Quito - Před rokem se o ni neúspěšně pokoušel venezuelský prezident Hugo Chávez a snaha prosadit ji přivedla Bolívii na pokraj občanské války. Podle všeho ovšem prošla až v Ekvádoru. O čem je řeč?
O reformě ústav, kterou se snažilo či snaží prosadit trio latinskoamerických levicových nacionalistů: Hugo Chávez, Evo Morales a Rafael Correa.
Až poslední jmenovaný se zřejmě dočkal úspěchu. Podle předběžných výsledků referenda, které podle agentury Reuters potvrdily úřady, získal Correa 63 procent hlasů. Porážku v hlasování už přiznala i opozice.
Dvojí předběžné odhady výsledků referenda, v němž lidé od Galapágských ostrovů po ty nejmenší indiánské vesničky rozhodovali o dalším směřování země, přisuzovaly Correovi zisk 66, respektive 70 procent hlasů.
"Ekvádor se dnes rozhodl stát novým národem, staré struktury byly poraženy," řekl Correa stovkám slavících příznivců. "Potvrzují se výsledky občanské revoluce," dodal.
To Hugo Chávez sice v roce 1999 uspěl se svým prvním návrhem, ale druhá reforma v prosinci minulého roku neprošla. Podobně ani bolivijskému Moralesovi se nepodařilo přesvědčit opozici, aby jeho iniciativu podpořila, země naopak v posledních měsících pod náporem protestů kolabuje.
Correa přinesl stabilitu
Ačkoliv osoba prezidenta Correy i nová ústava zemi rozdělovala podobně jako ve Venezuele nebo Bolívie, na rozdíl od těchto dvou států podle všeho ekvádorský návrh prošel.
Země totiž není tak etnicky a geograficky polarizovaná jako Bolívie a opozice nemá tak silnou podporu střední třídy jako ve Venezuele. Levicová nacionalistická politika ekonoma vystudovaného v USA sice přinesla na jednu stranu svár, na druhou však také určitou stabilitu a vládu pevné ruky opírající se nejen o chudé, ale i o relativně bohatší Ekvádorce.
V zemi, která před jeho zvolením za deset let vystřídala sedm prezidentů a dvě junty, je relativní stabilita Correovy vlády kvitována s povděkem. Alternativou k němu byl v posledních prezidentských volbách navíc morálně sporný banánový král Álvaro Noboa, nejbohatší muž v Ekvádoru.
Posílení moci prezidenta a státu
Kritikům návrhu nové ústavy zejména vadí přílišné posilování pravomocí prezidenta, a to v podobných rozměrech jako v případě loňského venezuelského pokusu.
Correa by si například na úkor centrální banky zajistil dohled nad měnovou politikou země, mohl by být znovu zvolen do prezidentského křesla nebo jednou během svého úřadování rozpustit parlament.
Stát by byl také schopen vyvlastnit nepoužívanou zemědělskou půdu, omezit velikost latifundií a zvýšit svůj vliv v klíčových sektorech jako je ropný průmysl nebo hornictví.
Solidarita a důstojnost
Návrh však zaručuje i bezplatné zdravotní pojištění pro starší občany, povoluje registrované partnerství osob stejného pohlaví a zmírňuje tresty za vlastnictví drog pro osobní potřebu.
"Nechceme společnost chudých," citovala ještě před referendem místní média prezidenta. "Chceme společnost vlastníků, rozvíjející se pro všechny, solidární společnost, důstojnou a suverénní."
