Jak vyplývá ze srovnání proočkovanosti na kontinentu (tabulku najdete v závěru článku), jedná se hlavně o německy mluvící země. Rakousko, Německo, Švýcarsko i menší Lucembursko a Lichtenštejnsko patří ze západní Evropy k nejméně proočkovaným státům. Přibývá tu nakažených i vážně nemocných, jednotky intenzivní péče přestávají stíhat ošetřovat pacienty. Rozdíly jsou přitom patrné i na nižší než státní úrovni.
"Čísla jasně ukazují, že alpský region má potíže s očkováním," míní Michael Blume, expert na náboženství a antisemitismus, který se na univerzitě v Karlsruhe věnuje i výzkumu konspiračních teorií. V Německu je tak výrazně vyšší proočkovanost na severu než na jihu, ve Švýcarsku má nejnižší hodnoty východ země. "V Rakousku máme extrémně nízkou proočkovanost, v Dánsku extrémně vysokou. V Itálii se mnoho lidí nenechává očkovat zejména v Jižním Tyrolsku," popisuje Blume v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.
Nyní se i právě v těchto oblastech masivně demonstruje proti covidovým restrikcím. Ty jsou často zacílené právě na lidi, kteří koronavirovou vakcínu odmítají. Rakousko jako první země Evropy oznámilo záměr zavést plošnou očkovací povinnost, společně s německým Saskem a Bavorskem už uzavřelo bary, kluby a zrušilo například i vánoční trhy. Švýcarsko naopak nadále uznává i potvrzení o negativním testu jako propustku do většiny uzavřených prostor, povolené zůstávají i velké sportovní a kulturní akce.
Podle Blumeho má oblast alpského pohoří tradičně sklony k mýtům a konspiracím. V 19. století se například právě v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku zvedla vlna odporu při očkování proti pravým neštovicím. "Nechtěli se tu podřídit centrálnímu státu, chtěli se spravovat sami. V alpském regionu je dobře vidět dvojznačnost svobody: svoboda k tomu, převzít za sebe odpovědnost, ale bohužel i svoboda věřit konspiracím," tvrdí Blume.
Krajní pravice a očkování
O další vysvětlení se pokusili experti z Výzkumného ústavu sociální soudržnosti, působící ve východoněmeckém Lipsku a Jeně. Závěr jejich bádání je jednoznačný: virus se šíří rychleji všude tam, kde v předposledních parlamentních volbách v roce 2017 výrazně uspěla pravicově radikální politická strana Alternativa pro Německo (AfD). Ta kritizuje koronavirová pravidla a omezení, několik jejích poslanců musí například během jednání parlamentu sedět na divácké tribuně, protože se odmítají očkovat i testovat. Polovina tehdy neočkovaných Němců, kteří letos v září přišli k parlamentním volbám, dala svůj hlas právě AfD, zjistila výzkumná agentura Forsa.
Čtyři regiony, kde pravicoví populisté v roce 2017 nejvíce bodovali (Sasko, Durynsko, Braniborsko a Sasko-Anhaltsko), jsou současně těmi, kde je teď nejmenší proočkovanost. V Sasku, sousedícím s Ústeckým a Karlovarským krajem, se nechalo naočkovat ještě méně lidí (57,7 procenta populace) než v Česku (58,4 procenta).
Zatímco na východě Německa odpor proti očkování koreluje s vymezením se proti migraci nebo odmítání zelené transformace ekonomiky, pohled na západ Německa ukazuje, že tomu tak nutně být nemusí.
Hned další v pořadí na seznamu nejméně proočkovaných spolkových zemí je oblast, kam na německé území zasahuje alpský masiv: západoněmecké Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Tady si nejvíc příznivců našla strana Die Basis (Základna), která vznikla vloni v létě přímo za účelem popírání očkování i vědeckých poznatků o covidu-19 a možnostech jeho léčby. Současně se přitom označuje za stranu ekologickou, bojující za udržitelné, klimaticky neutrální hospodářství.
Ekologie se tu ale překrývá s ezoterikou, upozorňuje expert z Karlsruhe Michael Blume. A právě spojení konspiračních teoretiků se zastánci ezoterických myšlenek je podle něj další z příčin nízké proočkovanosti v jižních horských oblastech Německa. "Odmítači očkování často říkají: 'Nenechám se očkovat, moje přirozené léčivé síly se s tím musí vypořádat samy'," vysvětluje. Vakcíny Základna označuje za nástroj genetického inženýrství a místo toho prosazuje léčbu covidu homeopatiky.
Konstruktivní většina
V Rakousku a částech Německa už se protipandemická opatření zpřísnila, Švýcarsko zatím navzdory rostoucím počtům nakažených vyčkává. Vláda se mezitím snaží přimět co nejvíce dosud nenaočkovaných obyvatel k vakcinaci. Na konci listopadu čeká Švýcary referendum, ve kterém by měli federální vládě potvrdit pravomoc zavádět opatření omezující běžný život a bránit tak stále rychleji se šířící pandemii.
Nejsilnější odpor panuje týden před referendem mezi obyvateli německy hovořících švýcarských kantonů: říkají si Freiheitstrychler a při demonstracích za svobodu (německy Freiheit) hlučí obřími kravskými zvonci, pověšenými na ramenou (trychel). A mají také zastání v politice: populistická Švýcarská lidová strana potvrzení pandemických pravomocí vlády v referendu hlasitě odmítá. Více než polovina jejích stoupenců se nechce nechat očkovat. Odpůrci ale nejsou jen mezi pravicovými populisty, své zastoupení mají i voliči levicových a zelených politických stran, upozorňuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Experti v té souvislosti opakovaně zdůrazňují, že politici by se neměli radikálními postoji těchto obyvatel nechat ovlivnit a měli by prosazovat nepopulární, ale nezbytná opatření. "Mohlo by sice dojít k další polarizaci, ale důvěra ve stávající instituce je už tak velmi nízká," míní Heike Klüverová z Institutu sociálních věd na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Zdůrazňuje, že většinová populace očkování i opatřením proti koronaviru důvěřuje a podporuje je.
