Střely ATACMS (Army Tactical Missile System) lze odpalovat ze stejných zařízení jako HIMARS, která už Kyjev používá k vystřelování raket naváděných pomocí GPS v salvách až po šesti najednou. Rozdíl spočívá v tom, že z jednoho odpalovacího zařízení může být v jednom okamžiku vypálena pouze jedna střela ATACMS. Má ale dolet 300 kilometrů, zatímco HIMARS 80.
Vzápětí po Bidenovi odsouhlasily Velká Británie a Francie Ukrajině použití svých raket dlouhého doletu Storm Shadow a Scalp na ruském území. Tyto střely využívají k zaměření americkou technologii, Londýn a Paříž tak nemohly o jejich nasazení rozhodnout bez amerického souhlasu.
Zásadní otázky znějí: Co se změní? A jak moc to Ukrajině pomůže k zastavení postupu Rusů, kteří teď mají na bojištích strategickou iniciativu a postupují?
"Máme kritický nedostatek střel s doletem delším než 150 kilometrů. Do jisté míry tento nedostatek kompenzujeme nasazováním dronů, které jsou sice levné a máme jich dost, ale jsou zranitelné protivzdušnou obranou nepřítele," řekl už před půl rokem Aktuálně.cz major ukrajinské armády a pilot Oleksij Melnyk, když se už tehdy hovořilo o možném nasazení těchto zbraní hluboko v Rusku.
Melnyk uvedl, že Ukrajinci budou moci s pomocí raket dlouhého doletu lépe likvidovat nepřátelskou techniku a více útočit na ruská skladiště a zásoby v týlu. Někteří ukrajinští experti a vojáci kritizovali zákaz nasazení ATACMS či Storm Shadow v Rusku, jako kdyby po nich někdo chtěl zápasit s jednou rukou přivázanou k těle.
Ruský telegramový účet Rybar, který spravují lidé blízcí ministerstvu obrany v Moskvě, označil povolení za velký problém. "Armádní stanoviště, letiště a protivzdušná obrana se musí posunout dál od fronty," uvádí účet, který je sice součástí ruské propagandy, ale zároveň v některých případech objektivně hodnotí situaci na bojišti. Z některých letišť a základen blízko Ukrajiny už ale Rusové stáhli letouny a zbraně po ukrajinských dronových útocích.
V minulosti mělo dodání podobných zbraní především psychologický efekt. Zvedlo morálku ukrajinských vojáků, například když Západ dodal poprvé rakety HIMARS, tanky Leopard nebo letouny F-16. Není ale známé, kolika raketami dlouhého doletu nyní Ukrajina disponuje nebo kolik jich teď dostane. Není ani jasné, zda Biden povolil nasazení střel jen v Kurské oblasti, nebo i jinde v Rusku.
Zvolený americký prezident Donald Trump zatím Bidenův krok nekomentoval. Trump chce po příchodu do Bílého domu 20. ledna ukončit válku, ale dosud neřekl, jak toho dosáhne. Z jeho okolí jen prosákly nepotvrzené informace, že zvažuje zmrazení konfliktu na současné frontové linii a stažení ukrajinské žádosti o vstup do NATO, přičemž by Spojené státy daly Kyjevu bezpečnostní záruky.
Trumpův syn Donald Trump junior, který ale nebude součástí nové administrativy, na sociální síti X Bidena kritizoval. "Vypadá to, že vojenskoprůmyslový komplex chce mít jistotu vypuknutí třetí světové války předtím, než můj otec dostane šanci uzavřít mír a zachránit životy," napsal nejstarší syn zvoleného prezidenta.
The Military Industrial Complex seems to want to make sure they get World War 3 going before my father has a chance to create peace and save lives.
— Donald Trump Jr. (@DonaldJTrumpJr) November 17, 2024
Gotta lock in those $Trillions.
Life be damned!!! Imbeciles! https://t.co/ZzfwnhBxRh
Ruský vůdce Vladimir Putin již 12. září prohlásil, že Rusko bude nasazení střel dlouhého doletu proti svému území považovat za přímé zapojení Spojených států, Evropy a NATO do války.
