Boston - Dnes žije na naší planetě přibližně 6,6 miliardy lidí, ještě před sedmdesáti tisíci lety byl ale člověk na pokraji vyhynutí. Počet Homo sapiens se tehdy pohyboval okolo dvou tisíc kusů.
Podle studie publikované v časopise American Journal of Human Genetics lidstvo téměř vymřelo kvůli klimatickým změnám a velkým suchům devastujícím východní Afriku, ze které se posléze lidé rozšířili do celého světa.
"Kdo by si to byl pomyslel, že ještě před 70 tisíci lety extrémní klima zredukovalo naši populaci do té míry, že jsme byli na pokraji vyhubení," říká paleontolog Meave Leakey z univerzity ve Stony Brook ve státe New York.
O několik tisíc let později začali lidé z Afriky expandovat i na ostatní kontinenty.
Genetická antropologie
Nová studie ukazuje možnosti, které může při zkoumání historie lidstva sehrát genetika.
Vědci už dříve prokázali, že všichni Homo sapiens pocházejí z jedné ženy, které výzkumníci říkají Eva. Ta žila v Africe před 200 000 lety. Co se však odehrávalo mezi ní a pozdějším rozšířením lidského druhu, zůstává nejasné.
Vědci proto zkoumali DNA lidí Khoi a San z Jižní Afriky. Tyto dva národy patří k nejstarším na světě - jejich historie se datuje 135 až 90 tisíc let do minulosti. Ve stejné době zasáhla východní Afriku také ona katastrofální sucha, jež lidskou populaci rozdělila do malých a nezávisle se vyvíjejících skupinek.
"Tato studie ilustruje mimořádnou moc genetiky odhalit některé klíčové momenty v naší historii," citovala agentura AP Spencera Wellse, jednoho z výzkumníků.
"Malé skupinky prvotních lidí, které se díky drsným klimatickým podmínkám rozdělily, se pak zase spojily a z prahu vyhynutí osídlily svět. Opravdové epické drama vepsané do naší DNA," řekl.
