Praha - To nebylo možné přehlédnout: mezi dvaceti odměněnými mladými vědci byly pouze dvě ženy. Či přesněji jen jediná protože druhá se na slavnostní ocenění nemohla dostavit.
Prémie Otto Wichterleho je určena pro vědecké pracovníky Akademie věd do třiceti pět let věku. Dnes odpoledne ji předal předseda Akademie věd Václav Pačes spolu s Lindou Wichterlovou, vdovou po geniálním českém chemikovi, po němž je cena pojmenována.
Diskriminační hranice
"Pětatřicet let je věková hranice, která diskvalifikuje spoustu žen," řekla pro Aktuálně.cz Jana Roithová, jedna ze dvou oceněných vědeckých pracovnic, proč je mezi odměněnými tak málo žen. "Když jsou na rodičovské dovolené, nebádají, a nestihnou pak dokončit vědecké práce tak, aby se do stanovené věkové hranice vešly."
"Na mateřství se bohužel v Akademii věd moc nehledí, " povzdechla si doktorka Roithová. "Mám devítiměsíčního syna Jonáše, a pracuji proto v ústavu na pětinový úvazek. Teď jsem převzala diplom, ale peněžní odměnu, která k němu patří, dostanu podle stanov, až nastoupím na plný úvazek. Takže mě to vlastně nutí, aby se synem byla doma co nejkratší dobu. Nejde mi teď o ty peníze. Je to jen ukázka, jak je tahle cena diskriminační."
Odměna jen za excelenci
Předseda Akademie věd Václav Pačes pro Aktuálně.cz připustil, že jej mrzí, když se v české vědě prosadí málo žen. "Ani v Akademické radě teď nemáme žádnou ženu, a to považuji za smutnou věc," řekl.
K ocenění mladých vědců uvedl, že zastoupení mužů a žen nikdo nesleduje. "Nemáme tu žádnou pozitivní diskriminaci. Cena se uděluje jen za excelenci."
K tomu ovšem Jana Roithová připomněla, že v některých zahraničních zemích existuje jednoduché řešení. Doba, po kterou je vědec (ať žena, nebo muž) na rodičovské dovolené a nemohl bádat, se připočítá k věkové hranici pro ocenění. Takže je-li věková hranice pro odměny mladým vědcům stanovena na 35 let a některý vědec byl třeba rok na mateřské dovolené, limit se pro něj automaticky zvyšuje na 36 let. Takové pravidlo však Akademie věd nemá.
Co by uvařil k večeři?
Doktorka Linda Wichterlová pro Aktuálně.cz uvedla, že si také všimla malého zastoupení odměněných vědeckých pracovnic. Hned zdůraznila zaklínadlo žen své generace, které hovoří o svém postavení ve světě mužů: "Nejsem žádná feministka. Ovšem věda je velké vytížení. Když žena nemá někoho, kdo by jí pomohl s péčí o rodinu, třeba babičku, tetičku, může se vědě naplno věnovat jenom obtížně."
Na chvíli zavzpomínala. "Pamatuju si manžela, jak se uměl soustředit na práci. Ale taky si říkám, jestli by to dokázal, kdyby musel současně myslet také na to, co uvařit k večeři."
Hledání paliva budoucnosti
Jana Roithová z Ústavu organické chemie a biochemie v Praze dostala prémii Otto Wichterleho za svou práci, při níž mimo jiné zkoumá látky s katalytickými účinky.
"Hodně se dnes ve světě diskutuje o tom, jak by šlo vyrábět z metanu metanol, který by mohl sloužit jako palivo budoucnosti," vysvětluje. "Pro tuto reakci jsou však třeba katalyzátory. U nás jsme nyní přišli na princip katalyzátoru založeného na kationtech oxidu hořečnatého, který by mohl takovou reakci potřebnou pro výrobu metanolu umožnit."
Jako jedna z mála vědeckých pracovnic svůj výzkum zvládla i při starostech o syna Jonáše.
Seznam dalších oceněných mladých vědců i s informacemi o jejich práci najdete ZDE.
| Informace o českém studentovi, který získal bronz v největší světové soutěži mladých vědců, i další články z rubriky věda najdete ZDE. |
