Praha/Londýn - Ve střední a východní Evropě pomalu ubývá lidí, kteří touží po práci v západoevropských zemích.
A ti, co na Západ odešli, se zvolna začínají vracet domů. Práce v zahraničí se jim totiž přestává vyplácet.
V krátké době na tento jev upozornilo několik průzkumů a zpráv zahraničních médií.
Ve Velké Británii se v letech 2004 až 2007, po otevření pracovního trhu, zaregistroval takřka milion migrantů z nových členských států Evropské unie (někteří se zaregistrovali vícekrát). Jenže podle tamního Institutu pro výzkum veřejné politiky se už polovina z nich vrátila domů.
Navíc: nových přistěhovalců je méně, než kolik přicházelo do Británie například před rokem. A výzkumníci předpokládají, že díky bohatnutí východoevropských zemí budou jejich obyvatelé hledat práci na Západě stále méně.
Zastavil se například úprk Slováků za prací do západní Evropy i do Česka.
I Čechům se práce v zahraničí přestává vyplácet, mimo jiné i kvůli sílící koruně.
Češi jsou také celkově málo ochotní stěhovat se za prací do ciziny. V původních patnácti zemích EU pracuje 43 tisíc Čechů, tedy zhruba 0,4 procenta české populace, což je výrazně méně, než kolik odešlo za prací na Západ Slováků nebo Poláků.
Podle zástupců oslovených českých personálních agentur, které zaměstnání v zahraničí zprostředkovávají, klesl v posledních měsících zájem o práci na Západě o desítky procent. Nejvíce Čechů nyní pracuje v Německu a Velké Británii.
Zatímco obyvatelé střední Evropy se vracejí domů, na pracovní trh původních členských zemí Evropské unie stále přicházejí Bulhaři a především Rumuni, kteří do EU vstoupili v roce 2007. Přesto jich je méně, než se některé západoevropské státy obávaly.
Největší zájem byl od roku 2004 mezi pracujícími z východu Evropy o Irsko a Velkou Británii, kterou příliv statisíců lidí zaskočil. Tyto státy jsou pro migranty zajímavé atraktivním výdělkem i možností zdokonalit si angličtinu.
V některých regionech zejména Poláci společnost výrazně proměnili. Vyrostly tam polské obchody a restaurace, ale také stoupla kriminalita či xenofobní nálady Britů.
Migrace však přinesla západoevropským státům také řadu hlavně ekonomických výhod. Mladí pracovníci nezatěžují zdravotní a sociální systém a svou aktivitou přispěli k růstu HDP.
Svůj pracovní trh novým členským zemím EU postupně otevřela většina západoevropských zemí. Omezení pro Čechy zatím zůstávají v Německu, Rakousku, Francii, Belgii a Dánsku.
Projděte si články našeho speciálu o průběhu a následcích imigrační vlny, kdy po otevření pracovního trhu odešly statisíce lidí ze střední a východní Evropy za prací na Západ:
| Slováci se mají lépe, Česko už je neláká Počet Slováků, kteří odjíždějí za prací do zahraničí, přestává růst |
| V Británii je díky Polákům nejvíc cizinců v historii Každý čtrnáctý pracující ve Velké Británii pochází z ciziny |
| Británie na migrantech vydělala, opatrné Německo ne Analýza: Migrace přinesla západoevropským zemím víc pozitiv |
| Kriminalita v Británii kvůli cizincům z Východu stoupla Cizinci z východu Evropy mají poněkud jiné návyky |
| Daň Rumunů za práci v EU: děti vyrůstají bez rodičů Více než dva miliony Rumunů pracují v zahraničí |
| Británii díky cizinkám z nové EU zasáhl babyboom Britské porodnice čelí nečekanému náporu těhotných žen |
| Itálie čelí masivní imigraci Romů Romové z Rumunska odcházejí do Itálie |
