Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), nynější situaci popsal jako "nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války". Do členských států EU sousedících s Ukrajinou přišlo během prvních třinácti dnů od ruské invaze už více než 1,6 milionu běženců.
"Jsou to asi v 55 procentech malé děti, u dospělých tvoří 80 procent ženy a zbytek jsou senioři," odhadl v úterý na plenárním zasedání Evropského parlamentu český europoslanec Alexandr Vondra z ODS.
Podle odhadů OSN by přitom mohlo do EU z Ukrajiny přijít až pět milionů lidí. Brusel se proto na nápor příchozích chystá. Lídři unijních států dali vůbec poprvé zelenou režimu dočasné ochrany, který uprchlíkům z Ukrajiny usnadní nejen vstup do zemí bloku, ale zajistí jim i lepší přístup k bydlení, práci a sociálním dávkám. Navíc pomůže ulevit azylovým systémům jednotlivých zemí.
"Umožní to daleko lepší pohyb lidí, kteří přichází, po Evropské unii a jejich lepší integraci," popsala zvláštní režim česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, podle které jde o správný krok.
Není krize jako krize
Podle europoslanců projevují státy EU s Ukrajinou a jejími občany mimořádnou solidaritu. Ukrajinští uprchlíci proudí zejména do zemí střední a východní Evropy, které s Ukrajinou sousedí nebo jsou jí blízko. V těchto zemích je navíc poměrně velká ukrajinská diaspora, například v Polsku čítá až dva miliony lidí.
Přes 1,2 milionu lidí od začátku invaze na Ukrajinu zamířilo do Polska, skoro 200 tisíc do Maďarska, přes 140 tisíc uprchlo na Slovensko a více než 100 tisíc už dorazilo do Česka. V minulé migrační krizi mezi lety 2015 a 2016 přitom právě země střední Evropy žádné uprchlíky a migranty přijímat nechtěly.
Podle Šojdrové nyní nastala zcela jiná situace, kterou s předešlou migrační krizí nelze příliš srovnávat. "Do EU přichází lidé ze sousedního státu, ze země, která je nám velmi kulturně blízká. (…) Čili ochota pomáhat těmto lidem právě v zemích střední a východní Evropy je velká a je výrazně jiná, než byla u přijímání uprchlíků ze zemí Blízkého východu, z kultur, které pro země střední a východní Evropy nejsou zdaleka tak známé," vysvětluje.
Podle Šojdrové se ale liší i přístup EU jako takové. Speciální režim tehdy aktivován nebyl, přestože své příznivce měl už tehdy. "V roce 2015 jsem nebyla sama, kdo chtěl, aby EU aktivovala institut dočasné ochrany i pro uprchlíky z Blízkého východu, což by umožnilo z nelegální a anonymní migrace udělat migraci lidí, kteří by byli registrováni," říká europoslankyně.
Při minulé migrační krizi, kdy byly pod tlakem státy jižní Evropy, také lídři diskutovali, zda lidi mířící do Evropy přerozdělit mezi členské státy na základě kvót. Tento systém ale nakonec podporu nedostal. Nyní státy o kvóty, alespoň prozatím, neusilují. "Samozřejmě uvítáme jakoukoliv pomoc. Logistickou, finanční i jinou, ale nemoralizujeme a nežádáme žádné kvóty," řekl na plénu Vondra.
V současné krizi by na druhou stranu mělo fungovat rozdělení zátěže mezi členské státy na základě aktivovaného režimu dočasné ochrany. Jak avizovala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, Evropská komise má v plánu v nejbližších dnech vydat vodítka pro členské státy, aby věděly, jak speciální režim uplatňovat.
Brusel přesměroval miliardy eur
Brusel v souvislosti s masivním přílivem uprchlíků z Ukrajiny přesměroval miliardy eur na humanitární i jinou pomoc. Unie poskytne na řešení důsledků války 500 milionů eur ze svého rozpočtu. Ty zamíří na Ukrajinu i mimo ni.
Kromě toho Komise uvolnila pravidla pro čerpání unijních fondů. Členské státy tak budou moci evropské peníze využít k tomu, aby uprchlíkům zajistily vzdělání, práci, bydlení, zdravotní péči či potraviny a oděvy.
Podporu nabídne i mimořádná obálka peněz označovaná názvem REACT-EU, kterou Unie vytvořila v minulosti na boj s pandemií koronaviru. V roce 2022 si z ní budou moci státy proplácet náklady spojené s péčí o uprchlíky. K dispozici by měly mít zhruba 10 miliard eur.
Svou roli v podpoře mají kromě peněz i unijní agentury. Na některých hraničních přechodech, například na hranici mezi Ukrajinou a Moldavskem, pomáhají nápor zvládat příslušníci evropské pohraniční stráže (Frontex). Rumunsko pak například požádalo o pomoc Agenturu EU pro otázky azylu. Ta zahájila činnost teprve letos v lednu a poskytuje zemím EU operativní a technickou podporu a zajišťuje efektivnější posuzování žádostí o azyl.
