Tripolis - Přes jižní hranici proudí do Libye občané afrických států, jako je Nigérie, Guinea nebo Pobřeží slonoviny. Ti pak často nasedají do člunů a plují přes Středozemní moře až k italským břehům.
Velká většina z nich nemá nárok na azyl, protože neprchají před válkou nebo politickým pronásledováním.
Podle statistik OSN je přes 70 procent lidí, kteří do Itálie z Libye připlují, ekonomickými migranty.
Evropa chce tyto lidi zastavit. Ráda by k tomu využila i přímo libyjské kmeny.
Italský ministr vnitra Marco Minniti bude proto ve čtvrtek v libyjském hlavním městě Tripolisu jednat s jejich zástupci. Konkrétně se setká se starosty obcí z jihu země.
Itálie chce, aby tamní úřady zlepšily ostrahu jižní hranice a zasáhly proti pašerákům, kteří migranty do země vozí.
V Libyi neexistuje funkční centrální vláda, takže Italové musí jednat s představiteli místních samospráv, často fungujících na základě kmenové příslušnosti.
Jiné zdroje pro místní
"Obchod s lidmi je dnes bohužel jedním z hlavních ekonomických zdrojů, ze kterých Libye žije," připomněl italský ministr vnitra Minniti před odletem do Tripolisu.
Je proto podle něj nutné "nabídnout občanům Libye nějaký jiný zdroj obživy". V opačném případě se nedá očekávat, že Libyjci proti migraci skutečně zasáhnou.
Řím jedná s představiteli jiholibyjského regionu Fezzán o rozvojové pomoci, jako je budování silnic, nemocnic a další infrastruktury. Ta by měla zlepšit životní situaci místních obyvatel.
Italové mají podporu ostatních zemí Evropské unie, které na pomoc Libyi přispějí.
Kromě rozvojových projektů poskytnou peníze taky na vybavení a výcvik pro libyjskou pohraniční stráž na jihu země i na libyjskou pobřežní stráž. Ta by měla zastavovat lodě, na kterých pašeráci vozí migranty přes Středozemní moře do Itálie.
Český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) navrhne vládě, aby Česko na podporu těchto aktivit poskytlo 800 tisíc eur, tedy skoro 21 milionů korun.
Pokud o to Itálie požádá, mohla by ČR zároveň na její území vyslat policisty. Ti by pomáhali s vyhošťováním migrantů, kteří v zemi nedostanou azyl.
Přijměte je taky
Itálie ale zároveň chce, aby ostatní země Evropské unie ukázaly i jinou solidaritu než finanční nebo materiální.
Požaduje, aby státy jako Španělsko, Francie nebo Malta ve svých přístavech přijímaly lidi, které pobřežní stráž nebo lodě humanitárních organizací zachrání na moři. Momentálně takto zachránění běženci míří jen do Itálie.
Ostatní středomořské země to ale odmítly.
Francouzi a Němci naproti tomu slíbili, že urychlí přijímání uprchlíků z Itálie v rámci platných evropských kvót. Na základě nich by si měly země EU rozdělit jen skutečné uprchlíky, kteří mají nárok na azyl.
Česko v rámci kvót přijalo 12 uprchlíků z Řecka, z Itálie ani jednoho.
A vláda nedávno schválila, že Česká republika už nikoho dalšího ani nepřijme. Evropská komise poté s Českem a taky Polskem a Maďarskem zahájila právní řízení kvůli nerespektování platných evropských zákonů.
Změna pro humanitární organizace
Itálie zároveň s podporou Evropské unie pracuje i na nových pravidlech, kterými by se měly ve Středozemním moři řídit lodě humanitárních organizací.
Několik italských prokurátorů je totiž nařklo z přímé spolupráce s pašeráky migrantů.
Podle těchto tvrzení jsou některé humanitární organizace v přímém kontaktu s pašeráky. Domlouvají s nimi, kde běžence plující na provizorních lodích zachrání.
To podle kritiků působí na migranty jako pobídka, aby se na nebezpečnou plavbu vydali.
Humanitární organizace však obvinění odmítají. Tvrdí, že pouze dělají svou práci - tedy zachraňují lidi, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života.
Itálie přesto ve svých nových pravidlech nejspíš zakáže těmto lodím hlídkování přímo v libyjských vodách nebo koordinaci záchranných operací s lidmi na libyjském území. Lodě těch organizací, které tato pravidla nedodrží, by pak Italové nemuseli vpustit do svých přístavů.
Populární trasa
Do Itálie letos z Libye připlulo zhruba 90 tisíc lidí, což je o pětinu víc než za stejné období loňského roku. Asi 2200 běženců při plavbě zahynulo.
Trasa do Itálie přes Libyi je tak v současnosti hlavní cestou, kudy se migranti do Evropy dostávají.
Do Řecka, kam v letech 2015 a 2016 přišlo z Turecka přes milion žadatelů o azyl, už naopak od loňského jara proudí jen minimum lidí. Pomáhá tomu i dohoda s Ankarou o zadržování migrantů.
