Paranoidní mafián stál za největší loupeží své doby. Pak povraždil všechny kumpány

Oldřich Mánert Oldřich Mánert
11. 12. 2022 7:10
Vyloupení trezoru na jednom z největších letišť na světě se dnes jeví jako sci-fi. Před 44 lety se to povedlo. Jimmy Burke a jeho tým si z Mezinárodního letiště Johna F. Kennedyho odnesli miliony dolarů. Mozek celé operace poté rozpoutal hon na své kolegy a zanechal za sebou mnoho mrtvých. Přinášíme první díl nového seriálu Aktuálně.cz s názvem Slavné loupeže.

Jedenáctý prosinec 1978. Většina obyvatel New Yorku spí. Ulicemi se pomalu sune černá dodávka Ford Econoline. Směřuje k Mezinárodnímu letišti Johna F. Kennedyho. Uvnitř sedí několik mužů v kuklách a mlčky čekají, až dorazí na místo. Průběh celé akce si předtím mnohokrát a do sebemenšího detailu prošli. Krátce po třetí hodině ráno přijíždí k bráně nákladního terminálu letiště.

Každá sekunda se nepříjemně táhne. Ve tři hodiny a dvanáct minut dostávají signál, berou do rukou zbraně a obratně vylézají z dodávky. Jeden malý zádrhel pro ně nepředstavoval problém a během chvilky jsou uvnitř terminálu. Přesně po 64 minutách se vrací, v rukách mají tašky plné peněz. Celkem si odnáší pět milionů dolarů v hotovosti a hromadu šperků v hodnotě bezmála dalšího milionu.

New York se pomalu probouzí do dne, kdy byla spáchána jedna z nejznámějších a v té době největších loupeží v dějinách Spojených států. Dodnes za ni byl potrestán jediný člověk, ale mnozí za touhu po rychlém zisku zaplatili životem. Punc výjimečnosti jim dodal i snímek Mafiáni od Martina Scorseseho, který se slavnou loupeží více než inspiroval. Skutečný příběh jejích aktérů sice postrádá hollywoodskou stylizaci, dohání ji však litry krve a krutou vypočítavostí strůjce loupeže.

Z pochůzkáře mozkem velké loupeže

Sedmdesátá léta v New Yorku byla jiným světem, než který známe dnes. Možná i jiným vesmírem. Město ovládala velká pětka mafiánských rodin Bonanno, Colombo, Gambino, Genovese a Lucchese. Zločin byl běžnou součástí života a mafie prorůstala do všech vrstev společnosti.

Jimmy Burke, kterému v branži jen málokdo řekl jinak než Džentlmen, byl tak trochu netradičním gangsterem. S irskými kořeny mu bylo předem souzeno, že do kruhů italské mafie se napevno nikdy nedostane. Dávalo mu to však volnost, menší pouliční kšefty mu po čase nestačily a pro rodinu Lucchese, i přes svůj původ, začal obstarávat drobnější pouliční záležitosti.

Burke věděl, že má na víc. Koupil malou restauraci v Queensu, kde se pravidelně scházely kriminální živly z celého New Yorku. Měl tedy dobrý přehled o tom, co se ve městě chystá. Ke stálým návštěvníkům podniku patřil i Burkeův kolega Henry Hill. Právě od něj se k němu donesla informace o možném zdroji velkého jmění. Hill se o něm dozvěděl od svého bookmakera Martina Krugmana, jehož kamarád s nepříliš čistou minulostí Louis Werner tehdy pracoval na Mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho.

V prostorách nákladního terminálu se měl nacházet velký trezor společnosti Lufthansa, kde se každý měsíc nashromáždilo množství hotovosti a šperků. Zabezpečení letiště navíc tehdy nebylo příliš dobré, což mohl Werner potvrdit. Jak vyšlo později najevo, už o pár let dříve Lufthansu okradl 22 tisíc dolarů.

Burke se chopil příležitosti. V průběhu několika měsíců naplánoval průběh loupeže a pečlivě sestavil tým, který měl celou operaci provést. Jádrem byli členové mafiánské rodiny Lucchese Tommy DeSimone, Angelo Sepe, Louis Cafora, Joe Civitello Sr., Tony Rodriguez, Joseph M. Costa, Joe Manri a Robert McMahon. Prostor dostal i Paolo LiCastri z rodiny Gambino, Burkeho syn Frank a Parnell Edwards. Poslední dva jmenovaní se zhostili role řidičů. Poněkud nudný encyklopedický výčet jmen má svůj smysl. Ilustruje, kolik práce měl Burke po loupeži s odstraňováním případných svědků a policejních informátorů.

Thomas DeSimone na snímku z roku 1979.
Thomas DeSimone na snímku z roku 1979. | Foto: Aktuálně.cz / Unknown author / Wikipedia / Fair use

Akce se neobešla bez dvou kradených dodávek Ford Econoline, jedna posloužila na skutečný převoz lupu, druhá měla v případě zásahu policie zafungovat jako návnada. Burke nebyl hloupý a věděl, že loupež má svá rizika. Osobně se jí proto neúčastnil.

Trocha násilí a dvojité dveře v trezoru

Osudného rána měl na nákladním terminálu službu i Kerry Whalen. Zprvu vše šlo jako obvykle. Běžná rutina. Až do chvíle, kdy si u vstupní brány všiml odstavené černé dodávky se zhasnutými světly. S baterkou v ruce se vydal směrem k ní. Když se blížil, zevnitř se vyřítili maskovaní muži. Whalen schytal jednu ránu pažbou pistole do hlavy, muži ho odtáhli do dodávky. Pohrozili mu smrtí i únosem jeho rodiny. Neměl na výběr a musel spolupracovat.

Lupiči se jednoduše dostali do prostoru letiště, narazili na dalšího pracovníka, kterého rychle uzemnili. Vniknutí do budovy terminálu nebyl problém. Měli k dispozici vstupní klíče, které jim před akcí předal Werner. Uvnitř shromáždili všechny zaměstnance a nahnali je do jídelny. Ke spolupráci je nemuseli příliš přemlouvat, mimo zbraní jim posloužil i zkrvavený Kerry Whalen.

Mezinárodní Letiště JFK v New Yorku v USA na snímku z roku 1971.
Mezinárodní Letiště JFK v New Yorku v USA na snímku z roku 1971. | Foto: ČTK

Burkeho tým věděl, že pro vstup do trezoru musí znát speciální kód. Werner jim při plánování akce poradil, aby jednoho ze zaměstnanců donutili přivolat šéfa místního cargo oddělení Rudi Eiricha, který pin jako jediný z noční směny znal. Eirich se po pár minutách dostavil kvůli smyšlenému problému s jedním z nákladů. Později ve svědectví pro policii uvedl, že ho překvapily pokročilé znalosti lupičů. Věděli vše o chodu nákladního terminálu i fungování trezoru. Nebylo divu, Werner jim jakožto zaměstnanec letiště dodal detailní informace.

Klíčový byl průchod dvojitými dveřmi. Jakýkoli přešlap by vyústil v automatickou aktivaci bezpečnostních systémů a přivolání letištní policie, která by na místě byla do devadesáti sekund. Postup byl ve své podstatě jednoduchý: Lupiči nejdříve museli otevřít první dveře, vstoupit do meziprostoru a dveře opět uzavřít. Až následně se mohli pustit do dveří číslo dva. Stejnou metodu použili i při vycházení ze sejfu. Balíky peněz přeskládávali mezi jednotlivými sekcemi trezoru.

Pečlivost se jim vyplatila. Po hodině byl veškerý lup v dodávce. Zaměstnancům nakázali, aby zůstali na místě a alespoň čtvrt hodiny nikoho nevolali. Překvapivé je, že ti pokyny dodrželi a letištní policii opravdu přivolali až ve 4:30 ráno, tedy patnáct minut po odjezdu lupičů. Když policie dorazila na místo, Burkeho gang byl dávno mnoho kilometrů od letiště. Celá akce trvala 64 minut. Na první pohled čistá práce, která neměla žádnou trhlinu. Sen o dokonalém zločinu se však brzy rozplynul.

Pár panáků, špetka kokainu a problém je na světě

Parnell Edwards, jeden z řidičů, se měl dodávky po vyložení peněz co nejrychleji zbavit, v plánu bylo její sešrotování v New Jersey. Edwards se místo toho vydal ke své přítelkyni a posilnil se kokainem i alkoholem. Dodávku nechal stát na zákazu parkování. Intoxikován o pár hodin později upadl do opojného spánku a ráno si na vůz ani nevzpomněl.

Dva dny po loupeži na odstavenou dodávku upozornili místní a zalarmovali policii. Ta si ji okamžitě spojila s loupeží na letišti. O Edwardsově přešlapu naneštěstí nevěděla jen policie, ale i kápo lupičů Jimmy Burke. O věci nemusel příliš dlouho přemýšlet, bylo jasné, že pokud policie jeho kumpána dopadne první, bude mluvit. Burke byl rychlejší a nespolehlivého řidiče nechal zabít.

Policisté zajišťuji zcizenou černou dodávku, která byla nalezena v Brooklynu v New Yorku v USA. Snímek pořízený 13. prosince v roce 1978.
Policisté zajišťuji zcizenou černou dodávku, která byla nalezena v Brooklynu v New Yorku v USA. Snímek pořízený 13. prosince v roce 1978. | Foto: ČTK

Henry Hill, který stál u zrodu loupeže a později se stal důležitým informátorem FBI, vypověděl, že Burke tehdy začal být paranoidní. Prohlásil, že nechá zabít každého, kdo by ho mohl spojit s loupeží v trezoru Lufthansy. A jak řekl, tak také udělal. Po Edwardsovi následoval Krugman. Na rozkaz Gentlemana zemřelo celkem devět klíčových lidí operace, později umírali za nevyjasněných okolností i lidé, kteří za původními vraždami stáli. Burke si nebral servítky, Paolo LiCastri například skončil nahý a rozstřílený na skládce.

Informátor FBI a přetékání do basketbalu

Burkemu plán vyšel, ukradené peníze ani šperky se nikdy nenašly a jediným člověkem, kterého za účast na loupeži odsoudili, byl zaměstnanec letiště Louis Werner. Ve vězení strávil od roku 1979 patnáct let.

Za mříže měl namířeno i Henry Hill, policie si na něj došlápla kvůli obchodu s drogami. Hill měl strach, že se ho Burke pokusí odstranit. Přece jen měl na něj celou řadu citlivých informací. Rozhodl se spolupracovat s FBI jako informátor výměnou za umístění do programu na ochranu svědků.

I jeho svědectví nakonec Burkeho do vězení dostalo, ne však ve spojení s vyloupením trezoru Lufthansy. Jeho zločinná kariéra skončila kvůli podvodům a ovlivňování zápasů v basketbalu. Burke zemřel ve vězení v roce 1996 na rakovinu.

Vyšetřování slavné loupeže tím však neskončilo. V roce 2014 byl zadržen Vincent Asaro, vysoce postavený člen mafiánské rodiny Bonanno. Osmasedmdesátiletý muž u soudu veškerá obvinění o účasti na loupeži z roku 1978 odmítl, což ostatně před svou smrtí v roce 2012 potvrdil i Hill. Asaro tak ve vězení skončil až o pár let později za jinou trestnou činnost.

Jedna z největších loupeží historie tak navždy zůstane bez náležitého konce. Alespoň uměleckou tečku dal celému příběhu dnes již zmíněný kultovní snímek Mafiáni. V jedné z památných scén postava, jejímž předobrazem je Jimmy Burke a kterou ztvárnil Robert de Niro, poučuje Henryho Hilla: "Nikdy nepráskej na svoje kamarády a vždycky drž jazyk za zuby." Historie ukázala, že lidé okolo Burkeho se tímto krédem řídili. A pokud ne, jejich šéf už se o ně postaral.

 

Právě se děje

Další zprávy