Brusel - Představitelé členských zemí Evropské unie mají v sobotu v Římě naznačit, jak vidí další budoucnost EU.
Nebude to ale jednoduché.
Na tuto otázku totiž mají velmi rozdílné názory. V italské metropoli se proto čeká mezi zástupci osmadvacítky rozsáhlá debata.
První krok k reformě unie udělala Evropská komise.
Ta nedávno zveřejnila tzv. Bílou knihu, která nabízí pět základních scénářů budoucí integrace EU. O tom, který zvolí, musí nejdřív rozhodnout prezidenti a premiéři členských zemí unie.
Poměrně jasno mají Německo, Francie, Španělsko a Itálie. Představitelé těchto zemí se na nedávném summitu ve Versailles shodli, že stojí o tzv. vícerychlostní Evropu.
"Musíme mít odvahu umožnit některým státům jít kupředu rychleji, než chtějí jiné země," říká německá kancléřka Angela Merkelová. "Spolupracovat ale vždycky budou moct i ti, kteří zůstanou pozadu," dodává.
Francouzský prezident François Hollande si myslí, že bez vícerychlostní Evropy hrozí rozpad EU.
Znovu rozdělená Evropa
Část států by se v tomto případě oddělila v rámci unie od ostatních a víc spolupracovala v určitých oblastech.
Země eurozóny by mohly například sjednotit daňové systémy, mít jednoho ministra financí a sdílet jeden rozpočet.
K myšlence užší integrace v ekonomických otázkách se kromě čtyř zmíněných států přiklánějí i Belgie, Lucembursko, baltské země, Finsko, Portugalsko, Rakousko nebo Slovinsko. Tyto země by tak s možností vícerychlostní Evropy zřejmě problém neměly.
Evropa pohybující se kupředu různým tempem má zastánce i v rámci Evropského parlamentu.
Volá po ní český europoslanec Jan Zahradil (ODS) a postavil se za ni šéf evropských liberálů, Belgičan Guy Verhofstadt. Podle něj Evropa potřebuje víc jednoty, což ale při současném počtu států není možné.
"Rozhodně se musíme vyhnout současnému trendu nejrůznějších výjimek a opt-outů pro každého," tvrdí Verhofstadt. "Povinnost najít jednomyslnou shodu nás paralyzuje. Pokud chceme, aby Evropa fungovala, potřebujeme jen tu jednotu, které je možné dosáhnout," dodává.
"Musíme táhnout za jeden provaz"
Vlastní summit před setkáním v Římě uspořádaly taky země Visegrádské skupiny, které ale došly k jinému názoru než jejich západní unijní sousedé.
Bojí se totiž vytváření exkluzivních klubů na jedné straně a svého odsunutí na periferii na straně druhé.
"Musíme všichni táhnout za jeden provaz. Abychom ale zajistili nezbytnou flexibilitu, můžeme využít možnosti posílené spolupráce, jak je uvedeno ve smlouvách," stojí v závěrečném prohlášení, ve kterém představitelé Visegrádu zdůraznili, že chtějí zabránit dalšímu štěpení unie.
Podstatou tohoto přístupu je dělat méně, ale efektivněji.
Unie by se podle zemí V4 měla zaměřit na užší spolupráci jen v některých oblastech typu obrany nebo jednotného vnitřního trhu.
K možnosti větší spolupráce v obraně se kromě V4 kloní i Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr nebo Malta. K takto posílené spolupráci by se ale nejspíš přidaly i Španělsko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Pobaltí.
ČR si svou pozici musí ujasnit
K budoucnosti evropské integrace se během úterního zasedání senátního výboru pro záležitosti EU vyjádřil i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Žádnou z navržených cest další integrace unie zatím otevřeně nepodporuje.
"V tuto chvíli můžeme jen těžko debatovat nad scénáři, které navrhla Evropská komise," prohlásil český premiér. "Myslím si, že jednotlivé členské státy včetně ČR ten návrh teprve analyzují. My na tom taky pracujeme," dodal.
Římská deklarace ze sobotního summitu zemí EU bude mít podle něj spíš obecný charakter.
"Návrh komise vnímám jako technický podklad,"dodal Sobotka. "Dala na stůl různé varianty, které v zásadě napadnou každého z nás." ČR si podle jeho názoru bude muset udělat jasno i v tom, zda pro ni je, nebo není přijatelná vícerychlostní Evropa.
Jasno ale nemají ani čeští komunisté nebo TOP 09. Podle té není pro Českou republiku ideální žádný scénář. Pokud by se ale prosadila varianta vícerychlostní Evropy, TOP 09 by prosazovala, aby ČR patřila do unijního jádra.
Unii federalizovat, neměnit, nebo zrušit
Zbylé tři scénáře, navržené předsedou EK Junckerem, počítají buď s úplnou federalizací unie, se zachováním statu quo, nebo se zúžením pouze na jednotný vnitřní trh.
K první možnosti se nepřiklání nikdo. S druhou koketují Švédsko, Dánsko a část evropských lidovců a socialistů. "Chceme, aby evropské instituce sloužily všem bez rozdílu," prohlašuje německý křesťanský demokrat a člen výboru pro ústavní záležitosti Elmar Brok.
"Nechceme zakládat nové jen pro euroskupinu. Stejně tak nejsem zastáncem rozdělení Evropy na země platící a neplatící eurem," dodává.
Zatím se zdá, že největší šanci na úspěch mají z Junckerových scénářů vícerychlostní Evropa nebo posílená spolupráce v určitých oblastech.
V praxi ale nakonec nemusí být rozdíl mezi těmito možnostmi snadno rozeznatelný. Ve vícerychlostní Evropě už navíc podle řady expertů dávno žijeme.
