"Znovu pracujeme. Znovu sníme. Znovu objevujeme. Znovu vedeme svět," prohlásil Joe Biden minulou středu, v předvečer svého stého dne v úřadě prezidenta USA. Byl to jeho první prezidentský projev v americkém Kongresu.
Epidemie koronaviru je v USA na ústupu, očkuje se více než dvakrát rychleji oproti době Bidenova příchodu do Bílého domu. Nejméně jednu dávku vakcíny dostalo 44 procent Američanů, kompletně naočkována je více než třetina.
Ekonomika je na vzestupu a výrazně k tomu přispěl stimulační finanční balík ve výši 1,9 bilionu dolarů (přes 40 bilionů korun), který Biden podepsal letos na začátku března. Většina Američanů dostala šek na 1400 dolarů, spotřeba domácností roste a s tím i celá ekonomika. Americké hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku rostlo v meziročním srovnání o 6,4 procenta, nejrychleji od roku 1984.
V průzkumech veřejného mínění se Biden pohybuje nad padesáti procenty, což je hranice, kterou jeho předchůdce Donald Trump nikdy nepřekonal. Jenže zároveň je to horší vysvědčení, než měli všichni ostatní prezidenti. Například Barack Obama byl ve srovnatelné chvíli bezmála na sedmdesáti procentech, George Bush nad šedesáti.
Marný sen o sjednocení
Po vítězných listopadových volbách Biden vyhlásil, že chce sjednotit americkou společnost. "Přivést Ameriku dohromady. Sjednotit náš lid, sjednotit národ," řekl v inauguračním projevu. Jenže tento cíl už neměl šanci splnit. Projev přednášel na Kapitolu ze stejného místa, kde jen o dva týdny dříve Trumpovi příznivci zaútočili na sídlo Kongresu.
Bylo to mimo jiné vyústění Trumpovy předchozí kampaně, kdy zpochybňoval a odmítal uznat výsledky listopadových voleb. Důsledkem, který teď navíc dlouhodobě přesahuje do Bidenova prezidentství, je, že většina republikánů je stále přesvědčena, že Biden vyhrál volby podvodem. Podle průzkumů jde o okolo 70 procent z nich.
Tato nedůvěra a až principiální odpor vůči Bidenovi se projevují nejen v průzkumech veřejného mínění, které ukazují, že ještě nikdy nebyla taková propast mezi pohledem demokratů a republikánů na výkon prezidenta. Jsou vidět i v tom, že velká část republikánských voličů je skeptická, až vyloženě odmítavá vůči očkování proti covidu-19.
V průzkumu z minulého týdne pro deník Washington Post 56 procent dospělých Američanů uvedlo, že už dostali alespoň jednu dávku. Ze zbylých 44 procent však více než polovina přiznala, že se očkovat nenechá nebo zatím neví. A zdaleka největší podíl "odmítačů" tvořili republikáni.
Zdravotní experti se tak už smiřují s tím, že i přes rychlou a obecně úspěšnou očkovací kampaň se nepodaří naplnit její konečný cíl. Tedy dosažení kolektivní imunity, která by zabránila dalšímu šíření nákazy.
"Abychom covid-19 nechali za sebou, potřebujeme zapojení všech Američanů," apeloval Francis Collins, ředitel Národního zdravotnického institutu, před necelými dvěma týdny v televizi NBC. K dosažení kolektivní imunity by mělo být naočkováno 75 až 80 procent populace.
Imunolog Anthony Fauci, který se stal už za administrativy Donalda Trumpa nejznámější odbornou tváří v boji proti epidemii, ale minulý víkend připustil, že na tuto metu se Bidenova administrativa nejspíše nedostane.
"Průzkumy ukazují, že okolo 30 procent populace očkování stále odmítá. Může se to zlepšit, ale ne dost," prohlásil Fauci, který je nyní poradcem prezidenta Bidena. Covid-19 tak nebude zcela potlačen, podle Fauciho se stane "kontrolovatelnou hrozbou".
Šest bilionů dolarů od vlády
Po březnovém úspěchu se svým anticovidovým stimulačním balíkem Joe Biden přišel s dalšími návrhy mohutných státních výdajů a podpor. Až 2,3 bilionu dolarů (bezmála 50 bilionů korun) by chtěl dát do obnovy americké infrastruktury, přičemž více než třetina peněz by šla do přechodu americké energetiky na čisté zdroje do roku 2035.
Minulý týden, těsně před svým středečním projevem v Kongresu, pak Biden představil plán investic do "lidského kapitálu". Do výrazného rozšíření podpory rodin s dětmi, na dotace jeslí, mateřských škol, na odpuštění školného na státních vysokých školách nebo na tříměsíční rodičovskou dovolenou - tentokrát vše s cenovkou 1,8 bilionu dolarů (38,5 bilionu korun).
V celkové sumě by všechny vyjmenované Bidenovy programy dosáhly hodnoty šesti bilionů dolarů ze státní kasy. Prezident by je chtěl částečně nahradit zvýšením daní pro korporace a nejbohatší Američany. V zásadě by to obrátilo vzhůru nohama reformu daní, kterou v roce 2017 prosadil Donald Trump.
Bidena a jeho demokraty ale teď čeká obrovská bitva, navíc s velmi nejistým výsledkem. Jejich plány totiž ještě nemají podobu schválených zákonů.
Jednak to bude zápas v Kongresu, kde nemají dost hlasů, aby proti jednolitému republikánskému odporu své návrhy prosadili. Buď budou muset přistoupit na výrazné kompromisy, nebo se mohou pokusit využít zvláštní schvalovací proceduru, kdy se bez republikánů obejdou. Riskují však, že příští rok v kongresových volbách jim to sečtou nejen republikáni, ale i nezávislí středoví voliči. Biden a demokraté by tak mohli přijít o už tak velmi křehkou většinu v Kongresu.
Což přímo souvisí s druhým velkým zápasem, který Bidena čeká a jímž bude souboj o veřejné mínění. Anticovidový balík veřejnost hodnotila většinově kladně. Navrhované investice do infrastruktury už vidí vlažněji, podpora se láme půl na půl. A v případě Bidenova plánu investic do "lidského kapitálu" republikánští politici udělají vše pro to, aby Američany přesvědčili, že jde o radikální levicovou agendu, která by podle nich Ameriku posunula k socialismu.
Velká válka o veřejné mínění
S touto kanonádou okamžitě po představení plánu začali. "Demokraté chtějí ještě více zasadit Washington (federální vládu) doprostřed vašich životů, od kolébky až po vysokou školu," uvedl senátor Tim Scott, který za republikány v oficiálním projevu reagoval na Bidenovo vystoupení v Kongresu.
"Je to levicové sociální inženýrství placené hypotékou na budoucnost mých dětí a vnuků. Levice jen silněji prosazuje své staré recepty a rozhazuje více peněz," varoval jiný republikánský senátor Josh Hawley. A podle jeho kolegy Lindseyho Grahama jsou "plány demokratů ve všech ohledech naprosto extrémní".
Demokraté spustili vlastní ofenzivu. Prezident a jeho tým vyrážejí za voliči do terénu. Od svého projevu v Kongresu Biden navštívil Georgii, Pensylvánii a Virginii, ve čtvrtek jede do Louisiany. Zájmové sdružení, demokratická organizace s názvem Building Back Together, pak v několika důležitých státech spustilo televizní kampaň na podporu prezidentovy agendy.
"Neslyšíte ho vykřikovat, neposílá naštvané tweety, protože za Joea Bidena mluví hlasitěji činy," říká jeden z televizních spotů kampaně, do které dá zmíněný think-tank přes tři miliony dolarů (v přepočtu 64 milionů korun).
Podle mnohých komentátorů a politických analytiků je Bidenova agenda překvapivě radikální. "Pan Biden, který je obecně vnímán jako umírněný a který byl v kampani 2020 tím nejmenším revolucionářem ze všech demokratických kandidátů, teď cílí vysoko, odvážně a riskantně," napsal George Seib, analytik listu Wall Street Journal.
Biden podle něho riskuje, když přecenil mandát, který mu voliči dali v loňských prezidentských volbách. Seib upozorňuje, že v souběžných volbách do Kongresu demokraté přišli o několik křesel, což by podle něho naznačovalo, že Američané si nepřáli Trumpa, ale ani radikální agendu.
Na druhu stranu epidemie koronaviru podle analytika mnoho Američanů velmi těžce ekonomicky zasáhla - a mnoho voličů tak nyní může vítat, když federální vláda přijde s velkými podpůrnými programy.
