Washington - "Rusko je připravené a chce plně obnovit vztahy se Spojenými státy," reagoval Vladimir Putin ve středu ráno na zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem. Podle Putina se může svět těšit na upevnění globální rovnováhy, za kterou nesou USA a Rusko společnou zodpovědnost.
Přestože byla větší část západního světa po amerických volbách v šoku, některým dalším politikům vykouzlila vidina Donalda Trumpa v Oválné pracovně úsměv na tváři.
Kromě euroskeptiků a pravicových populistů v Evropě patří mezi ně i významní světoví hráči. Hlavně ti, kteří doufají, že s Donaldem Trumpem se postavení Spojených států na mezinárodním poli oslabí.
Podle Číny by měl Trump ve funkci prezidenta s Pekingem spolupracovat na vybudování "nového paradigmatu v mocenských vztazích". Číňané tak použili stejná slova jako Barack Obama v roce 2012 po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga, připomíná agentura Bloomberg. Od budování nových vztahů ale Obama ustoupil poté, co Peking svými vojenskými akcemi v Jihočínském moři zvýšil napětí v regionu.
Kromě Jihočínského moře by efekt oslabení postavení USA mohly pocítit také Krym nebo Pobaltí. V to zase doufá Rusko.
Oslabení Západu
Kvůli silným předvolebním výrokům Donalda Trumpa a kritice zahraniční politiky si teď rivalové USA mnou ruce v naději, že budou mít větší prostor k dosažení vlastních politických cílů. Nový americký prezident v kampani otevřeně zpochybnil některé dosavadní principy role USA ve světě.
"Takto oslabený a neorganizovaný Západ určitě přinese hodně dalších strategických příležitostí pro Čínu," řekl americkému listu New York Times Š' Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na čínské univerzitě Renmin. Podle něj lze očekávat, že čínský prezident bude nyní v zahraniční politice ještě méně opatrný než doposud.
Jako symbol oslabení západního pořádku volbu Donalda Trumpa vnímá podle amerického listu také Rusko. Jen několik měsíců po Brexitu cítí Kreml šanci na rozšíření vlastního mezinárodního vlivu. A na odstranění ekonomických sankcí, které Západ na na Moskvu uvalil kvůli Krymu a ukrajinské krizi.
Tlaky na novou hlavu státu se objevují i z Izraele, který doufá v to, že Trump splní svůj předvolební slib, uzná Jeruzalém za hlavní město a přesune do něj americkou ambasádu z Tel Avivu.
"Byl to předvolební slib a je záměr ho dodržet," cituje britský Guardian Trumpova poradce pro Izrael a Blízký východ Davida Friedmana. "Uvidíme úplně jiný vztah mezi Amerikou a Izraelem, v pozitivním směru," dodal Friedman.
Ještě dál zašli konzervativní izraelští politici včetně krajně pravicového ministra školství Naftaliho Bennetta. Čekají, že právě Donald Trump přijde s řešením vleklého konfliktu a jednou provždy utne ambice Palestinců na vlastní stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil Trumpa za “skutečného přítele izraelského státu”.
Propagaci demokracie a lidských práv od Trumpa nikdo nečeká
V přátelské vztahy se Spojenými státy nyní doufá podle britského listu i řada dalších blízkovýchodních zemí. I přes jeho anti-muslimskou rétoriku v něm vidí potenciálního obchodního partnera, který se nebude tolik ohlížet na dodržování lidských práv jako dosavadní americká administrativa.
Obecně se od něj očekává, že nebude klást důraz na demokratické principy zemí, se kterými bude obchodovat a více než o posilování strategické pozice USA na mezinárodním poli, se bude soustředit na domácí ekonomiku.
Donalda Trumpa zkrátka ve světě nevnímají jako posla demokracie, západních liberálních hodnot a lidských práv a práv menšin. Víc než cokoliv jiného zatím představuje nedůvěru lidí v tradiční elity a jejich politiku i hodnoty.
Maďarský premiér Viktor Orbán to pouhý den po amerických volbách vyjádřil slovy, že jejich výsledek je začátkem konce období liberální nedemokracie.
