Hospoda The Castle v londýnské městské části Islington klame názvem. Do hradu, jak evokuje její honosné jméno, má daleko. Pár míst na sezení v přízemí a několik stolků na střešní terase však mají své kouzlo. Na pintu piva sem před mnoha lety pravidelně chodila i parta mužů v důchodovém věku. Prošedivělé vlasy a klenutá bříška jim na elánu neubíraly. Nebyla to totiž ledajaká skupinka přátel.
Brian Reader vždy platil za jejich šéfa. Sedmdesáté narozeniny měl dávno za sebou a životních zkušeností posbíral jako málokdo. Mnozí by na ně nebyli pyšní, Reader však ano. Poprvé ho policie chytla při krádeži už jako jedenáctiletého. V roce 1983 byl jedním ze členů gangu, který vyloupil sklad Brink's-Mat v Londýně, odkud si lupiči odnesli zlato a šperky. Nešlo o čistou akci. Agresoři vtrhli do budovy, zmlátili členy ostrahy a polili je benzinem. Za loupež si Reader odseděl osm let.
Záznamy v trestním rejstříku měl i muž, který v hospodě sedával naproti Readerovi. Terry Perkins byl rovněž v roce 1983 členem skupinky, která s upilovanými brokovnicemi vtrhla do trezoru společnosti Security Express. Lupiči si odnesli miliony liber v hotovosti. Příliš si je ale neužili. Perkins si u soudu vyslechl 22 let vězení. Po odpykání části trestu ho propustili.
Michael Seed byl oproti kolegům spíše tichým a tajemným mužem. Specializoval se na bezpečnostní systémy. Šedesátníci John "Kenny" Collins, William Lincoln a Carl Wood rovněž příliš nevynikali. Posledním do party byl Danny Jones. V hlavě od roku 2012 nosil plán na loupež, která o tři roky později plnila titulní stránky deníků po celém světě. Gang důchodců si vyšlápl na trezor společnosti Hatton Garden, ve kterém byly uloženy cennosti v hodnotě stamilionů liber.
Jonesovo důsledné plánování se vyplatilo. Pro komplikovanou akci si šestice postarších pánů vybrala velikonoční svátky mezi třetím a šestým dubnem 2015. Krátce po deváté večer o Zeleném čtvrtku pracovníci ostrahy uzamkli hlavní dveře Hatton Garden Safe Deposit a vydali se domů. Do práce se měli vrátit až v úterý. V podzemí budovy se nacházel sejf, který ukrýval desítky bezpečnostních schránek. Menší i větší firmy z celého Londýna zdě měly uloženy cennosti. Šperky, diamanty i hotovost. Uklidňovaly se tím, že jejich majetek je v bezpečí, které zajišťovaly bezpečnostní systémy, kamery a tlusté betonové stěny.
Jeden vrták a stařecká trpělivost
Reader toho večera zavřel dveře svého domu v Kentu a na kradenou průkazku odjel autobusem do dějiště loupeže. Za okny v klidu sledoval potemnělé ulice a v hlavě si přehrával plán na následující hodiny. Jones, Wood a Perkins přijeli v bílé dodávce, kterou řídil Collins. Ten později vyčkával v autě na strategickém místě, ze kterého viděl oba vstupy do budovy. Pochopitelně dorazil i Seed.
Všichni byli navlečeni do údržbářských kombinéz. Reader měl na sobě rovněž reflexní vestu a na hlavě zářivě žlutou přilbu. V klidu z dodávky vyložili tašky plné vybavení a plastové kontejnery na kolečkách určené pro odvoz lupu. Policie později uvedla, že v oblasti nezaznamenala žádné podezřelé hovory, lupiči si totiž přinesli malé vysílačky, přes které akci koordinovali. Do budovy se dostali bez jakéhokoli násilného vniknutí, podle vyšetřovatelů museli mít kopii klíčů.
Uvnitř si přivolali výtah. Nenastoupili však do něj. Poslali ho do druhého patra, kde ho zablokovali. Otevřeli vstup do výtahové šachty a spustili se dolů. Náčiním, které si přinesli s sebou, v podzemním patře otevřeli výstup z šachty. Hlavní role se na chvíli chopil Seed, který deaktivoval bezpečnostní systémy. Dodnes není jasné, jaký postup použil. Vyšetřovatelé našli přestříhané kabely od většiny systémů, Seed je zřejmě po dobu loupeže navedl na jiný okruh, aby se příslušná čidla nesepnula. Největší výzva ale měla teprve přijít.
Před Readerem a jeho týmem byla dva metry tlustá betonová zeď. Lupiči se rozhodli, že se ani nepokusí otevřít dokonale zabezpečené dveře sejfu. Zvolili mnohem přímočařejší postup. Z tašky vybalili rozměrný vrták Hilti DD350, který by dnes přišel v přepočtu na asi sto tisíc korun. Cílem bylo vyvrtat tři propojené díry, kterými by se dovnitř sejfu protáhli nejštíhlejší členové týmu.
Rozžhavený vrták po desítkách minut konečně projel posledními centimetry betonu. Lupiči si mysleli, že mají vyhráno. Narazili však na masivní kovovou skříň, která byla pevně ukotvena k podlaze a stropu. Mysleli si, že se ji podaří převrhnout, ale nešlo to. Krátce po půlnoci ze čtvrtka na pátek se na centrále policie nedaleko místa loupeže rozsvítil tichý alarm. Seed zřejmě nebyl zcela precizní. Strážníci viděli, že se v Hatton Garden něco děje. Překvapivě však nereagovali. Policie se později za neprofesionalitu noční směny omluvila s vysvětlením, že se neřídila platnými postupy.
Upozornění na podezřelý pohyb v prostorách budovy dostal i jeden ze členů rodiny, která vlastní společnost Hatton Garden Safe Deposit Ltd. Vysvětlení, proč ho alarm nechal klidným, je bez přehánění absurdní. Alarm se prý v minulosti spustil opakovaně, mnohdy i kvůli pohybu hmyzu v prostorách budovy. K Hatton Garden se až po hodině vypravila hlídka policistů. Budovu však zkontrolovala pouze zvenku a zase odjela.
Miliony nechali stát na ulici
Uvnitř se mezitím lupiči rozhodovali, co dál. Bylo jasné, že se současným vybavením se nepohnou z místa. V pátek v osm ráno se rozhodli, že akci přeruší. Část věcí nechali na místě a odjeli. Dokoupili si další náčiní a vyčkávali. O den později krátce po deváté večer byli zpět. Zatímco Wood na poslední chvíli vycouval a akce se odmítl účastnit, zbytek týmu se vrátil k rozdělané práci. Tentokrát dokázali těžkou skříň povalit a otvorem v betonové zdi se protáhli dovnitř.
Pracovali celou noc, podařilo se jim otevřít přes sedmdesát bezpečnostních schránek. Úzkou dírou lup podávali ven, kde ho uložili do plastových kontejnerů. Vše šlo bez jediného zádrhelu. Perkinsovi se však zničehonic začala motat hlava. Dlouhé roky se potýkal s cukrovkou a tušil, že je zle. O pár sekund později zkolaboval. Naštěstí měl u sebe potřebné léky a po chvíli už byl zpět na nohách a pokračoval v práci.
V neděli kolem půl sedmé ráno měli hotovo. V kontejnerech byly podle některých odhadů cennosti v hodnotě až 200 milionů liber (přes pět miliard korun). Nutno podotknout, že odhadovaná výše lupu se značně liší. Policie oficiálně mluví o asi čtrnácti milionech, v britských médiích, která se odvolávala na věrohodné zdroje, padaly i částky okolo dvou set milionů.
Londýn se pátého dubna teprve probouzel, když Reader a jeho tým naskakovali do dodávky a odjížděli pryč. Zamířili do Collinsova domu. Kontejnery s lupem nechali stát na dvorku. Později se pro ně vrátili a většinu z ukradených cenností si rozdělili. Každý se pak se svým podílem odebral domů.
Policie dorazila do Hatton Garden až v úterý ráno. Tiskové prohlášení vydané krátce po prvním ohledání místa činu ukazuje, že troufalost lupičů překvapila i vyšetřovatele. "Na místě na nás čekal jeden velký chaos. Sejf byl pokryt prachem a sutinami, na podlaze se válely dvířka bezpečnostních schránek a nástroje použité k jejich otevření. Vyšetřovatelé nyní pracují na identifikování lidí, kterým patřily bezpečnostní schránky, abychom mohli zjistit, kolik cenností ze sejfu zmizelo. Ujišťujeme veřejnost, že děláme všechno pro to, abychom zloděje dopadli," stojí v tiskovém prohlášení metropolitní policie.
Smrt ve vězení
Už desátého dubna bylo jasné, že strůjci loupeže dlouho unikat nebudou. Deník The Daily Mirror zveřejnil záběry z bezpečnostní kamery. Většinu zvládli Reader a jeho kumpáni deaktivovat, zapomněli však na jednu u požárního schodiště. Policie už věděla, kdo za loupeží stojí. Trpělivě však sbírala důkazy. Pomocí odposlechů vyšetřovatelé zachytili konverzaci mezi lupiči, když se bavili o ukradených špercích. Instalovali také skryté kamery do hospody The Castle. Finální zátah přišel ve chvíli, kdy se část gangu sešla na předem domluvené adrese ve městě Enfield. Policie je dopadla s částí lupu v rukách.
Reader si měl odsedět šest let ve vězení. Propustili ho v roce 2018, i kvůli komplikacím spojeným s rakovinou prostaty. Za mřížemi rovněž prodělal několik mrtvic. Na svobodě trávil čas převážně ve svém domě v Dartfordu, kde si užíval s rodinou. S podobným trestem od soudu odešel i Collins. Danny Jones dostal sedm let a pokoušel se spolupracovat s prokuraturou. Chtěl se dokonce zbavit svého podílu z loupeže a policistům řekl, kde je ukrytý. Ti o něm už dávno věděli a Jones se vězení nevyhnul.
Terry Perkins zemřel ve vězení v roce 2018, dlouhodobě ho trápila cukrovka, ke které se za mřížemi přidaly i problémy se srdcem. Wood si odseděl šest let, ve výpovědi uvedl, že se loupeže účastnil jen kvůli dluhům. Jeho kumpáni mu prý neodpustili, že uprostřed loupeže odmítl pokračovat. Údajně mu nikdy nevyplatili jeho podíl, policie v jeho domě nenašla žádné šperky ani hotovost. William Lincoln strávil ve vězení sedm let.
Výjimkou byl expert na bezpečnostní systémy Michael Seed. Zatčení se vyhýbal tři roky, žil přitom zhruba tři kilometry od místa loupeže. Policisté ho zadrželi až v roce 2018, soud mu uložil nejvyšší trest ze všech členů gangu, a to deset let.
Velká část lupu se nikdy nenašla. Mimo pochybného bohatství si skupinka postarších výtržníků odnesla z památné loupeže i slávu. Dobře naplánovaná akce se stala předlohou pro dokumentární pořady a hrané filmy. Tím nejznámějším je hvězdně obsazený snímek Králové zlodějů, ve kterém si zahrály hvězdy jako Michael Caine, Jim Broadbent nebo Ray Winstone.
Seriál Aktuálně.cz Slavné loupeže
Seriál Slavné loupeže, který na Aktuálně.cz vychází každých čtrnáct dní, mapuje historické i nedávné loupeže, které se z mnoha důvodů zapsaly do dějin. Ať už provedením, množstvím lupu, nebo překvapivým neumětelstvím svých hlavních hrdinů.
- Paranoidní mafián stál za největší loupeží své doby. Pak povraždil všechny kumpány
- "Neprůstřelní" lupiči zažehli v Hollywoodu krvavé inferno. Vše živě vysílala televize
- Při největší hotelové loupeži se nestřílelo. Mafiánům stačila elegance a umělé nosy
- Firma na loupeže. Růžoví panteři využívají krásných žen, zatím nakradli za stamiliony
- Loupež v chaosu války. Kdo z Libanonu ukradl tajné dokumenty, zůstává záhadou
- Loupež století v Antverpách zosnoval protřelý Ital. Dohnal ho až salámový sendvič
- Loupež ve stínu mrakodrapů skončila zradou. Deset milionů dolarů se nikdy nenašlo
- Zločin jako umělecké dílo. Slavnou loupež obrazů neobjasnil ani tajemný dopis
- Lstiví Brazilci se maskovali za zahradníky. Do banky se prokopali dlouhým tunelem
- Britští staříci si chtěli přilepšit k důchodu. Zosnovali loupež, která uhranula svět
- Příběh krádeže Mony Lisy. Kníratý Ital se po slavné loupeži stal národním hrdinou
