Řím/Tripolis - Plavba přes Středozemní moře do Itálie je pro uprchlíky z Afriky jednou z hlavních cest do Evropy. Letos už dorazilo z Libye k italským břehům přes 100 tisíc běženců.
Snižovat jejich počty měla dohoda mezi Itálií a právě Libyí. A italský premiér Paolo Gentiloni nedávno oznámil, že počet migrantů se v srpnu skutečně snížil o 80 procent oproti loňskému roku.
Jenže minulý měsíc se vše změnilo a počet uprchlíků začal opět stoupat.
Podle médií zřejmě selhala italská snaha platit libyjským ozbrojeným milicím za to, že budou běžence zadržovat na svém území.
Britský deník The Guardian poukazuje na to, že se v posledních dnech rozhořely boje v libyjském městě Sabratha, které leží asi 70 kilometrů západně od metropole Tripolis.
Sabratha byla dlouho známa jako základna, odkud pašeráci přepravovali nejvíc utečenců z Libye do Itálie. Před několika měsíci ji však přestali používat, protože místní ozbrojenci zabránili uprchlíkům v nástupu na lodě a většinu z nich zahnali do táborů za městem.
Peníze za zastavení migrantů
Město a jeho okolí ovládají dvě organizace - brigáda Anas al-Dabbaší a skupina, kterou řídí takzvané Operační středisko pro boj proti Islámskému státu.
Anas al-Dabbaší byla podle OSN jednou z největších organizací pašeráků lidí v Libyi. A ozbrojenci z Operačního střediska sice bojovali proti teroristům z Islámského státu, ale zároveň je jejich spojencem jedna z radikálně islamistických skupin.
Obě formace pak tvrdí, že jsou podřízeny mezinárodně uznané libyjské Vládě národní jednoty se sídlem v Tripolisu, kterou jako jedinou uznává OSN.
Ozbrojenci v Sabratě tak podle listu The Guardian dostávali peníze od vlády v Tripolisu za to, že zastaví migranty směřující do Evropy. Kabinet má peníze od Evropské unie a Itálie.
Sama italská vláda navíc poslala před několika měsíci velkou dodávku humanitární pomoci přímo do Sabrathy, konkrétně do místní nemocnice. Ta je pod správou starosty města, které podle svých slov kontroluje Operační středisko, píše britský deník.
A agentura Reuters zároveň poukazuje na nepotvrzené informace, podle kterých brigáda Anas al-Dabbaší dostala přímo od Itálie pět milionů eur na to, aby zastavila uprchlíky směřující do Evropy.
Italská vláda to odmítá, financuje podle svého vyjádření jen vládu v Tripolisu.
Spory mezi vládou a mocným generálem
Jenže před několika týdny začaly spolu obě skupiny ozbrojenců v Sabratě bojovat. Důvody jsou nejasné.
Zároveň se navzájem obvinily z pokusů obnovit pašování lidí a z ozbrojeného "obtěžování".
Za poslední tři týdny zemřelo v Sabratě a okolí podle Vlády národní jednoty téměř třicet lidí a dalších 170 utrpělo zranění. Spolu s tím začaly z pobřeží odplouvat lodě s uprchlíky do Itálie.
Není zcela jasné, která z válčících stran se vrátila k pašování lidí a proč. Některé zdroje tvrdí, že je to nátlak na vládu v Tripolisu, aby posílala do Sabrathy více peněz.
Zmatků v Sabratě se mezitím snaží využít mocný libyjský generál Chalífa Haftar, který se svojí takzvanou národní armádou ovládá velkou část Libye.
Neuznává autoritu vlády v Tripolisu a spolupracoval s konkurenční vládou v Tobrúku. Navíc údajně navázal styky s jednou z ozbrojených skupin v Sabratě, Operačním střediskem pro boj proti Islámskému státu.
To by Haftar podle médií na druhou stranu i rád zničil. Jak už bylo řečeno, Operační středisko je napojeno na starostu Sabrathy. A ten má velké politické ambice.
Haftar tak minulý týden v italském deníku Corriere Della Serra označil jakékoliv dohody Itálie s libyjskými milicemi za chybu.
Sám sebe navíc jmenoval jako nejlepšího příjemce italské a evropské pomoci. "Pro kontrolu hranic mohu poskytnout lidskou sílu, ale Evropané musí poslat pomoc, drony, helikoptéry, brýle pro noční vidění a vozidla," řekl.
Zmatek v zemi
Situace kolem Sabrathy odráží stav celé země, kde spolu válčí různé znepřátelené frakce a stále se proměňující aliance.
Pro Západ je těžké najít v Libyi důvěryhodného spojence. Vláda v Tripolisu je sice mezinárodně uznaná, ale kontroluje fakticky jen část města a hlásí se k ní pochybné skupiny včetně některých islamistů.
A generál Haftar, kterého částečně podporuje Moskva, na jednu stranu tvrdí, že chce nezávislou demokratickou Libyi a bojuje proti islamistům. Na druhou stranu ale nechává radikály vládnout na části jím obsazeného území. Jeho vojáci jsou také podezřelí z porušování lidských práv.
