Severní Korea odpaluje rakety a provádí jaderné testy. Po letech jí ale kvůli suchu hrozí hladomor

Martin Novák Martin Novák
30. 8. 2017 20:55
Zpráva Organizace pro zemědělství a výživu při OSN (FAO) varuje, že sklizeň bude kvůli největšímu suchu od roku 2001 špatná. Pro severokorejský režim je prioritou armáda a její výzbroj. Při hladomoru ve druhé polovině devadesátých let zemřely v KLDR statisíce lidí. Pchjongjang se tehdy nakonec obrátil na zahraničí s prosbou o potravinovou pomoc. Nyní je ale ve větší izolaci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Pchjongjang - Severní Koreu čeká neúroda a velké problémy se zajišťováním základních potravin pro všechny obyvatele země. Tedy zhruba 22 milionů lidí.

Zatímco OSN zpřísňuje hospodářské sankce vůči režimu diktátora Kim Čong-una kvůli testům balistických raket, Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) předpovídá tragédii.

Zemi postihlo letos největší sucho od roku 2001.

Klesnou výnosy ve sklizni rýže, obilí, kukuřice i brambor, varuje FAO. "Je ohroženo zásobování potravinami pro velkou část populace," uvádí organizace ve své zprávě.

Ani kapka, pak povodně…

Po suchu v Severní Koreji následují záplavy, protože vysušená půda není schopná přijmout vodu z dešťů. Krizi navíc zhoršuje i rozsáhlé odlesňování.

Severokorejské vedení se proto snaží podnítit vysazování nových stromů. Kim Čong-un před dvěma lety oznámil, že kácení stromů se rovná zradě a režim zorganizoval několik kampaní, v jejichž rámci lidé sázeli nové stromky.

Podle FAO se ale situace příliš nezlepšila.

Rozsáhlý hladomor zasáhl Severní Koreu i ve druhé polovině devadesátých let, ačkoliv za hranicemi země se kvůli její izolovanosti o rozsahu katastrofy příliš nevědělo. Kusé informace poskytovali pozdější uprchlíci z KLDR.

Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku hladu nebo podvýživy, není přesně znám. Odhady se pohybují mezi několika statisíci až milionem.

Stejně tak není znám do detailů stav severokorejské ekonomiky. Vláda žádné statistické informace nevydává.

Naposledy pomohl Soul

V době vážné krize na konci minulého století pomohla svému sousedovi dodávkami potravinové pomoci Jižní Korea. Tehdy však vztahy mezi zeměmi v regionu nebyly tak vyhrocené, jako jsou nyní v důsledku severokorejského zbrojení.

Zdali by Soul i letos poskytl pomoc, není jisté, přestože nový jihokorejský prezident Mu Če-in je k severnímu sousedovi smířlivější než jeho předchůdci.

Ekonomicky je Severní Korea závislá na Číně. Pětaosmdesát až devadesát procent veškeré obchodní výměny KLDR připadá právě na ni.

Čína se v červenci v Radě bezpečnosti OSN připojila ke zpřísnění sankcí proti režimu Kim Čong-una. Peking však zároveň zdůrazňuje, že nechce KLDR úplně odstřihnout od možnosti dovážet potraviny a zboží.

Po středečním odpálení balistické rakety přes Japonsko do Tichého oceánu severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že dalším krokem bude střelba k ostrovu Guam, kde má svoji základnu americká armáda.

Japonsko a Jižní Korea žádají od OSN ještě tvrdší sankce a americký prezident Donald Trump řekl, že na stole jsou různá řešení. Včetně vojenského.

Severokorejská státní televize zveřejnila záběry rakety středního doletu, která měla v úterý přeletět nad hlavami Japonců z ostrova Hokkaidó. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

Z Pásma Gazy byly na Izrael odpáleny rakety, tvrdí armáda. Čeká střety

Z palestinského Pásma Gazy bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket. Podle agentury Reuters to oznámila izraelská armáda s tím, že očekává několikadenní střety. Nejnovější napětí přichází poté, co Izrael v Gaze zabil vysoce postaveného člena militantní skupiny Islámský džihád. Podle listu The Times of Israel proti raketám z Gazy zasáhla izraelská protivzdušná obrana. V Tel Avivu mezitím zazněly varovné sirény.

Podle Reuters nejsou zprávy o žádných zraněných. Izraelská policie ale preventivně uzavřela silnice v blízkosti Pásma Gazy. Mezinárodní Ben Gurionovo letiště oznámilo, že provoz omezovat nebude. Podle The Times of Israel ale byly dnes na pokyn armády uzavřeny školy mezi hranicí s Gazou a Tel Avivem.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 59 minutami

Post předsedy pražské ODS obhájil místostarosta Prahy 9 Portlík

Post předsedy pražské ODS obhájil místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Na regionálním sněmu pro něj hlasovalo všech 68 přítomných delegátů. Portlík byl jediným kandidátem a nominovalo jej 12 z 15 oblastních sdružení. Poprvé se stal předsedou pražských občanských demokratů v listopadu 2017, kdy ve funkci nahradil bývalého místostarostu Prahy 10 Filipa Humplíka. Delegáti dnes rovněž zvolili prvního místopředsedu a trojici místopředsedů.

"Vám slibuji dva roky zábavy a oponentům dva roky úzkosti," řekl Portlík po volbě. Ke zvolení mu pogratuloval předseda ODS Petr Fiala. Připomněl, že Portlík říkal, že pražská ODS je jednotná a konsolidovaná. "Ale že takto, to jsem netušil," řekl k volebnímu výsledku Fiala.

Další zprávy