reklama
 
 

Irská vláda předložila největší plán úspor v historii

24. 11. 2010 17:55
Irsko čeká zvyšování sazby DPH, propouštění státních zaměstnanců, škrty dávek

Dublin - Irská vláda předložila ve středu parlamentu nejrozsáhlejší plán ozdravení státních financí v historii země.

Kabinet chce získat v rozpočtu během příštích čtyř let pomocí úspor a daní 15 miliard eur (370 miliard Kč), z toho 40 procent už v příštím roce.

Plán je odpovědí Dublinu na prudký nárůst deficitu způsobený nákladnou sanací krachujících irských bank. To zavedlo zemi do dluhové krize, která ohrožuje euro a nutí Evropskou unii poskytnout Irsku finanční pomoc.

Úsporami výdajů chce vláda ušetřit deset miliard eur a zvýšenými daněmi a dalšími opatřeními získat zbylých pět miliard.

Škrty a propouštění

Mezi opatřeními je zejména postupné zvyšování sazby daně z přidané hodnoty, omezení počtu státních zaměstnanců, škrty sociálních dávek a snížení minimální mzdy.

 Na dosavadní úrovni však zůstane nízká sazba daně z firemních zisků, která je pro Dublin nedotknutelná.

"Plán úspor a zejména získání šesti miliard eur v příštím roce je pro Irsko klíčem k tomu, aby dostalo od evropské unie a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc," řekl v parlamentu premiér Brian Cowen.

Pomoc Irsku přislíbila EU v neděli a nyní o ní v Dublinu jednají zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF.

Nejčastěji se hovoří o částce v pásmu 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu Kč), podle posledních zpráv by to mělo být 85 miliard.

Evropský rekord

Cílem vládního plánu je dostat rozpočtový deficit do roku 2014 k unijnímu limitu tří procent hrubého domácího produktu. Irsko v letošním roce čeká, že kvůli záchraně bankovního sektoru se jeho deficit veřejných financí dostane na 19 miliard eur, tedy 32 procent HDP, což je evropský rekord.

Celkový vládní dluh by měl letos stoupnout na 95 procent HDP a na maximum se má podle plánu dostat v roce 2013, kdy se vyšplhá na 102 procent.

Vládní "Plán národního oživení" předpokládá zvýšení DPH z nynějších 21 procent na 22 procent v roce 2013 a 23 procent v roce 2014 a zavedení daní z nemovitostí a vody. Pásma daně z příjmu se rozšíří tak, aby daně platilo více zaměstnanců s nižšími příjmy. Průměrnému zaměstnanci se může jeho daň z příjmů zvýšit až o více než 3000 eur (74 tisíc korun).

Němci se zlobí

K nevoli Němců a dalších zemí EU je však Dublin rozhodnut ponechat sazbu daně z firemních zisků na 12,5 procenta, jedné z nejnižších úrovní v EU.

Pro Iry je tato daň symbolem vzestupu jejich ekonomiky v minulých desetiletích, velkým zemím EU však je už dlouho trnem jako "nekalá konkurence" a doufaly, že s pomocí nynější krize donutí Irsko se jí vzdát. To přispělo k tomu, že se otázka firemní daně stala nyní pro Iry věcí národní suverenity.

"Irsko by škodilo samo sobě, kdyby odrazovalo zahraniční investice," uvedl ministr financí Brian Lenihan.

Zahraniční firmy, například američtí počítačoví a internetoví giganti Microsoft, Intel a Google, se na výkonu irské ekonomiky podílejí zhruba 20 procenty. Vláda v plánu slíbila, že tuto daň nezvýší "za žádných okolností".

Snížení minimální mzdy

Na straně výdajů plán předpokládá snížení sociálních příspěvků a dávek do roku 2014 o celkem 2,8 miliardy eur. Roli v tom má hrát i reforma trhu práce, která má snížit počet nezaměstnaných. Počet zaměstnanců ve státní službě naopak proti roku 2008 klesne o 24 750, to znamená na úroveň roku 2005.

Objem mezd ve veřejném sektoru se má do roku 2014 snížit o 1,2 miliardy eur a státním zaměstnancům se sníží i důchody.

Vláda chce snížit minimální mzdu o jedno euro na 7,65 eura, tak aby ji uvedla v soulad s téměř dvacetiprocentním propadem mezd za poslední dva roky. V plánu je také zvýšení školného na vysokých školách a další opatření.

Plán předpokládá postupné oživování irské ekonomiky.

V letošním roce by měl HDP velmi mírně růst, protože zlepšená konkurenceschopnost vyvolaná poklesem mezd výrazně oživila irský vývoz. Domácí poptávka však zůstává slabá, protože domácnosti a firmy dávají do pořádku své otřesené finance a snižují zadluženost.

Celkově vláda do roku 2014 počítá s průměrným ročním reálným růstem HDP o 2,75 procenta a poklesem míry nezaměstnanosti pod deset procent z nynějších 13,5 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters však považují tyto cíle vzhledem k razantním výdajovým škrtům za příliš optimistické.

autor: ČTK | 24. 11. 2010 17:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama