Praha - Na pražském magistrátu koluje vtip z kategorie černého humoru. Víte, jaký je nejlepší IT projekt posledních let? Opencard. Byl sice zfušovaný, stál přes miliardu, ale aspoň v základních bodech funguje.
V éře primátora Pavla Béma se do rozvoje informatiky investovalo až 600 milionů korun ročně. Praha za velké IT projekty utratila v průběhu let až 5 miliard, ale když letos nové vedení odboru informatiky všechny prošlo, sečetlo a podtrhlo, zjistilo, že mnohé nefungují vůbec, jiné jen částečně a další jsou smluveny tak, že jsou pro magistrát nevýhodné.
Výsledkem kontroly krom jiného je, že letos Praha za IT projekty utratí pouze kolem 150 milionů a střízlivý je i odhad investic na příští rok.
Přehled toho, v jakém stavu jsou rozjeté projekty a kolik už magistrát stály, sestavila radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09) a šéf odboru Jan Teska. Oba se k řízení informatiky dostali na přelomu roku.
"Neustále se objevovaly nové a nové problémy u řady velkých projektů," uvedla Vorlíčková.
Bývalý primátor Pavel Bém má na výhrady kolem zakázek obvyklou odpověď. "Obecně mohu říci, že jsem přesvědčen, že vynakládané prostředky na tyto, většinou unikátní, projekty, byly jasně určeny transparentními výběrovými řízeními. Výběrová řízení vyhrály firmy, které nabídly nejlepší podmínky a nejnižší ceny," říká.
Zjištění magistrátní skupiny o IT projektech jeho éry jsou však jiné. Vyplývá z nich, že magistrát v mnoha projektech připravil pro řadu firem jednou zakázkou dlouholeté příjmy.
Často si totiž nezajistil práva k produktům a jejich výhradními vlastníky zůstávaly firmy. Kdykoli chce tedy nyní magistrát na zaplaceném systému něco změnit, musí znovu za stejným dodavatelem. Řízení projektu a jeho kontrolu pak magistrát přenesl na externí firmy, které si k tomuto účelu najímal. Jak později konstatoval audit Opencard, vedl tento postup k tomu, že magistrát ztratil nad projektem dohled.
To, že nakoupené systémy spolu většinou neuměly komunikovat a firmy si tak vydělaly další stamiliony na vzájemném propojení, už je jen tím, co celou záležitost IT zakázek podtrhuje.
Typickým příkladem toho, k čemu dospěla vnitřní magistrátní prověrka, je ekonomický systém Ginis (další jednotlivé případy uvádíme v grafice).
Firma Gordic, která kromě něj dodává i spisovou službu Ginis, si během let na magistrátu přišla na 901 milionů korun. Systém se buduje od roku 1992, stamilionové částky ale firma začala dostávat až později. Největší zlom přišel v září 2010, kdy Gordic - jen několik týdnů před komunálními volbami - získal zakázku za více než půl miliardy korun. A to bez výběrového řízení se zdůvodněním, že dodavatel vlastní k systému výhradní práva (letos v dubnu to antimonopolní úřad ocenil pokutou 5 milionů korun).
Ginis navíc nefunguje tak, jak by magistrát potřeboval. "Systém je implementován na velmi nízké úrovni a využívá se na 50 %," uvedla radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09).
Bém: Odpovědnost má nové vedení
Magistrát přitom zaplatil stamiliony za propojení Ginisu s dalšími systémy. Příklad? Implementace na informační systém Proxio přišla na 160 milionů.
"Odpovědnost za rozvoj IT a fungování vámi zmiňovaných projektů má již dva roky nové vedení radnice," dává dnes od projektů ruce pryč Bém. Otázky na to, proč systémy nefungují, podle něj má zodpovědět nový primátor a radní pro informatiku.
Rozkrýt pozadí drahých IT zakázek je přitom téměř nemožné. "Transparentnost IT zakázek je problém, se kterým se setkáváme často. Nevýhodou je, že výsledky nejsou tak dobře změřitelné a málokdo těmto projektům rozumí," uvedl Martin Novák z Transparency International.
