Madrid - Madridští atentátníci zahájili protestní hladovku proti dlouholetým trestům, které jim svým rozsudkem ve středu určil španělský soud.
Za účast na atentátech, jež v březnu 2004 zabily 191 cestujících v předměstských vlacích, poslal soud do vězení jednadvacet lidí.
Dalších sedm osvobodil. Tři odsouzení si mají teoreticky odsedět tisíce let, zbytek dostal tresty nepřevyšující 23 let, mnohem méně, než žádal prokurátor.
V případě tisíciletých trestů jde však o symbolická čísla, ve Španělsku podle zákona není možné strávit ve vězení déle než 40 let.
Dobrovolně hladovějících je deset, nacházejí se ve čtyřech různých věznicích. Jsou mezi nimi i Džamál Zugam a Othman al Gnauí, kteří oba dostali téměř 43.000 let.
"Nezačali (hladovět) dohromady. Někteří neměli včera snídani, jiní začali před obědem a někteří před večeří," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí španělských věznic.
Už během soudních slyšení drželo několik dní hladovku 14 z 24 souzených. Na protest proti mediálním a politickým tlakům, které proces ovlivňovaly.
Mezitím se v zemi okolo rozsudku rozhořely spory.
Případ je uzavřen. Nebo není?
Podle španělského premiéra José Luíse Rodriguéze Zapatera je případ madridských atentátníků uzavřen a spravedlnosti bylo učiněno zadost.
To si však nemyslí příbuzní obětí a opoziční politici. Nejsou spokojeni zejména s tím, že se nepodařilo prokázat, kdo smrtící výbuchy nařídil. Soud totiž osvobodil domnělého vrchního organizátora útoků Rubáího Usmána Sajjida, zvaného "Egypťan".
Podle soudu se sice podařilo prokázat, že byl Sajjid součástí teroristické skupiny, ale k jeho usvědčení z organizace útoků chybějí důkazy. Za členství v teroristické skupině už byl Sajjid v listopadu minulého roku odsouzen k osmi letům vězení v Itálii.
Jeho osvobození vyvolalo ve Španělsku překvapení a zlost jednak z toho důvodu, že italská prokuratura přesvědčila soudce v Itálii, že Sajjidovy teroristické aktivity zahrnovaly i silné vazby na atentátníky z Madridu, jednak proto, že existuje nahrávka, kde se přímo k autorství těchto útoků přiznává.
Ztraceno v překladu
"Já jsem nit, která spojuje madridský plán," cituje z nahrávky list New York Times. "Naplánoval jsem to tak, aby se to stalo něčím nezapomenutelným, i já sám jsem se chtěl vyhodit do vzduchu. Ale zastavili mě."
Nahrávka pochází z rozhovoru Sajjida s potenciálním sebevražedným atentátníkem, který byl uskutečněn v Miláně v květnu 2004, tedy dva měsíce po madridských útocích. O měsíc později byl Sajjid italskou policií zatčen.
Španělský soud však prohlásil, že není jisté, zda-li to Sajjid vůbec řekl, něco se totiž mohlo "ztratit v překladu". Existují dvě přeložené verze a podle listu El Mundo bylo přihlédnuto k verzi překladatelů, kteří pracují přímo pro španělský soud, a nikoli k původním přepisům pořízeným italskou policií.
S tímto postupem však nesouhlasí obžaloba, která se proti osvobození Sajjida odvolala.
Madridský atentát je tak podle španělského listu bez "duchovních autorů", protože i další dva obvinění organizátoři Júsuf Belhadž a Hasan Haskí byli usvědčeni pouze z členství v teroristické organizaci, nikoli z konkrétního činu.
Opozice chce další vyšetřování
Premiér Zapatero by nejraději celou záležitost už jednou provždy uzavřel, ale opoziční Lidová strana požaduje, aby vyšetřování útoků pokračovalo.
"V těchto hrozných zločinech existují ještě jisté detaily, které nejsou známé. Stále nevíme, kdo útok nařídil, stále nevíme, kdo bomby vyrobil, stále nevíme, kdo byl koordinátorem buněk, které tento útok provedly," řekl britské BBC mluvčí strany pro zahraniční otázky Gustavo de Aristegui.
Rozhořčeni jsou však především příbuzní obětí. "Na takový hrozný zločin je zde příliš málo usvědčených," rozčiluje se María José Gutiérrezová, která při útocích přišla o sestru.
Soud vynesl osvobozující rozsudek nad sedmi obžalovanými, dalších jedenadvacet poslal do vězení dohromady na více než sto tisíc let. Podle španělského práva si však ve skutečnosti mohou odsedět maximálně 40 let.
Bomby, které na madridských vlakových nádražích vybuchly 11. března 2004, zabily 191 lidí.
