"Byla jste už v Bostonu? Musíte tam jet. Boston je velmi příznačné místo."
"Představuje extrém."
Alex de Ruyter, vedoucí Centra pro studium brexitu při Birmingham City University, a jeden z jeho výzkumníků David Hearne se předhánějí v tom, jak přístavní město v hrabství Lincolnshire vykreslit v co nejhrůznějších barvách. Zaníceně, ale zřejmě bezděky.
"Boston je velmi extrémní případ něčeho, co se v menší míře děje na mnoha dalších místech Velké Británie. Je to, jako byste jeli až na hranice vesmíru. Vše, co je na Velké Británii špatné, najdete v Bostonu," tvrdí Hearne, zatímco jeho vedoucí vypočítává některé z mnoha potíží tohoto východoanglického přístavu. "Polarizace, sociální vyloučení, podfinancování a vzdálenost od Londýna," vyjmenovává. Město leží od metropole asi 160 kilometrů.
Samotnými Brity je anglický Boston s aglomerací zahrnující téměř 70 tisíc lidí nazýván "nejprobrexitovějším městem Spojeného království". Pro odchod z EU zde v referendu před třemi lety hlasoval vůbec nejvyšší podíl lidí, skoro 76 procent místních obyvatel. A důvod? Hlavně přistěhovalci. "Třetinu až 40 procent pracující populace v Bostonu představují lidé z východní Evropy," vysvětluje Hearne.
Právě imigrantům přičítá místní stárnoucí britská populace své problémy. Přestože nezaměstnanost je tu velmi nízká, Boston má i tak jednu z nejnižších životních úrovní v zemi. "Důvody jsou komplexní, ale vše, co místní vidí, je, že přišli noví lidé a věci se zhoršily. Že oni nejsou důvod, proč se zhoršily, tomu už nerozumí," doplňuje Hearne.
75% of the people in Boston, Lincolnshire voted to leave in the 2016 EU referendum.
— RT UK (@RTUKnews) April 9, 2019
But 3 years on do they still feel the same? 🤔 pic.twitter.com/4nSZiObLkj
Přistěhovalci dorazili během krátké doby
Obří imigrační vlna do Bostonu dorazila ve velmi krátkém časovém úseku a zbývající starousedlíci ani místní infrastruktura se s tím nestíhají vyrovnat. Zatímco v roce 2001 tvořili 97 procent obyvatel Bostonu Britové, o deset let později už přes 15 procent místních představovali imigranti.
Podle zprávy Lincolnshire Research Observatory za rok 2017 populace hrabství, do kterého patří i Boston, jen mezi lety 2007 a 2017 stoupla o více než osm procent. A přímo v Bostonu dokonce o více než dvanáct procent. Přinejmenším každý pátý obyvatel města se tedy narodil mimo Velkou Británii.
"V rozmezí ani ne deseti let se naše populace rozrostla o více než čtvrtinu. A infrastruktura nestíhá. Nemůžete dostatečně rychle vystavět školy a nemocnice ani sehnat lékaře na operace," podotkl radní Mike Cooper pro server Irish Times.
Jak k tomu došlo? Velká část ekonomiky Bostonu se opírá o špatně placený potravinářský sektor. Okolí města je úrodnou zemědělskou oblastí a mladí Britové o práci na polích moc nestojí. Raději odcházejí. To vytváří nový prostor pro imigranty ze zemí, které se k EU připojily teprve nedávno. Nejčastěji z Polska, Lotyšska, Litvy nebo nověji i z Rumunska a Bulharska.
Kdysi "ospalé" sezonní farmářské město se nyní změnilo. Bohatší třída vydělává rychleji a více, ti chudší pomaleji. Cizinci se často skládají na zaplacení jedné ubikace a zvyšují nájmy v okolí, které si pak místní nemohou dovolit. Extrémy se prohlubují.
"Je zajímavé, že Boston zažil obrovský příliv populace, ale navýšení veřejných služeb se mu vyhnulo. Jedna z ošklivých věcí, kterou udělala vláda expremiéra Davida Camerona, bylo, že utnula sociální fondy, které komunitám, jako je tato, pomáhaly se s migrací vyrovnávat," popisuje výzkumník Alex de Ruyter.
Nadávají nám, přiznává Češka z Bostonu
Za pravdu mu dává i Češka Hana Rafajová, která v Bostonu žije už čtrnáct let. Kdysi si sem přijela zdokonalit angličtinu, dnes tady pracuje na střední škole coby asistentka studentů s různými poruchami soustředění, autismem či dyslexií.
Nevraživost místních vůči přistěhovalcům vnímá dlouhodobě. "Než se zlepšila moje angličtina, pracovala jsem ve fabrice. Místní cizincům vždycky nadávali. Jakmile se mi narodil syn, snažila jsem se na něj mluvit česky, protože angličtinu měl všude okolo. Když jsem na něj mluvila česky na veřejnosti, tak mi kolikrát maminky Angličanky začaly nadávat, ať se vrátím, odkud jsem přišla," popisuje 39letá žena. Úřednice, kterým pomáhala s překlady pro cizince, si na ní zase vylívaly frustraci z toho, že samy nedokážou komunikovat se svými klienty.
"Po referendu jsme se my cizinci báli, zatímco Angličané měli najednou pocit, že nám mohou ještě více nadávat a říkat nám, jak se máme vrátit zpátky do našich zemí," vysvětluje Rafajová s tím, že teď se karta poněkud obrátila. Se všemi průtahy a odklady brexitu jsou frustrovaní zase Angličané, zatímco řada místních cizinců, co chce v Anglii setrvat, už si vyřídila i takzvaný status usedlíka, který by jim měl zajistit stejná práva a přístup k veřejným službám a prostředkům, jako mají Britové.
Status usedlíka si pořídila i Rafajová. Díky brexitu přitom dokonce jednu chvíli uvažovala i nad tím, že by se po letech vrátila domů do Česka. Kvůli nejistotě a obavám o budoucnost v době po referendu odjelo hodně jejích kamarádů, například Lotyšů. "Jenomže mému synovi je dvanáct let, narodil se v Británii a chodí tu na gymnázium. Velice se mu v angličtině daří. Bojím se, že kdybych ho přivedla zpátky do Česka, kde nikdy nežil, s češtinou by zaostával a neučil by se tak dobře. Druhý důvod je, že mám partnera Angličana," vysvětluje 39letá žena, proč nakonec zůstala.
Frustrace Britů je pochopitelná
Sama Rafajová nicméně přiznává, že frustraci Britů v Bostonu chápe. Mnoho cizinců anglicky vůbec neumí, ani se jí neučí, mnohdy při dvanácti- i vícehodinových směnách ani nemají kdy. V zemědělství angličtinu nepotřebují a v místních fabrikách využijí spíš polštinu, ruštinu nebo dnes už i rumunštinu. Přistěhovalecké komunity jsou navíc velké. Cizinci nepracují pouze na poli a ve fabrikách, ale už mají i vlastní obchody, právníky.
"Lidé už začali být frustrovaní, že projdete městem a jen asi každý desátý člověk mluví anglicky, jinak je to směsice jazyků," podotýká Rafajová.
Práci přitom imigrantům zprostředkovávají nejčastěji agentury, které pro ně vše potřebné přeloží a zařídí. Dříve fungovaly zdarma překlady i na úřadech, kde přistěhovalci žádali o příspěvky třeba na bydlení a automaticky dostali tlumočníka, což zase nalákalo další cizince.
Úspěch díky Evropě
Zvláštností přitom je, že právě Boston byl historicky k cizincům velmi otevřený, což jen zdůrazňuje ironii toho, kde je dnes a jak se na imigranty dívá. "Boston za svoje výsadní postavení vděčil Evropě," vysvětluje birminghamský výzkumník Alex de Ruyter
Už ve středověku byl totiž pro Angličany bostonský přístav velmi důležitý. Místní obyvatelstvo odtud už přes tisíc let obchoduje s kontinentální Evropou. Nabízí vlnu i produkty z úrodné půdy hrabství Lincolnshire.
"Není to, že by jich bylo příliš, ale už jich je dost," říká na adresu přistěhovalců šéf městské rady Mike Cooper. "Touhle rychlostí, jakou se ubíráme, už nemůžeme pokračovat. Nemohli bychom pokračovat touto rychlostí dalších deset let a přibírat znovu další lidi."
Velká Británie odchází z EU. Seriál Aktuálně.cz
Vážení čtenáři, v minulých týdnech jsme vám na Aktuálně.cz nabídli sérii reportáží z různých míst Velké Británie, která má vystoupit z Evropské unie.
Jak se brexit promítl do každodenního života Britů? Co říkají na dlouhé vyjednávání o dohodě o vystoupení? A litují rozhodnutí z roku 2016? Sledujte náš seriál:
- "Je mi z toho zle." Tady mají brexitu plné zuby, Iry svírá nejistota obnovení hranic
- Další rána pro Londýn? Brexit živí naděje na sjednocení Irska, tady chtějí referendum
- "Vytvořili atmosféru strachu." Lidé v Anglii a Skotsku popisují, jak teď vidí brexit
- Češi v Británii: Brexit by dnes nevyhrál, Mayová plní vůli zemřelých penzistů
- Město, které se neumí rozhodnout. Birmingham rozdělili dva rozhněvaní bozi brexitu
- V srdci brexitu: Odchod z EU je zdvižený prostředníček mocným, říká Brit
- "Nechápu, proč odcházíme." Velšané sledují brexitové kotrmelce. A kroutí hlavami
