Neipyijto - "Když najdou chlapce starší 10 let, zabijí je. Když potkají hezkou dívku, požádají o vodu, pak se dostanou do domu a znásilní ji," vyprávěla reportérům ze CNN žena jménem Lalu Begum.
Patří do muslimského entika Rohingyů, kteří obývají severozápad Barmy. Ti v posledních měsících čelí útokům barmské armády. Vojáci plení vesnice, vraždí jejich obyvatele a znásilňují ženy.
Útoky mají podle Human Rights Watch od začátku října na svědomí už minimálně 86 obětí. Do sousední Bangladéše uprchlo od té doby podle OSN téměř 30 tisíc lidí, kteří podávají krvavá svědectví.
"Trvalo mi to čtyři dny. Když naši vesnici zapálili, přestěhovali jsme se do další a takhle jsme pokračovali až sem," vysvětluje Lalu Begum. "Mého muže a jednoho syna zabili, další se ztratil."
Proti nečinnosti nové demokraticky zvolené vlády a neschopnosti zastavit etnicky motivované násilí protestují lidskoprávní organizace i mezinárodní společenství. OSN hovoří o čistkách a násilí proti lidskosti.
"OSN, prosím, udělejte něco. Svět nemůže jen tak sedět a dívat se na to, jak probíhá genocida," vyzval minulý víkend malajsijský premiér Najib Razak Spojené národy k akci. Ve městě Kuala Lumpur promluvil k tisícům demonstrantů, kteří se sešli v metropoli převážně muslimské země na podporu barmských Rohingyů.
Jen o několik dnů později vyjádřil znepokojení nad porušováním lidských práv Rohingyů i bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který vede vyšetřovací komisi na severu Barmy.
Na veřejnost mezitím na konci listopadu pronikly satelitní snímky, na kterých organizace Human Rights Watch ukázala likvidaci muslimských vesnic. Na základě těchto fotografií odhaduje, že armáda zničila během jediného listopadového týdne 820 domů v pěti vesnicích.
Alarming new satellite images confirm attacks on #Rohingya in Burma; Trump & Obama; Iraq Abuses. Our Daily Briefhttps://t.co/YRV2T1iEGr pic.twitter.com/pKA9659CQi
— Human Rights Watch (@hrw) November 21, 2016
Přestože ze země prchají tisíce muslimů, barmská vláda čistky a násilí popírá. Situaci z čela vládní strany tiše přihlíží i laureátka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která se stala během 15 let v domácím vězení symbolem odporu proti vojenské vládě a obrovskou morální autoritou.
Šéf OSN pro lidská práva Zaíd Husajn řekl v prohlášení citoveném agenturou Reuters, že vláda se Su Ťij v čele zaujala ke krizi "krátkozraký, kontraproduktivní a dokonce otrlý přístup".
Vláda vojenské junty v Barmě sice padla v roce 2011, v zemi si ale dál udržuje velký vliv. Su Ťij, jejíž opoziční strana Národní liga pro demokracii zvítězila v prvních demokratických volbách loni v listopadu, teď de facto vede vládu bývalých generálů, kteří zemi řídí po odchodu junty.
Je to komplikované, stěžuje si Su Ťij
Ovládají ministerstva obrany i vnitra a Su Ťij nad nimi nemá podle svých slov kontrolu. To komplikuje její snahu ukončit roky trvající konflikt mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou v zemi.
V rozhovoru pro Channel News Asia, který poskytla minulý týden během své návštěvy Singapuru, žádala o pochopení ze strany mezinárodního společenství. Celá problematika je podle ní příliš citlivá.
"Nejsou to jen muslimové, kdo je nervózní a má strach. Rakhinové (buddhistické obyvatelstvo na severozápadě Barmy - pozn. red.) se taky bojí. Samozřejmě nemůžeme ignorovat, že vztahy mezi těmito dvěma komunitami nejsou dobré. Chceme je zlepšit," prohlásila. "Nepomůže ale, když se všichni budou soustředit jen na negativní věci," dodala Su Ťij.
Poukázala taky na útoky na policejní základny, ze kterých jsou obviňováni právě Rohingyové. Tyto události podle některých zdrojů spustily odvetné akce barmských vojáků v oblasti kolem hranic s Bangladéší.
Barmská vláda oblast zcela uzavřela a na osm týdnů pozastavila veškerou humanitární pomoc. OSN udává, že od dodávek je nyní odstřiženo kolem 130 000 lidí včetně dětí, kterým hrozí smrt z podvýživy. Na místo se podle stanice BBC nedostanou ani novináři.
Barmská vláda Rohingye neuznává jako etnikum, ale považuje je za přistěhovalce z Bangladéše. Odmítá jim proto přiznat občanství, ačkoli v zemi žijí už po generace. V roce 2013 žilo v Barmě přes milion příslušníků tohoto etnika. V roce 2012 došlo k sérii konfliktů mezi Rohingyi a sousedními Rakhiny, které vedly k mohutnému exodu muslimského obyvatelstva ze země.
Dalších několik stovek tisíc Rohingyů žije v současnosti v emigraci v Bangladéši. Pobývají tam ale často bez dokladů, protože nemají oficiální status uprchlíků.
