Praha - Peter Grünberg, oceněný na začátku týdne není prvním nositelem Nobelovy ceny, který se narodil na území dnešní České republiky, ale odešel do jiných krajin. (Viz: Němec, odsunutý z Čech, získal Nobelovu cenu.)
Našli bychom ještě tři další.
Historie naší země neodbytně připomíná, že zde nežili pouze lidé, které bychom podle dnešního běžného chápání označili za Čechy.
Berta von Suttnerová
V roce 1905 získala Nobelovu cenu míru baronka Bertha von Suttnerová (rozená hraběnka Kinská). Tato mírová aktivistka se narodila v roce 1843 v Praze, většinu života prožila v Rakousku.
Po dobu šesti týdnů byla sekretářkou Alfreda Nobela. A inspirovala jej pro zbytek života.
Nobel se totiž domníval, že silná třaskavina dynamit, kterou vynalezl, odstraší svět od válek. "Okamžik, kdy se dvě armády budou moci během jediné minuty navzájem zničit, jistě odradí všechny civilizované státy od válek a přinutí je rozpustit armády," uvedl v jednom ze svých dopisů Bertě von Suttnerové.
Dokonce jí psal: "Mé továrny snad zabrání válce spíš než vaše mírové kongresy."
Zmýlil se. Nicméně pravděpodobně pod jejím vlivem pak jednu ze svých cen, ustavených v závěti, věnoval osobnosti, která vynikne "v úsilí o dosažení míru a bratrství národů".
Devět let po Nobelově smrti cenu získala právě Bertha von Suttnerová. Zemřela v roce 1914, jen pár týdnů před vypuknutím první světové války.
Coriovi
Carl Ferdinand Cori a jeho manželka Gerta Theresa Coriová (rozená Radnitzová) se oba narodili v Praze v roce 1896. On pocházel z rodiny německé, její rodina byla židovská. Po sňatku však Gerta konvertovala ke katolíkům.
Oba vystudovali medicínu na Karlově univerzitě, na její tehdejší německé části.
Vzali se po studiích v roce 1920 a chvíli působili jako lékaři a výzkumníci ve Vídni a Štýrském Hradci (Grazu). V roce 1922 odešli do Spojených států, aby mohli pracovat ve výzkumném ústavu v Buffalu ve státě New York.
Zatímco Carl měl nabídky z různých ústavů, Gertu, navzdory dobrým odborným výsledkům, zaměstnat nechtěli. Carl tedy nabídky odmítal, až si oba našli práci na Washingtonově univerzitě v St. Louis v roce 1931. Carl se stal profesorem, ona dostala plnou profesuru až v roce 1947, kdy oba manželé společně s argentinským fyziologem Bernardem Houssayem získali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii.
Vyzkoumali totiž, jak tělo rozkládá živočišný škrob glykogen a využívá jej jako zdroj energie.
Einstein na návštěvě
Historikové vědy ještě zaznamenávají, že v Praze chvíli působil, už ve "zralém" věku dvaatřiceti let, vědecký génius Albert Einstein.
V letech 1911 až 1912 tu přednášel teoretickou fyziku na německé univerzitě. Bylo to jeho první místo s řádnou profesurou.
I tady zřejmě rozvíjel svou myšlenku obecné teorie relativity, kterou pak definitivně formuloval v roce 1915.
Nobelovu cenu získal v roce 1921.
Heyrovský a Seifert
Nositeli Nobelovy ceny s československým občanstvím byli pouze Jaroslav Heyrovský a Jaroslav Seifert.
Jaroslav Heyrovský získal ocenění za chemii v roce 1959, osm let před smrtí a pětatřicet let po svém objevu polarografie. Tedy metody elektrické analýzy umožňující rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků. Sestrojil k tomu přístroj (polarograf), využívající rtuťovou kapkovou elektrodu, který v moderní verzi, spojený s počítačem, stále slouží v chemických laboratořích.
Básník Jaroslav Seifert se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu jako třiaosmdesátiletý v roce 1984.
Občan České republiky ještě toto ocenění nezískal.
