Rakka - Takzvaný Islámský stát (IS) přichází o svou baštu v Sýrii. Rakka je krátce před pádem, hlásí arabsko-kurdské síly.
Syrské demokratické síly (SDF) vedou už tři měsíce usilovné boje o neoficiální hlavní město islamistů v Sýrii. Ve středu zaútočily na jejich obranné linie ze severu a ty se kompletně zhroutily.
Konečné dobytí města je tak podle velení kurdských milic YPG, které jsou hlavní silou SDF, otázkou "jen několika dní".
V Rakce, městě o rozloze zhruba 80 kilometrů čtverečních, žilo před válkou na dvě stě tisíc lidí.
Kurdové během středečního překvapivého útoku obsadili čtvrti Tišrín, Rumajlá a Ravdá, městské sýpky a zejména základnu 17. divize syrské armády. Tu islamisté ovládali od roku 2014, kdy vyhlásili svůj samozvaný stát.
SDF ve středu oznámily, že teroristé z Islámského státu ovládají jen pětinu Rakky. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Londýně, je to dokonce už jen pět procent města.
Zbývající čtvrti nyní hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu.
Ten letos ztratil i velkou část území, které dosud ovládal v celé Sýrii. Ze severu na něj útočí jednotky SDF, ze západu zase armáda syrského prezidenta Bašára Asada.
Ofenziva "s minimálními ztrátami"
Středeční ofenziva proběhla podle SDF nejen v rekordním čase, ale také "s minimálními ztrátami" na straně kurdských milic.
Během dobývání Rakky zahynuly v uplynulých týdnech desítky bojovníků YPG. A také několik cizinců, včetně členů turecké Strany kurdských pracujících (PKK), několika západních dobrovolníků nebo bývalých vojáků z USA, Británie či Austrálie. Ty YPG najímá jako žoldáky.
Kurdové v Rakce sváděli s islamisty urputné boje dům od domu.
Ulicemi postupovali velmi pomalu. Velké části Rakky byly zaminovány a ve městě se zdržovaly desetitisíce civilistů, které Islámský stát používal jako živé štíty.
Džihádisté navíc ve velkém nasazovali odstřelovače a sebevražedné atentátníky.
Kurdové na druhé straně využívali leteckou podporu mezinárodní koalice v čele s USA. Američané jim dodávají zbraně - zejména obrněná vozidla, kulomety a lehká děla.
Soumrak Islámského státu
Pád Rakky, která je od června kompletně obklíčená, bude pro islamisty znamenat podle analytiků nejen vojenskou, ale i morální porážku. Jejich syrská bašta měla být ideologickou základnou chalífátu, který chtěli vybudovat na rozsáhlém území Blízkého a Středního východu.
Islámský stát se ale hroutí i v dalších částech Sýrie a Iráku.
Syrská armáda podporovaná ruským letectvem překročila před několika dny řeku Eufrat a pokračuje v obkličování islamistů ve městě Dajr az-Zaur. Bojovníci IS jsou tu sevřeni už ze severu, západu a jihu. Eufrat tvoří východní hranici provincie, a tak se kruh pomalu uzavírá.
Není však jasné, kam až chce Asadova armáda proniknout směrem na východ. Hrozí, že by se tu vojáci mohli střetnout s Kurdy - jakmile přijdou o společného nepřítele.
Kurdové chtějí na severovýchodě země vytvořit autonomní stát Rojavu, který by byl součástí federativní Sýrie. Řeka Eufrat má tvořit jeho západní hranici.
Před několika dny tak došlo k tomu, že kurdské milice YPG uvolnily stavidla hrází ve chvíli, kdy syrská armáda začala budovat přes Eufrat pontonový most. Hladina řeky se následně zvedla a Asadovy jednotky tak pronikly jen asi dva kilometry za řeku.
Rusko navíc ve čtvrtek prohlásilo, že syrští povstalci z SDF stříleli v provincii Dajr az-Zaur na syrské vládní jednotky. Moskva varovala, že na arabsko-kurdské síly zaútočí, pokud se budou podobné incidenty opakovat.
"Místa, ze kterých palba vyjde, okamžitě zničíme všemi možnými prostředky," prohlásil podle agentury Reuters generálmajor Igor Konašenkov.
Boj o ropu a plyn
Východní břeh Eufratu je pro Kurdy i Asadovy jednotky lákavý. Ve hře jsou především rozsáhlá ložiska ropy a plynu, která až dosud kontroloval Islámský stát. Z prodeje obou surovin pak financoval nákup zbraní na černém trhu.
Syrská ložiska nejsou v celosvětovém srovnání zvlášť významná. Tamní těžba představuje jen asi půl procenta celosvětové produkce.
Ropa a plyn však zajišťovaly před občanskou válkou čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP) Sýrie a do státní pokladny díky nim každoročně přitékalo přes tři miliardy dolarů (více než 66 miliard korun).
Část ložisek se nachází v severovýchodním cípu Sýrie, který je plně pod kontrolou Kurdů. Další jsou pak v poušti ve střední Sýrii a na jihovýchodě země u města Majadín, které stále ovládají islamisté.
Ti při svém ústupu ropné vrty často zapalují.
Kurdské jednotky YPG proto nyní vyrazily také směrem na východ od Dajr az-Zauru k městu Suvár, které leží na největším přítoku Eufratu, řece Cháburu. Doufají, že budou u ropných polí dřív než Asadova armáda.
Podobně i v Iráku
Islámský stát rychle ztrácí území i v sousedním Iráku.
V noci na čtvrtek zahájila irácká armáda útok na město Havídža, které leží přibližně 150 km jihovýchodně od Mosulu. Tuto další islamistickou baštu vojáci dobyli už v červnu.
I v Iráku ale dochází k podobné situaci s Kurdy jako v sousední Sýrii.
Havídža leží jižně od ropných polí v okolí města Kirkúk, které nyní ovládají iráčtí Kurdové. Ti chtějí 25. září uspořádat referendum o nezávislosti svého autonomního území na severu země. Právě Kirkúk do něj chtějí začlenit.
