Káhira - Osmnáct měsíců po začátku egyptské revoluce se situace v zemi nestabilizuje. Spíš naopak.
Svržený egyptský diktátor Husní Mubarak je na pokraji života a smrti. V noci z úterý na středu dokonce médii proběhly zprávy, že prodělal klinickou smrt.
Úřady je sice později dementovaly s tím, že 84letý Mubarak utrpěl mrtvici, jeho stav je kritický a při životě ho udržují přístroje. Nic to ovšem nemění na tom, že i kdyby se z kómatu probral a jeho stav se zásadně zlepšil, stráví zbytek života ve vězení.
To ale neznamená, že režim bývalého prezidenta řekl své poslední slovo. Lépe řečeno velmi silná armáda, kterou desetiletí využíval jako nástroj moci.
Země za sebou sice má první svobodné parlamentní i prezidentské volby, ani ty ale zatím nepřinesou klid a stabilitu.
Ústavní soud totiž minulý týden rozhodl, že parlament, jejž na konci minulého roku ovládli islamisté, byl kvůli kombinaci poměrného a většinové systému obsazen v rozporu s ústavou, tudíž musí být rozpuštěn.
Rozhodnutí soudu je paradoxní. Údajně protiústavně zvolení zákonodárci tou dobou pracovali na nové ústavě, jež měla nahradit tu stávající, sepsanou ještě za vlády Mubaraka.
Podle komentátorky CNN Ashley Fantzové lze navíc jen těžko uvěřit, že Ústavní soud vynesl verdikt v době, kdy země volila prezidenta náhodou.
Generálové si moc podrží
Nový prezident, jehož jméno by mohlo být známo už ve středu, se sice má stát nejmocnějším mužem Egypta a zárukou vlády civilistů. Poslední vývoj ale naznačuje, že pokud vyhraje kandidát Muslimského bratrstva (islamistů) Muhammad Mursí (odhady mu přisuzují 52 %), rada generálů se postará o to, aby měl díky ústavě okleštěné pravomoci.
Podle komentátorů je tak stále jasnější, že se dvacetihlavá rada generálů (Nejvyšší rada ozbrojených sil) nehodlá moci nad zemí pyramid vzdát.
Zavázala se přitom, že vládu civilistům předá 1. července, kdy má být jmenován nový prezident.
Generálové navíc teď zásadním způsobem rozšířili pravomoci vojáků, policistů a agentů tajné služby. Ti mohou zatýkat civilisty mimo jiné i za protesty, které se v ulicích opět rozhořely.
To, co se teď v Egyptě děje, mnozí označují za ústavní převrat, který může vyvolat další nepokoje a destabilizovat situaci v celém regionu.
Revoluce se nepovedla, je čas to přiznat
Ředitel amerického Institutu blízkovýchodní studií Mark Lynch magazínu Foreign Policy řekl, že v Egyptě probíhá "nejhloupější transformace v historii".
"Rozhodnutí Ústavního soudu je absurdní, destruktivní a podkopává celý rok egyptského politického vývoje. Země zůstane bez parlamentu, ústavy jen s národ rozdělujícím prezidentem. Myslím, že je na čase přiznat, že egyptská revoluce skončila zklamáním," míní Lynch.
Ať už se situace vyvine jakkoliv, sen iniciátorů revoluce o sekulárním a plně demokratickém státu už se rozplynul. Prodemokratičtí aktivisté totiž nedokázali vytvořit jednotnou politickou ideu, ani postavit dostatečně silného prezidentského kandidáta. Moc, jež svrhla donedávna nedotknutelného Mubaraka, se tím roztříštila.
Podle egyptského blogera a žurnalisty Mahmúda Salema, jehož příspěvky se staly v době revoluce velmi populární, stojí země na rozcestí. Ani jedna ze dvou cest ale nevede do demonstranty žádaného cíle.
"Naše revoluce volala po civilním (sekulárním) státě bez nadvlády náboženství nebo armády. A vláda Mursího by vedla k vybudování islamistického a vojenské státu v jednom," shrnuje.
