reklama
 
 

Přišli z Východu, Británie vydělala. Opatrné Německo ne

23. 12. 2007 22:02
Ve staré EU pracuje kolem 200 tisíc lidí z Východu

Analýza - Když se v květnu 2004 rozšiřovala Evropská unie o osm států bývalého komunistického bloku, strašila "starou" Evropu představa, že jejich země zaplaví armáda levné pracovní síly.

Důsledkem toho že stoupne nezaměstnanost, zpomalí se ekonomický růst, přibudou problémy.

Nic z toho se ale nepotvrdilo. Spíš naopak.

Expertní odhady před rozšířením mluvily o tom, že se z východu na západ za prací přesune asi 350 tisíc lidí. Ve skutečnosti jich je o 100 až 150 tisíc méně.

"Většina migrantů ze států, které do EU vstoupily v roce 2004, míří do Británie a Irska," píše se v zatím poslední zprávě, kterou zveřejnil Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomické srovnávání (WIIW). "A oba státy z toho profitují."

Vítězové z Británie a Irska

Díky otevření trhu práce poklesly v Británii například pracovní náklady nebo ceny.

Ulevilo se i penzijnímu systému - ze střední a východní Evropy totiž na ostrovy přicházejí téměř výhradně mladí lidé, kteří do něj přispívají, aniž by cokoliv čerpali.

V souvislosti se zrušením restrikcí ale vzrostl i britský hrubý domácí produkt.

"Jak Británie, tak Irsko na tom vydělaly - jejich HDP se díky tomu zvýšil o procento," spočítal německý analytik Herbert Brücker z Ústavu pro pracovní trh a výzkum povolání.

Báli se. A prodělali

Detailní analýzu, krkolomně nazvanou "Dopady rozšíření EU na východ na růst a zaměstnanost v Německu a vybraných státech EU", letos poprvé zveřejnila i německá vláda.

Právě Německo přitom od začátku patřilo k těm, kteří zákaz práce pro nováčky z Východu prosazovali vůbec nejhlasitěji.

Němci, spolu s Rakušany, pracovní trh stále ještě neotevřeli. Lidí z východní části EU tu proto třeba v roce 2005 pracovalo jen asi 60 tisíc. Tedy mnohem míň, než aby to mohlo významněji - a zřejmě stejně pozitivně jako v Británii či Irsku - ovlivnit německou ekonomiku.

"Do Rakouska či Německa se přesouvá jen velmi málo pracovníků z nových zemí unie," potvrzuje Herbert Brückner. "Hlavně proto, že tu trh práce zůstává pro zaměstnance uzavřen."

Němci si nemají proč stěžovat

Přesto už i Německo na rozšíření unie vydělalo.

"Liberalizace obchodu a pohybu kapitálu s osmi novými středo- a východoevropskými zeměmi EU vedla v Německu k nárůstu celkové produkce, vyšším mzdám a odbourávání nezaměstnanosti," tvrdí ve své analýze německá vláda.

Pokud by ale Němci zrušili restrikce a zaměstnali Čechy a další unijní nováčky, byla by bilance ještě lepší.

Pro srovnání: Zůstanou-li přechodná období, poroste německý HDP o jedno procento, mzdy o 0,8 procenta a zaměstnanost o 1,1 procenta.

"Jestliže povolíme volný pohyb pracovních sil, poroste náš HDP o 1,3 procenta a zaměstnanost o 1,6 procenta," předpovídá vláda Angely Merkelové. Jen nárůst mezd by byl o něco pomalejší.

Země EU uplatňující restrikce na trhu práce
Německo Nutné povolení od úřadu práce. Zaměstnavatel musí doložit, že na stejné místo nenajde německého pracovníka. Výjimky a úlevy mají pendleři a sezonní zaměstnanci. Plný přístup na trh práce má ten, kdo v SRN alespoň rok trvale pracuje.
Rakousko Uplatňuje podobná pravidla jako Německo. Snadnější přístup na trh práce mají zaměstnanci z příhraničí, au pair a domácí ošetřovatelky.
Belgie Pracovní povolení se vydává na první rok práce a je vázáno na konkrétní místo. Jeho vyřízení trvá zhruba dva měsíce.
Dánsko Uplatňuje pracovní i pobytové povolení, i když od letošního července platí zjednodušená procedura. Bariéry by měly padnout příští rok.
Francie Vyžaduje pracovní povolení, jehož vyřízení zabere tři měsíce. Zjednodušený přístup mají určité profese - například stavební dělníci, zahradníci, ale také číšníci nebo řezníci.
Zdroj: EURES

autor: Zuzana Kleknerová | 23. 12. 2007 22:02

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama