Kauza trafik a kabelek Nečasové se protahuje. Soudkyně změnila názor, už se nepovažuje za podjatou

Marek Pokorný Marek Pokorný
2. 4. 2017 18:44
U Obvodního soudu pro Prahu 1 se protahuje třetí případ, spojený s pádem kabinetu Petra Nečase - rozdání trafik třem poslancům výměnou za jejich odstoupení ze sněmovny. Žalobci totiž považují soudkyni Helenu Královou za podjatou. Ta to odmítá, a proto musí po odvolání žalobců rozhodnout Městský soud v Praze. Loni v létě se přitom Králová paradoxně chtěla případu sama vzdát, ale soud to tenkrát nepovolil. Zdržení by podle mluvčí soudu Markéty Puci nemělo být velké. "Soud již nařídil termín neveřejného jednání na 10. dubna," uvedla Puci. Pokud však soud podjatost Králové uzná, její nástupce bude muset celý případ nově nastudovat.
Jana Nečasová (dříve Nagyová).
Jana Nečasová (dříve Nagyová). | Foto: ČTK

Praha - Loni koncem prosince Městský soud v Praze odebral soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleně Králové její nejslavnější případ - sledování tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové, které Vojenskému zpravodajství nařídila jeho současná manželka Jana Nagyová (dnes Nečasová).

Odvolací soud soudkyni, která Janu Nečasovou a trojici zpravodajců opakovaně osvobodila i přes jeho výtky, nešetřil. "Lze mít v této trestní věci pochybnosti o nepodjatosti samosoudkyně, a to na základě způsobu, jakým hodnotila důkazy," uvedl soudce Richard Petrásek a poukázal na to, že Králová například přešla zřejmou lež bývalého premiéra. Poté přikázal, aby případ řešil jiný soudce.

Králové ale zůstal ještě druhý případ spojený s Nečasovou a pádem vlády v červnu 2013: Rozdávání lukrativních postů ve státní správě výměnou za vzdání se mandátu poslance. A také luxusních darů, které Jana Nečasová dostávala, ale neodváděla z nich daně. Toho případu se Králová vzdát nechce. A to i přes poukázání žalobců na její podjatost. V kauze je kromě manželů Nečasových stíhán i bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Trojici exposlanců Petru Tluchořovi, Marku Šnajdrovi a Ivanu Fuksovi se obžaloba vyhnula kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Žalobce: Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně

Žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který všechny případy související s Janou Nečasovou řeší, si ke své námitce podjatosti vypůjčil Petráskovu argumentaci z případu sledování premiérovy manželky. Poukázal tím na to, že Králová není k bývalému premiérovi a jeho současné manželce nestranná.

"Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně, přičemž dospěl k naprosto bezprecedentnímu závěru, že všechny provedené důkazy podporují obhajobu obžalovaných, uplatněnou v hlavním líčení," pomáhá si Bajger citací z Petráskova rozhodnutí. Je podle něj zřejmé, že se vztah Králové přenáší na celou kauzu.

Králová se ale proti nařčení z podjatosti počátkem března ohradila. "Konstrukce námitky podané státním zástupcem je zcela absurdní. Soud v určité konkrétní věci hodnotí důkazy určitým způsobem, což ale nemůže zakládat vztah mezi soudcem a obviněným," uvedla v usnesení, které deník Aktuálně.cz získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Králová v něm poukázala i na judikaturu, podle níž musí mít vztah mezi obviněným a soudcem konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být pro uznání podjatosti dostatečný.

Rozhodnutí do dvou týdnů

Olomoučtí žalobci ale proti jejímu usnesení podali stížnost, která tento týden dorazila na Městský soud v Praze. Žalobce Bajger v ní na sedmi stránkách a konkrétních příkladech odůvodňuje podjatost soudkyně. V dokumentu přiznává, že vycházel z postupu Králové v její druhé kauze, v níž také podával obžalobu. "Vycházíme především z rozhodnutí v kauze vojenského zpravodajství, kde odvolací soud sám konstatoval, že podle způsobu, jak hodnotila důkazy, nelze očekávat, že by Janě Nečasové a Petru Nečasovi nestranila," uvedl Bajger.

Případ dostal na stůl senát, vedený soudcem Dušanem Paškou. Ten se jej rozhodl řešit přednostně. "Neveřejné zasedání ve věci je nařízeno na 10. dubna," uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Výsledek jednání bude znám ale až s odstupem poté, co soud rozhodnutí sepíše a rozešle. "Výsledek nejprve musí znát procesní strany, které se ze zákona takového typu jednání neúčastní," vysvětlila Puci.

Pokud by soud případ Králové odebral, mohla by ho dostat soudkyně Pavla Hájková, která po ní už přebrala kauzu Vojenského zpravodajství.

Sama se chtěla nechat vyloučit

Paradoxní přitom je, že Králová se loni v létě chtěla sama z případu trafik vyloučit. Ovšem odvolací soud to odmítl a případ jí nechal. Králová totiž argumentovala tím, že jednou z jejích kolegyň na soudu je Kateřina Tluchořová - manželka bývalého poslance Petra Tluchoře, kterého se kauza trafik týká. Navrhovala, aby tento případ dostal zcela jiný soud. Městský soud v Praze ale rozhodl, že to nebrání tomu, aby případ projednala.

Zatímco první dva případy spojené s pádem Nečasova kabinetu - trafiky a zneužití Vojenského zpravodajství - jsou stále na začátku, třetí z nich, únik zpráv BIS, v březnu doputoval na Vrchní soud v Praze. A to poté, co se trojice odsouzených, Jana Nečasová, Ivo Rittig a jeho právník David Michal odvolala proti uloženým podmíněným trestům.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy