Brusel - Dálková kamionová doprava nebude součástí chystané novely směrnice EU o vysílání pracovníků. Po devíti hodinách jednání, které skončilo až dnes kolem jedné hodiny v noci, se na tom dohodlo bulharské předsednictví EU a zástupci europarlamentu a Evropské komise.
Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která se schůzky zúčastnila, ráno připomněla, že Česká republika právě o vyjmutí tranzitní dopravy dlouhodobě usilovala.
"Věřím, že uzavřená dohoda je vyvážená a respektuje hlavní výhrady, které k návrhu měly jednotlivé instituce," uvedla na dopolední tiskové konferenci komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti Marianne Thyssenová. Kompromis se podle ní drží představy komise, umožňuje ale lepší boj se zneužíváním pravidel.
Modernizaci pravidel z roku 1996 představila Evropská komise v březnu 2016, od té doby se o věci vyjednává. Unijní exekutiva se snažila o zajištění spravedlivých platových podmínek pro pracovníky, kteří působí v jiné zemi, včetně třeba toho, že by měli být odměňováni podle pravidel země, ve které působí.
Dohoda na podobě novely směrnice, uzavřená dnes v noci, je podle Dlabajové prozatímní. Znovu se zástupci členských zemí nad věcí sejdou 19. března. Podle zástupkyně bulharského předsednictví by se finální hlasování v europarlamentu mělo uskutečnit ještě v první polovině letošního roku.
"Vyjmutí dopravy z obecných pravidel pro vyslané pracovníky, která byla primárně nastavena především pro stavební sektor, považuji za obrovský úspěch," poznamenala Dlabajová.
Rozhodnutí podle ní otevírá prostor vypracovat pro dálkové řidiče specifická pravidla a nastavit je tak, aby odpovídala reálné situaci na trhu.
Dlabajová dodala, že europarlament je v této věci rozdělený, hodlá se ale snažit o "konstruktivní diskusi, podloženou argumenty" a fakty.
Vyjmutí kamionové dopravy a řešení této problematiky speciální úpravou si kvůli svým dopravcům nepřála jen Česká republika a další země ze středu a východu unie, ale také státy jako Portugalsko či Španělsko. Také na jejich řidiče by totiž složitým způsobem dopadala pravidla týkající se například mzdy obvyklé pro každou zemi či dalších náhrad.
Mezi změnami proti původní, komisí navržené podobě směrnice je zkrácení maximální doby vyslání pracovníka, tedy doby, než se na zaměstnance budou muset začít vztahovat národní předpisy země, do které byl vyslán. Komise původně navrhovala 24 měsíců, členské země se ale loni v říjnu dohodly na 18 měsících, kratší dobu prosazovala především Francie.
Také nynější výsledný kompromis předpokládá období 12 měsíců s možným prodloužením o dalšího půl roku, odpovídá tedy v praxi oněm 18 měsícům. Podle diplomatických informací by měly mít na základě noční domluvy členské státy po přijetí novely dva roky na převedení jejích pravidel do svého národního práva.
Už v říjnu se členské země unie také domluvily na odkladu uplatňování pravidel v mezinárodní automobilové dopravě do doby, než v této oblasti začne platit speciální úprava projednávaná v rámci takzvaného silničního balíčku.
Stále však není jasné, co bude nynější dohoda znamenat pro lokální úpravy této problematiky ve státech jako Německo nebo Francie. V Německu platí od poloviny roku 2016 zákon o tom, že zahraniční řidiči musí dostávat německou minimální mzdu. Nedávno toho využil jeden český řidič, který si vysoudil doplatek peněz do této výše.
"Rozhodnutí soudu je ale sporné proto, že rozdíl musí zaplatit zákazník dopravní společnosti, a nikoliv jeho zaměstnavatel," říká český ministr dopravy Dan Ťok. "Nebezpečí, že čeští řidiči, kteří nedostanou minimální mzdu, si ji budou schopni vysoudit na konečném zákazníkovi, povede k tomu, že dopravce nejen z České republiky, ale z jakékoliv jiné země používat nebudou," říká Ťok.
