Praha - Soud v pondělí udělil squaterovi z pražské usedlosti Cibulka, kterého policie zadržela při jejím vyklizení v květnu, dvouměsíční podmíněný trest za neoprávněný zásah do práva k domu.
Mladík se u soudu hájil tím, že se lidé nastěhovali do chátrající historické usedlosti kvůli kulturním akcím, zahradničení a také včelařství. Vyklizení Cibulky nechápe, protože squateři prý byli s majitelem domluvení. Majitel soudu jako svědek řekl, že dohoda byla porušená a na místě se hromadily odpadky.
Rozsudek není pravomocný, obviněný se proti rozhodnutí na místě odvolal. Případem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 5. Squaterovi hrozily v hlavním líčení až dva roky vězení nebo pokuta.
Jedním ze čtyř zadržených
Devětadvacetiletý Marek Ďuriš ze Slovenska žije zhruba osm let v Česku a živí se brigádami. Byl jedním ze čtyř zadržených po policejním zásahu. Podle něj měli lidé z Cibulky s majitelem dohodu, která ale byla bez důvodu vypovězena, a komunikace byla obtížná.
"Bylo to velmi náročné, majitel byl dlouho nezastižitelný," řekl. Byli údajně domluvení na tom, že pokud vyklidí horní část usedlosti, je možná další spolupráce.
Soudce Lukáš Slavík řekl, že zájem squatterů sice může směřovat k ochraně kulturního dědictví a že nechce brát lidem právo poukazovat na problémy týkající se chátrajících staveb, jejich chování ale podle něj v tomto případě hraničilo s vydíráním
"Bezdomovectví povýšené na ideologii"
Pokud je squatting "bezdomovectví povýšené na ideologii", jedná se o životní styl "parazitující na vlastnictví jiného", odůvodnil rozhodnutí týkající se Cibulky. Squatting podle soudce sice poukazuje na společenský problém, není ale v silách lidí obývajících neoprávněně podobný objekt situaci vyřešit, například budovu na vlastní náklady opravit. Uvedl také, že pro majitele nemovitosti neexistuje závazek "používat majetek účelně".
Stavba je podle obviněného Ďuriše v žalostném stavu. Soudu vysvětloval myšlenku squattingu, který chce poukázat na značné množství chátrajících prostor. Lidé je podle něj chtějí oživit opravami a využitím ke společenským akcím a umělecké tvorbě. Jednou z funkcí je podle něj také bydlení. Na Cibulce se pořádaly různé workshopy, obyvatelé se prý věnovali zahradě a také včelařili.
Obyvatelé neplnili dohodu
Podle majitele usedlosti Oldřicha Vaníčka, který vypovídal u soudu jako svědek, se na místě hromadil komunální odpad a nepojízdná auta. Byl prý překvapený, jak se s usedlostí zacházelo. V Cibulce se prý narušoval noční klid a i přes různé požadavky se neplnila původní dohoda.
Už během policejního zásahu, který se uskutečnil 6. května, se začaly množit spekulace ohledně jeho přiměřenosti. Squateři uvedli, že na dvoře usedlosti byla zhruba stovka těžkooděnců a vodní dělo.
Zásah byl ale podle ředitele pražské policie Luďka Procházky v souladu s předpisy a se zákonem. Zákrok byl připraven pod dohledem státní zástupkyně, která vydala předběžný souhlas se zadržením několika lidí.
Majitel nemovitosti podal na squatery trestní oznámení. V objektu bylo podle policie zhruba 30 lidí, podle squaterů 15 až 20. Proti čtyřem museli policisté použít donucovací prostředky. Se čtveřicí komunikoval policejní antikonfliktní tým a vyjednavač.
Squateři odmítali odejít, a policie proto zakročila pomocí chvatů a slzotvorných prostředků. Tři squatery museli záchranáři převézt se zraněními do nemocnice, podle policie to byly oděrky.
