U břehů Číny odpalovala letadla řízené střely. Během vojenského cvičení vyzkoušeli i letadlovou loď

ČTK ČTK
16. 12. 2016 17:01
Čína zapojila do manévrů svoji 300 metrů dlouhou letadlovou loď. Cvičení proběhlo po rozhovoru nového amerického prezidenta Donalda Trumpa s prezidentkou Tchaj-wanu. Do vojenského cvičení u východního pobřeží Číny se zapojilo deset lodí a deset letadel. Manévry zahrnovaly nácvik protivzdušné a protiraketové obrany, námořních útoků, průzkumných akcí a fungování systémů včasného varování.
Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu.
Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu. | Foto: Reuters

Peking – Čínská armáda poprvé zapojila svou letadlovou loď s bojovými letouny do vojenského cvičení s ostrou palbou.

Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že manévry se uskutečnily v době nového napětí kolem Tchaj-wanu. To vzrostlo po telefonátu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa s tchajwanskou prezidentkou, který rozhořčil Peking.

Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu u východního pobřeží Číny, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo obrany.

Do manévrů se zapojilo deset lodí a deset letadel, dodalo ministerstvo. Manévry zahrnovaly nácvik protivzdušné a protiraketové obrany, námořních útoků, průzkumných akcí a fungování systémů včasného varování.

Čínské bojové letouny J-15 nesly ostrou munici a provedly nácvik leteckých útoků, upřesnilo čínské ministerstvo obrany. Čínská státní televize CCTV odvysílala záběry na letouny, které startovaly z čínské letadlové lodi a z nichž byly následně odpalovány řízené střely ničící příslušné cíle na moři.

Čína minulý měsíc oznámila, že její první letadlová loď Liao-ning, kterou Peking zařadil do aktivní služby v září 2012, je nyní bojeschopná.

Toto 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, kterou Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Čína nesdělila, k čemu přesně chce svou letadlovou loď využívat.

Podle agentury AP by pravděpodobně měla posílit čínské námořnictvo při prosazování nároků Číny na téměř celou oblast Jihočínského moře, kudy vedou významné námořní trasy a kde se pravděpodobně skrývají bohatá naleziště ropy. Části Jihočínského moře si nárokují i další státy regionu.

Loni v prosinci čínské ministerstvo obrany potvrdilo, že Peking staví druhou letadlovou loď. Plavidlo Liao-ning se účastnilo manévrů již dříve, podle expertů má ale Čína před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zdokonalit operace s letadlovými loděmi natolik, aby se mohla v tomto ohledu rovnat Spojeným státům.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy