"Alkoholem poháněná mládež" má v KLDR utrum. Americké pasy přestávají pro vstup do země platit

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
1. 9. 2017 10:22
Po smrti 22letého studenta Otto Warmbiera se americký prezident Donald Trump rozhodl zakázat americkým občanům cestovat do KLDR. Počínaje prvním zářím je tak americký pas při cestě na území Severní Koreje neplatný. Každý rok se podívalo do nejuzavřenější země světa zhruba 1000 amerických občanů. Mnoho z nich byli mladí turisté, kteří do KLDR jezdili za dobrodružstvím. Kvůli sílícímu napětí na Korejském poloostrově ale majitelé cestovních kanceláří očekávají, že bude klesat i počet ostatních západních turistů.
Vojenská přehlídka v KLDR - ilustrační foto.
Vojenská přehlídka v KLDR - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Je to země, "od které byste se podle vaší matky měli držet co nejdále". Takto prezentuje KLDR cestovní kancelář Young Pioneers Tours, která nabízí zájezdy do Severní Koreje.

Láká hlavně mladé turisty. Alkohol v kombinaci s touhou prožít neobvyklé zážitky se pro ně stal symbolem dobrodružných cest do KLDR.

Od prvního září se však do země nepodívají občané Spojených států, kteří tvořili podstatnou část klientely cestovní kanceláře. Americký pas je pro vstup do KLDR neplatný.

Rozhodla o tom administrativa prezidenta Donalda Trumpa poté, co se vztahy obou zemí zhoršily. Jedním z důvodů byla i smrt amerického studenta Otto Warmbiera.

Teprve 22letý Warmbier byl na konci svého zájezdu počátkem roku 2016 zadržen za krádež propagandistického plakátu a uvězněn. Po 17 měsících ho Severokorejci z "humanitárních důvodů" propustili.

kómatu byl převezen do USA, kde později zemřel.

Smyslem zákazu cest do KLDR je tak především chránit americké občany před nebezpečím, které na ně v nejizolovanější zemi světa může čekat. Přesto tam ale mnoho mladých lidí na poslední chvíli vyrazilo.

"Severní Korea je tajemná země. Čím více jsem se o ní dozvěděl, tím více mi docházelo, jak málo jsem toho o ní věděl. A tím zvědavější jsem byl," vysvětloval americké stanici CNN mladý cestovatel Jeff Barnicki.

Do KLDR se vydal v polovině srpna stejně jako několik dalších Američanů s obavami, že už by se jim to v budoucnu nemuselo nikdy podařit.

Za nejstřeženější hranicí světa se údajně vůbec necítil v nebezpečí.

Přes 100 tisíc turistů každý rok

Od roku 2010, kdy severokorejské úřady zjednodušily Američanům získání cestovního povolení, navštívilo KLDR ročně zhruba 1000 turistů ze Spojených států.

Alespoň tak to odhaduje Simon Cockerell z cestovní kanceláře Koryo Tours. Ta sídlí v Pekingu a zájezdy do Severní Koreje nabízí už od roku 1993.

Nejčastěji si je kupují Číňané, kterých do země odcestuje každý rok na 100 tisíc.

Služby "cestovky" ale využívají také Britové a další Evropané. Navštívit KLDR není pro turisty nijak zvlášť komplikované. Jedinou podmínkou je zaplatit si organizovaný zájezd - individuální turistika není v zemi možná.

Za tří- až 21denní výlet zaplatí zákazníci Koryo Tours v přepočtu 29 000 až 126 000 korun za osobu.

Cockerell se obává, že ale z důvodů sílícího napětí na Korejském poloostrově budou počty především západních turistů ubývat.

Alkoholové radovánky a bezpečnostní rizika

Jiná populární cestovní kancelář, Young Pioneers Tours, své služby přestala nabízet Američanům už letos v červenci. Právě její zájezd si před dvěma lety zakoupil zmíněný Otto Warmbier.

Jeho smrt vyvolala otázky ohledně skutečných rizik cestování do Severní Koreje.

Podle Alexe Hobana, který pro britský list The Guardian vzpomínal na vlastní zkušenost s cestou do KLDR, si kancelář vybudovala pověst firmy oblíbené mezi mládeží.

"Cestoval jsem se stejně nadšenou a alkoholem poháněnou společností jako Warmbier. Jeho smrt mi pomohla si uvědomit, jak moc naivní jsem ohledně Pchjongjangu byl," upozornil Hoban.

Zda se skutečně 22letý Otto v opilosti pokusil z hotelové haly ukrást plakát, nebo bylo jeho zatčení politicky motivované, se už pravděpodobně nikdo nedozví.

Tento tragický příběh ale není nijak ojedinělý. Od roku 1995 skončilo v severokorejském vězení celkem 18 cizinců, z toho 16 bylo Američanů.

Dodnes jsou v KLDR zadržováni tři občané USA.

Humanitární pracovníci chtějí výjimku

Kromě turistů ale nové opatření zasáhne také Američany, kteří v Severní Koreji pracují nebo trvale či dočasně žijí. Podle amerického časopisu Time jich je celkem asi 200.

Většinou jde o vysokoškolské pedagogy působící na univerzitě v Pchjongjangu, lékaře nebo humanitární pracovníky, kteří v zemi pomáhají například nemocným dětem či handicapovaným.

Většina humanitárních projektů v zemi funguje od poloviny 90. let, kdy Severní Koreu postihl hladomor, který zabil stovky tisíc lidí.

Heidi Lintonová a Rob Robinson z neziskové organizace Křesťanští přátelé Koreje na letišti v Pekingu po příletu ze Severní Koreje, kam už se nebudou moci vrátit.
Heidi Lintonová a Rob Robinson z neziskové organizace Křesťanští přátelé Koreje na letišti v Pekingu po příletu ze Severní Koreje, kam už se nebudou moci vrátit. | Foto: Reuters

Pro všechny tyto lidi a programy, které v KLDR vedou, bude cestovní omezení zničující.

"Nemáme (s KLDR) žádný diplomatický ani obchodní kontakt, takže nějaký druh humanitárního kontaktu jako potenciální most ke zlepšení vztahů by byl užitečný," míní bývalý americký diplomat v OSN Bill Richardson.

Washington bude poskytovat pro cesty do KLDR výjimečná povolení. Není však jasné, jak častá budou. Zatím se předpokládá, že budou primárně určená pro novináře.

Severokorejci vyšli do ulic kvůli sankcím OSN | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy