděním, prezident hodlá pokračovat.

"Byli jsme úspěšní. Ale když už jsme toho udělali tolik, musíme udělat ještě mnohem více," nechal se slyšet Lapeña.

Zatočíme i s islamisty

K válce proti drogám se v posledních týdnech přidala i vyeskalovaná válka proti islamistům. Zatímco se Duterte soustředil na eliminaci drog, přehlédl hrozbu v podobě islamistů na jižním muslimském ostrově Mindanao.

Na konci května tu Duterte vyhlásil stanné právo. Ve městě Marawi už týdny probíhají boje proti radikálům napojeným na teroristickou organizaci Islámský stát.

I na Mindanau zemřely odhadem tisíce lidí. Na 200 tisíc jich bylo nuceno uprchnout.

 

Právě se děje

před 13 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy