Moskva - Rusko zakrátko uzavře dohodu, o niž dlouho usiloval prezident Vladimir Putin. Kreml oznámil, že je na spadnutí smluvní stvrzení dodávek zemního plynu Číně.
Moskva tak chce Západu ukázat, že hospodářské sankce, jimiž EU a USA hrozí v souvislosti s Ukrajinou, Rusko do izolace neuvrhly. A neuvrhnou ani v budoucnu.
Dohoda, které předcházelo deset let úporných vyjednávání, je pro ruského medvěda darem z nebes. Moskva doufá, že bude podepsána už příští měsíc, kdy Putin odjíždí na návštěvu Číny.
Peking se k celé záležitosti nevyjádřil, jeho vyjednávací pozici však notně posílily právě hrozby Západu, že na Rusko uvalí další sankce, pokud Kreml pošle své vojáky také na východ Ukrajiny, podobně jak to předtím provedl v případě Krymu.
Zatímco čínští zástupci intenzivně jednají s vedením koncernu Gazprom, v němž stát kontroluje většinový podíl, náměstek ruského premiéra Arkadij Dvorkovič prozradil, že obě strany jsou uzavření dohody velmi blízko. Ta by měla zahrnovat i stavbu plynovodu, který má každoročně dodávat 38 miliard krychlových metrů suroviny.
"Co se týče smlouvy s Gazpromem, obě strany jsou kousek od dohody... jediné, co zbývá, je shodnout se na ceně," citovala ve středu z Pekingu ruského vicepremiéra agentura ITAR-TASS. "Pevně věříme, že smlouva bude podepsána v květnu."
Gazprom pak ve svém vlastním prohlášení uvedl, že pokročila i jednání o částce, jakou Čína za plyn zaplatí. A že vedení koncernu očekává, že dohoda vstoupí v platnost koncem roku.
Vyjednávání o ceně
Zdroje z branže před závěrečným kolem rozhovorů zdůraznily, že Gazprom se pokusí uzavření dohody zajistit nabídkou celkové nižší ceny. Představa Gazpromu se údajně pohybuje mezi deseti a jedenácti dolary za milion britských termálních jednotek (Btu, odpovídá přibližně 38 m3 plynu).
Všeobecně se předpokládá, že Turkmenistánu, který je hlavním dodavatelem suroviny do Číny, platí Peking za jeden milion Btu devět dolarů.
Ve Spojených státech se teď přitom ceny plynu pohybují pod pěti dolary za jeden milion Btu.
Smlouva má Moskvě umožnit, aby se vymanila ze závislosti na vývozu do Evropy. Ta z ruských zdrojů kryje třetinu své spotřeby.
Polovina plynu je přitom dodávána cestou přes Ukrajinu, která se nyní s Gazpromem pře o nové ceny suroviny. V prosinci platil Kyjev za tisíc kubíků plynu 260 dolarů, když ale Ukrajinci v únoru svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, Rusko začalo požadovat za tisíc kubíků suroviny pět set dolarů. Ukrajina dluží Gazpromu 2,2 miliardy dolarů a tento týden nedodržela termín splátky za březen.
Prezident Putin rozeslal ve čtvrtek dopis evropským státníkům, v němž varoval před zastavením dodávek plynu Ukrajině s možným dopadem na tranzit do Evropy.
Rusko hledí na východ
Moskva nyní usilovně pracuje na tom, aby posílila své obchodní vazby s asijskými zeměmi a potrestala jak Ukrajince, tak EU. Čína, za kterou vyjednává koncern China National Petroleum, má na druhé straně snazší vyjednávací pozici, co se týče cen plynu.
Na asijský trh směřuje přibližně šestnáct procent ruského vývozu ropy, export plynu je ovšem limitován nedostatkem přepravních kapacit a uskutečňován především pomocí tankerů přepravujících zkapalněný plyn.
Do roku 2035 chce Moskva export ropy zdvojnásobit a do Asie posílat až třetinu svého celkového vývozu plynu. Tyto plány ale stále narážejí na zásadní nedostatky v infrastruktuře.
Rusko těžilo v březnu v průměru 10,56 milionu barelů ropy denně, 4,4 milionu barelů přitom vyváží. Export suroviny na Západ Rusové postupně omezují.
