Kyjev - Když ukrajinská tajná služba SBU tento týden zinscenovala vraždu ruského novináře Arkadije Babčenka, rozhodně to nebyl první případ. Předstírání vraždy nebo únosu určité osoby s cílem dopadnout ty, kdo si zločin objednali, je sice kontroverzní, na Ukrajině však poměrně běžná metoda.
Použilo ji v minulosti dokonce i Rusko, které přitom Kyjev za "operaci Babčenko" ostře kritizovalo.
Jeden takový případ se stal celkem nedávno. Loni v únoru stála SBU za předstíraným únosem Oleksije Hončarenka, významného poslance ukrajinského parlamentu, který byl zvolen za prezidentský Blok Petra Porošenka.
Hončarenko pak v rozhovoru s ukrajinskou státní tiskovou agenturou Ukrinform přiznal, že posloužil jako návnada, aby SBU mohla dopadnout skutečné organizátory plánovaného únosu. Tajná služba zatkla skupinu lidí okolo Oleksandra Kušnarjova, člena samosprávy Lymanského okresu, který leží v Oděské oblasti. Kušnarjov, který je příslušníkem proruského Opozičního bloku, nicméně popřel, že by únos zorganizoval.
Stejně jako Babčenko je i Hončarenko hlasitým kritikem Kremlu. Uspořádal například několik protestů proti ruskému vměšování do ukrajinských záležitostí. V roce 2015 byl v Moskvě krátce zadržen na shromáždění k uctění památky zavražděného vůdce ruské opozice Borise Němcova.
Akce dozorovaná z Kyjeva
V Oděské oblasti došlo o rok dříve, v květnu 2016, ještě k jedné podobné události. V médiích se objevila zpráva, že v obci Krasnyje Zory byl zavražděn právník Aleksandr Pogorelyj.
Pogorelyj odhaloval podivné praktiky místního zastupitelstva okolo prodeje pozemků v lázeňském městečku Zatoka na pobřeží Černého moře. Zastupoval taky estonského podnikatele Marcela Vichmanna, který v souvislosti s plánovanou investicí do místních lukrativních pozemků čelil vydírání.
Vichmann si pronajal dvanáct kilometrů pobřeží u Zatoky s cílem vybudovat tu největší pobřežní letovisko v Evropě. Na akci vzhledem k citlivosti případu a zájmu Kyjeva o ochranu zahraničních investic dozírala dokonce sama šéfka ukrajinské policie Chatija Dekanoidzeová.
Jenže i vražda Pogorelyje byla fingovaná a měla pouze posloužit k zadržení objednatelů zločinu. SBU následně oznámila, že nájemné vrahy chytila "se zbraní v ruce" v automobilu s krymskou poznávací značkou.
A v dubnu 2016 zase ukrajinská policie fingovala v Záporožské oblasti vraždu ázerbájdžánského podnikatele s ukrajinským pasem. V jeho voze BMV měla explodovat bomba.
Objednatelem vraždy byl jiný ázerbájdžánský podnikatel, který se s druhým mužem dostal do obchodního sporu. Oba podnikali v potravinářství.
Případy z Ruska
K inscenování kriminálních činů se ale uchylují také ruští vyšetřovatelé. Ti minulý měsíc v Uralské oblasti zatkli muže podezřelého z objednání vraždy své známé, za kterou měl zaplatit 110 tisíc rublů (necelých 40 tisíc korun).
Policisté muže zatkli poté, co pochválil video natočené při fingovaném útoku, které mu poslali přes prostředníka.
"V minulosti jsem psal o nejméně deseti případech, při nichž byla použita tato taktika," prozradil ukrajinské redakci Rádia Svobodná Evropa Jevgenij Vyšenkov, zástupce šéfredaktora ruského zpravodajského portálu Fontanka.ru.
V dubnu 2009 ruská policie předstírala vraždu rektorky petrohradské Polární akademie Kermen Basangové. Vrah ji měl pobodat a žena následně zemřít v nemocnici. Policie později zatkla tři zaměstnance akademie, podezřelé z toho, že si vraždu objednali.
Nájemný vrah totiž předtím údajně odmítl zaútočit na vědkyni, která byla v té době těhotná, a udal vše na policii.
A v únoru 2016 zase ruští kriminalisté fingovali únos podnikatele Antona Bělobragina, majitele sítě obchodů Spar, jehož opuštěné auto "nalezli" prošpikované kulkami. Několik dní po předstíraném únosu však zatkli skutečné objednavatele plánované vraždy.
Stejně tomu bylo i v případě zinscenovaného únosu starosty města Juškar-Ola v Orlovské oblasti Pavla Plotnikova z dubna 2015 nebo předstírané vraždy Armajse Džomardjana v létě 2013 v Rostově na Donu.
