Amnesty spílá USA za boj s terorismem, Čechům za Romy

ČTK ČTK
23. 5. 2013 13:24
Výroční zpráva rovněž poukazuje na nedodržování lidských práv v Číně či Rusku
Foto: Tomáš Adamec

Londýn/Praha - Na 112 zemí své občany mučilo, nejméně 101 jich porušovalo právo lidí na svobodné vyjadřování a 57 zemí poslalo do nápravných zařízení neprávem odsouzené.

Vyplývá to z výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě za rok 2012, kterou zveřejnila mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

V zevrubném dokumentu hodnotí stav práv ve 159 zemích a územích. Vážná je například situace na poli lidských práv v Rusku a Číně. Kritiku za popravy a způsob likvidace teroristů si vysloužily i Spojené státy.

Češi segregují Romy ve školách

Česko podle AI nezabránilo segregaci romských školáků. Praha přitom byla k odstranění tohoto problému vyzvána už několikrát, naposledy loni v prosinci.

Petra Klingerová z organizace Člověk v tísni ale míní, že současný "nemocný stav" v podstatě všem vyhovuje. Spokojeni jsou podle ní úředníci, rodiče dětí většinové populace i učitelé ostatních škol, kteří se romských dětí zbaví. "A nejhorší je, že to ve finále vlastně vyhovuje i těm konkrétním rodinám Romů. Protože základní škola praktická má minimální nároky, děti tam v podstatě ani nemusí chodit," řekla.

Romové podle zprávy rovněž nadále čelí útokům a nucenému vystěhování, obtížné postavení v zemi mají také žadatelé o azyl. "Evropské centrum pro práva Romů zaznamenalo žhářské útoky na romské domácnosti, protiromská shromáždění a další útoky," vypočítává AI.

Nepravosti se špatně tají

AI ocenila, že pouze 21 zemí loni použilo trest smrti, zatímco více než dvě třetiny států se takového trestu zřekly, nebo ho nevyužily.

Za krok správným směrem považuje i trestní stíhání v Argentině, Brazílii, Guatemale a Uruguayi, jehož cílem je vyrovnat se s násilnou a komplikovanou minulostí.

Pozitivní je také rychlost a způsob, jakým se informace šíří, v dnešní době má přístup k internetu 2,5 miliardy lidí. Pro vlády a korporace to znamená, že mohou jen velmi obtížně tajit útlak, násilí a nepravosti.

Za jeden z mála příkladů demokratického převzetí moci v zemích někdejšího Sovětského svazu označila AI gruzínské volby. Opačným příkladem je Rusko, kde úřady zakročily proti poklidným politickým protestům a kde nové zákony omezují právo na svobodu projevu a svobodu shromažďování.

"Aktivisté, novináři a právníci nadále čelí útlaku," uvedla AI o situaci v Rusku.

Trnem v oku Guantánamo

Spojený státům AI vyčetla 43 poprav za uplynulý rok a také zadržování osob podezřelých z terorismu na vojenské základně Guantánamo.

"V roce 2012 byl svět svědkem celé škály mimořádných situací na poli lidských práv. Velké množství lidí bylo kvůli své bezpečnosti na útěku nejen v rámci států, ale prchalo i přes hranice," uvedla AI.

"Další rok ztratili kvůli válečnému konfliktu třeba Syřané - a svět dál přihlížel tomu, jak tamní armáda a ozbrojené síly pokračují v útocích na civilisty, mučení, mizení lidí a držení rukojmích."

Genderově motivované násilí trvá

Po celém světě má 15 milionů lidí status uprchlíka a na počátku loňského roku bylo 12 milionů lidí bez střechy nad hlavou. Zpráva uvádí, že pro běžence je mnohem obtížnější překročit hranice než pro zbraně, před kterými prchají.

Podle zprávy AI je polovina lidstva v ochraně svých práv ze strany států vnímána jako druhořadá. V řadě zemí přetrvává genderově motivované násilí.

Vojáci a ozbrojenci, jako je tomu například v Mali, Čadu, Súdánu či Demokratické republice Kongo, znásilňují. Obtížné postavení mají ženy v Afghánistánu a Pákistánu, kde je radikálové kvůli údajným prohřeškům zabíjejí.

"Státy se běžně zaštiťují suverenitou, ztotožňují ji s kontrolou vnitřních záležitostí bez zásahů ze zahraničí, takže si mohou dělat, co chtějí. Takovým prohlašováním suverenity, které je ale klamné, kryjí či popírají masové zabíjení, genocidu, útlak, korupci, hladovění a perzekuci na základě pohlaví," tvrdí AI.

AI také poukázala na nízkou úroveň svobody vyjadřování v Asii, především v Kambodži, Indii nebo na Srí Lance. V této souvislosti ocenila Barmu, která propustila stovky politických vězňů, další stovky ale stále vězní. V asijských státech, jako jsou Afghánistán, Pákistán, Barma či Thajsko, zpráva připomíná konflikty, které zničily životy tisícům lidí.

Zpráva také oceňuje, že média na Blízkém východě a v severní Africe, kde padly autoritativní režimy, získala značnou svobodu. Patrný je zde rozvoj možností pro občanskou společnost, ale také kroky zpět v oblasti svobody vyjadřování o náboženských a morálních otázkách. Političtí aktivisté a ochránci lidských práv tu nadále čelí represím.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy