Washington - Americký federální soud ve Washingtonu uložil doživotí a tři třicetileté tresty čtveřici bývalých členů soukromé americké ochranky Blackwater za vraždy iráckých civilistů v Bagdádu v roce 2007. Informovala o tom agentura AP.
Doživotní trest soud vyměřil Nicholasi Slattenovi. Paul Slough, Evan Liberty a Dustin Heard mají za mřížemi strávit 30 let a jeden den.
Novinářská cena 2014
Reportér Martin Novák je potřetí za poslední rok na Ukrajině. Podpořte ho i celé ukrajinské zpravodajství Aktuálně.cz v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Čtveřice byla už loni v říjnu usvědčena z vražd 14 neozbrojených lidí a dalších trestných činů.
Soudce Royce Lamberth výše trestů oznámil po celodenním slyšení, během něhož obhájci odsouzených požadovali mírnější tresty a žalobci naopak ještě přísnější potrestání.
Žalobci v pondělí střelbu popisovali jako nevyprovokovaný útok na civilisty a uvedli, že odsouzení neukázali lítost a odmítli odpovědnost za čin. Prokurátor Patrick Martin vyzval soud, aby vzal v potaz závažnost činu a počet mrtvých a raněných.
Podle Martina je třeba brát v potaz každou oběť. Mezi nimi přitom byly i ženy a děti. Dalších 18 lidí bylo zraněno.
"Tito muži odmítli přijmout v podstatě jakoukoli odpovědnost za své činy a za krveprolití, která tehdy způsobili," řekl Martin.
Agenti bezpečnostní agentury tvrdili, že považovali Iráčany za útočníky.
Bránili se prý proto, že doprovázeli americkou diplomatickou kolonu. Podle Iráčanů ale stříleli bezdůvodně.
Obhajoba naopak tvrdila, že Američané stříleli v sebeobraně, když se sami stali terčem střelby. Tresty v délce desítek let jsou podle obhájců neústavně tvrdé pro muže, kteří pracovali ve stresujícím válečném prostředí, mají za sebou vojenskou kariéru a také mají své rodiny.
Obhájci rovněž poukázali na to, že muži měli na svou ochranu k dispozici zbraně, které jim poskytlo americké ministerstvo zahraničí. "Tresty by měly být v rozmezí civilizovaných standardů," prohlásil obhájce David Schertler.
Irák po incidentu odebral Blackwateru licenci působit na svém území. Incident roznítil v Iráku protiamerické nálady a byl tam vnímán jako důkaz arogance a beztrestnosti bezpečnostních agentur. V USA vyvolal rozhořčené diskuse o pravomoci bezpečnostních firem a jejich napojení na americké vládní orgány.
