Odmítači z hor. Alpské oblasti, kde boduje ezoterika, selhávají v očkování

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 11. 2021 14:06
Při pohledu na mapu proočkovanosti obyvatel Evropy proti koronaviru je rozdíl patrný na první pohled: v Česku a dalších státech bývalého východního bloku se pro obě dávky vakcíny rozhodlo výrazně méně lidí než na Západě. I tam ale panují velké rozdíly. Podle vědců mají problém hlavně regiony v Alpách a také oblasti, kde se daří krajně pravicovým stranám.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Jak vyplývá ze srovnání proočkovanosti na kontinentu (tabulku najdete v závěru článku), jedná se hlavně o německy mluvící země. Rakousko, Německo, Švýcarsko i menší Lucembursko a Lichtenštejnsko patří ze západní Evropy k nejméně proočkovaným státům. Přibývá tu nakažených i vážně nemocných, jednotky intenzivní péče přestávají stíhat ošetřovat pacienty. Rozdíly jsou přitom patrné i na nižší než státní úrovni.

"Čísla jasně ukazují, že alpský region má potíže s očkováním," míní Michael Blume, expert na náboženství a antisemitismus, který se na univerzitě v Karlsruhe věnuje i výzkumu konspiračních teorií. V Německu je tak výrazně vyšší proočkovanost na severu než na jihu, ve Švýcarsku má nejnižší hodnoty východ země. "V Rakousku máme extrémně nízkou proočkovanost, v Dánsku extrémně vysokou. V Itálii se mnoho lidí nenechává očkovat zejména v Jižním Tyrolsku," popisuje Blume v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung. 

Nyní se i právě v těchto oblastech masivně demonstruje proti covidovým restrikcím. Ty jsou často zacílené právě na lidi, kteří koronavirovou vakcínu odmítají. Rakousko jako první země Evropy oznámilo záměr zavést plošnou očkovací povinnost, společně s německým Saskem a Bavorskem už uzavřelo bary, kluby a zrušilo například i vánoční trhy. Švýcarsko naopak nadále uznává i potvrzení o negativním testu jako propustku do většiny uzavřených prostor, povolené zůstávají i velké sportovní a kulturní akce. 

Podle Blumeho má oblast alpského pohoří tradičně sklony k mýtům a konspiracím. V 19. století se například právě v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku zvedla vlna odporu při očkování proti pravým neštovicím. "Nechtěli se tu podřídit centrálnímu státu, chtěli se spravovat sami. V alpském regionu je dobře vidět dvojznačnost svobody: svoboda k tomu, převzít za sebe odpovědnost, ale bohužel i svoboda věřit konspiracím," tvrdí Blume.

Krajní pravice a očkování 

O další vysvětlení se pokusili experti z Výzkumného ústavu sociální soudržnosti, působící ve východoněmeckém Lipsku a Jeně. Závěr jejich bádání je jednoznačný: virus se šíří rychleji všude tam, kde v předposledních parlamentních volbách v roce 2017 výrazně uspěla pravicově radikální politická strana Alternativa pro Německo (AfD). Ta kritizuje koronavirová pravidla a omezení, několik jejích poslanců musí například během jednání parlamentu sedět na divácké tribuně, protože se odmítají očkovat i testovat. Polovina tehdy neočkovaných Němců, kteří letos v září přišli k parlamentním volbám, dala svůj hlas právě AfD, zjistila výzkumná agentura Forsa

Čtyři regiony, kde pravicoví populisté v roce 2017 nejvíce bodovali (Sasko, Durynsko, Braniborsko a Sasko-Anhaltsko), jsou současně těmi, kde je teď nejmenší proočkovanost. V Sasku, sousedícím s Ústeckým a Karlovarským krajem, se nechalo naočkovat ještě méně lidí (57,7 procenta populace) než v Česku (58,4 procenta).

Zatímco na východě Německa odpor proti očkování koreluje s vymezením se proti migraci nebo odmítání zelené transformace ekonomiky, pohled na západ Německa ukazuje, že tomu tak nutně být nemusí. 

Hned další v pořadí na seznamu nejméně proočkovaných spolkových zemí je oblast, kam na německé území zasahuje alpský masiv: západoněmecké Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Tady si nejvíc příznivců našla strana Die Basis (Základna), která vznikla vloni v létě přímo za účelem popírání očkování i vědeckých poznatků o covidu-19 a možnostech jeho léčby. Současně se přitom označuje za stranu ekologickou, bojující za udržitelné, klimaticky neutrální hospodářství. 

Ekologie se tu ale překrývá s ezoterikou, upozorňuje expert z Karlsruhe Michael Blume. A právě spojení konspiračních teoretiků se zastánci ezoterických myšlenek je podle něj další z příčin nízké proočkovanosti v jižních horských oblastech Německa. "Odmítači očkování často říkají: 'Nenechám se očkovat, moje přirozené léčivé síly se s tím musí vypořádat samy'," vysvětluje. Vakcíny Základna označuje za nástroj genetického inženýrství a místo toho prosazuje léčbu covidu homeopatiky. 

Konstruktivní většina

V Rakousku a částech Německa už se protipandemická opatření zpřísnila, Švýcarsko zatím navzdory rostoucím počtům nakažených vyčkává. Vláda se mezitím snaží přimět co nejvíce dosud nenaočkovaných obyvatel k vakcinaci. Na konci listopadu čeká Švýcary referendum, ve kterém by měli federální vládě potvrdit pravomoc zavádět opatření omezující běžný život a bránit tak stále rychleji se šířící pandemii.

Nejsilnější odpor panuje týden před referendem mezi obyvateli německy hovořících švýcarských kantonů: říkají si Freiheitstrychler a při demonstracích za svobodu (německy Freiheit) hlučí obřími kravskými zvonci, pověšenými na ramenou (trychel). A mají také zastání v politice: populistická Švýcarská lidová strana potvrzení pandemických pravomocí vlády v referendu hlasitě odmítá. Více než polovina jejích stoupenců se nechce nechat očkovat. Odpůrci ale nejsou jen mezi pravicovými populisty, své zastoupení mají i voliči levicových a zelených politických stran, upozorňuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Experti v té souvislosti opakovaně zdůrazňují, že politici by se neměli radikálními postoji těchto obyvatel nechat ovlivnit a měli by prosazovat nepopulární, ale nezbytná opatření. "Mohlo by sice dojít k další polarizaci, ale důvěra ve stávající instituce je už tak velmi nízká," míní Heike Klüverová z Institutu sociálních věd na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Zdůrazňuje, že většinová populace očkování i opatřením proti koronaviru důvěřuje a podporuje je.

Proočkovanost v Evropě. Data podle Evropského centra pro prevenci chorob a švýcarské vlády. Zpracování Aktuálně.cz.
Proočkovanost v Evropě. Data podle Evropského centra pro prevenci chorob a švýcarské vlády. Zpracování Aktuálně.cz. | Foto: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 7 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 7 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy